Politici berou předsednictví jako opruz. Česko ale zatím skóruje, shodují se Šafaříková, Špidla a Špicar
Česku se v první polovině předsednictví Rady EU dařilo – a velkou zásluhu na tom mají úředníci a diplomaté, shodují se hosté speciálního vydání Bruselských chlebíčků: bruselská zpravodajka Hospodářských novin Kateřina Šafaříková, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla a analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.
Část politické reprezentace ovšem podle Šafaříkové přistupuje k předsednictví stále negativně.
„Když jste v Bruselu a pohybujete se v prostředí našich diplomatů, úředníků i většiny europoslanců, mají pocit, že předsednictví je zátěž, kterou musíme zvládnout. Ale když se bavím s politiky tady v Praze, tak převládající pocit je, že předsednictví je opruz, který musíme přežít,“ komentuje novinářka s tím, že takový postoj Česku škodí.
Vladimír Špidla se politiků zastává. Podle něho je zásadní, že má Česko aktuálně vládu, která zaujala jednoznačný postoj k ruské agresi na Ukrajině.
„Unie prokázala neuvěřitelnou kapacitu, a je to také díky českému předsednictví. Z mého hlediska je to předsednictví v ojedinělém čase, které plní tu úlohu, která se od něj očekává a kterou na něj historie naložila,“ říká někdejší premiér a eurokomisař.
Potenciál nesmíme promarnit
Špicar se v debatě do vlády opírá. Podle něj v době energetické krize dostatečně nepomáhá velkým podnikům. Zároveň ale vyzdvihuje práci českých diplomatů a úředníků na předsednictví.
„V české státní správě je spoustu skvělých lidí, kteří by se v byznysu úplně bez problémů uživili, ale prostě chtějí pracovat pro stát, odvádějí tam skvělou práci. A nezbývá než doufat, že jim to politici zase nepoškodí, jako se to stalo během toho prvního předsednictví. Že vláda vydrží a že odvedeme dobré předsednictví, což tak v tom poločase zatím vypadá,“ hodnotí Špicar.
Podle Filipa Nerada bude zásadní udržet tyto lidi v evropských strukturách i po skončení předsednictví.
„Je to hlavní úkol po předsednictví: nerozmetat tým, který ho dělal. Jestli se nepletu, tak z týmu z roku 2009 ve státní správě zůstali jedinci nebo pár nižších desítek lidí. A všichni ti, kteří nasbírali ohromné množství zkušeností, tak skončili buď v soukromém byznysu, nebo někde úplně pryč,“ poznamenává.
Jak by Česko mělo předsednictví „vytěžit“ i do budoucna? Kdo je největší tahoun předsednictví? A poslali by hosté naopak někoho z kola ven? Poslechněte si speciální vydání Bruselských chlebíčků, které jsme natáčeli poprvé před živým publikem.
