Budoucí prvňáky čeká zábavnější výuka, informuje MfD
Zápis do prvních tříd čeká v dalších dnech bezmála 90 000 dětí. Podle Mladé fronty Dnes se dočkají mnohem zábavnější výuky, než jejich rodiče. Hospodářské noviny se zabývají tím, jak dopadli aktéři korupční aféry v českém fotbale. O atmosféře v sociální demokracii referují Lidové noviny. Právo zjistilo, že olomoucká univerzita si může připsat primát.
89 000 dětí půjde v příštích dnech k zápisu do prvních tříd. Jak píše Mladá fronta Dnes, budoucí prvňáci mají naději na mnohem zábavnější výuku, než jejich rodiče. Je to díky reformě školství podle novely školského zákona. Jednotlivé předměty se budou propojovat, žáci si budou poznatky spojovat s praxí.
Revoluce v systému výuky má ale jeden háček - je na ni připravena jen asi čtvrtina škol. Zjistila to Česká školní inspekce. Podle učitelů je to tím, že ministerstvo reformu málo propaguje a školy nedostaly na potřebné změny žádné peníze. Nevyhovuje ani příprava budoucích pedagogů na vysokých školách. Někteří učitelé navíc otevřeně přiznávají, že se jim do změn ve výuce vůbec nechce.
Jak dopadli aktéři korupční aféry v českém fotbale? Velmi dobře, konstatují Hospodářské noviny. Před dvěma lety zatkla policie tehdejšího ředitele uherskohradišťského Synotu Jaroslava Hastíka. Pár měsíců na to přišla policie na další třicítku zkorumpovaných fotbalových šéfů. Většina z nich ale dnes pracuje ve fotbale dál. Jaroslav Hastík jako provinční ředitel. I další si našli místo ve fotbale.
Někteří dokonce unikli i soudnímu řízení. Z celé aféry vyšli jen s pokutou od fotbalové disciplinární komise. To je případ někdejšího šéfa rozhodčích Milana Brabce. Ani Lubomír Puček, obžalovaný za uplácení zápasů na Slovensku, procesem netratí. Stal se totiž manažerem pražské Slavie.
"V ČSSD se šíří atmosféra strachu," řekl to sociální demokrat Oldřich Němec v dnešních Lidových novinách. Spolustraníci ho vyškrtli z volební kandidátky, protože kritizoval Michala Krause za aféru s kakaovými boby. Oldřich Němec není první, který se na kandidátku nedostal. Atmosféra ve straně před volbami přituhuje a odlišný názor se trestá. To ale podle Oldřicha Němce rozhodně není správné.
Koncern Mittal Steel Ostrava bude zřejmě znovu propouštět. Jak dopadli ti, kteří z firmy odešli před rokem, zjišťovaly Hospodářské noviny. Společnost tehdy nabídla svým zaměstnancům vysoké odstupné.1 700 z nich nabídky využilo a dobrovolně odešli. Většina svého rozhodnutí nelituje, i když asi tisícovka z nich se přihlásila na pracovní úřad.
Vedení podniku doufalo, že aspoň někteří využijí statisíce, které od firmy získali, k vlastnímu podnikání. Odvážlivců ale bylo jen asi dvacet. Ostatní doufají, že už s odstupným nějak vydrží do důchodu. Kraj přesto doufá, že si práci ještě najdou - třeba s příchodem automobilky Hyundai.
Stovky českých firem nemají na výplatu svým zaměstnancům. Jak píše Mladá fronta Dnes ekonomika sice sílí, ale počet firem, za které musí vyplácet stát, se nesnižuje. Loni bylo takových firem 376. Daňové poplatníky stály přibližně 150 miliónů korun.
Možnost získat peníze od úřadu práce existuje už pět let. Je ale potřeba, aby nesolventní firma vyhlásila konkurs. Jeho podání může navrhnout právě zaměstnanec, který nedostává výplatu. Úřad práce pak zaměstnancům zaplatí měsíčně asi pět až šest tisíc korun. Jak ale připomíná Mladá fronta Dnes, takové firmy jsou jen špičkou ledovce. Podniků, které mají ekonomické problémy, je v České republice na dva tisíce.
Olomoucká univerzita si může připsat primát. Tamní odborníci z laboratoře analytické chemie dokázali jako první u nás poznat, zda je červené víno přibarvované. Píše to dnešní Právo. Červená barva vína přitahuje zákazníky. Někdy se ale vinařům urodí nápoj, který má nevýraznou barvu. Někteří z nich proto své produkty přibarvují uměle.
Olomoučtí chemici se k nové znalosti dostali náhodou. Zkoumali totiž vliv vína na lidské zdraví a narazili na anthokyaniny. Ty jsou nejen zdraví prospěšné, ale také mohou právě za červenou barvu vína. Olomoučtí chemici jsou v Česku jediní, kdo je takto detailně zkoumají. V Evropě se o to, jak poznat falzifikát, zajímají hlavně laboratoře v tradičních vinařských zemích - jako je Itálie, Španělsko nebo Portugalsko, dodává Právo.
