Majitel komplexu budov Transgas podal žádost o demolici. Lhůta pro podání námitek je 20 dní

Majitel souboru budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze podal žádost o jejich demolici. Je vyvěšena na úřední desce Prahy 2, podle odboru výstavby městské části je lhůta pro podání případných námitek 20 dní. Demolice objektů ze 70. let by tak mohla začít v polovině srpna. Záměr odstranit stavby, jejichž památkovou ochranu stát odmítl, vyvolal kritiku části odborníků. Na místě objektů plánuje společnost HB Reavis postavit nové stavby.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V krátké době pravděpodobně půjde o další demolici v centru Prahy, před rokem investor zboural dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Na jeho místě začal před týdnem stavět nový objekt.

Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí na místě kousek nad Václavským náměstím a pod budovou Českého rozhlasu a je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický.

Brutalistní Transgas nebude prohlášen za kulturní památku, demolici nic nebrání

Číst článek

HB Reavis postaví místo něj polyfunkční budovu podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti.

Podle dřívějšího vyjádření developera by mohla být dokončena začátkem roku 2021. Záměr bourat soubor objektů vyvolal opět debaty o architektuře z doby socialismu, jež má své zastánce i kritiky, jak z řad laické veřejnosti, tak odborníků.

Oznámení o zahájení řízení vedoucího k povolení demolice uvádí, že odstranit by se měly oba věžovité objekty, budova dispečinku, obchody i někdejší fontána a podzemní kolektory areálu.

Ochránit soubor budov před demolicí se pokusil Klub za starou Prahu, který navrhl ministerstvu kultury, aby je prohlásilo za památku; v dnešní legislativě je to často využívaná a jediná cesta, jak zabránit zbourání stavby.

Herman Transgas nezachránil

Pražské pracoviště Národního památkového ústavu prohlášení nedoporučilo, konstatovalo, že „dotčený areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny“.

Generální ředitelství Národního památkového ústavu se za prohlášení postavilo a sdělilo to ministrovi. Ministerstvo kultury ale domy za památky neprohlásilo. Tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) zahájil loni v květnu přezkum tohoto rozhodnutí, které za několik měsíců zastavil.

Václav Aulický: Transgas byl příklad nesocialistické architektury. Teď půjde k zemi v době svobody

Číst článek

V jeho rozhodnutí mimo jiné stálo, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí, „detaily staveb, fasád a zábradlí jsou mimo lidské měřítko“, že se v areálu „neudála žádná významná kulturněhistorická událost“ nebo že domy nejsou na rozdíl od budovy Ingstavu nebo Kotvy významným příkladem brutalismu.

„Autoři nemovitostí se snažili napodobit západní vzory, ale s velice sporným výsledkem,“ stojí v rozhodnutí.

Autoři podnětu na prohlášení za památku budovy hodnotí jako vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu i postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.

„Na místě dnešních tří naddimenzovaných budov Transgasu vznikne hned sedm domů, které se přizpůsobí okolnímu měřítku Vinohrad,“ uvedla dříve HB Reavis.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme