Byl veselý do poslední chvíle, vzpomínají na Havla přátelé z Hrádečku
Hrádeček manželů Havlových nikdy neměl žádného správce, ani údržbáře. O to, co bylo potřeba opravit nebo zařídit, se v posledním roce a půl rádi postarali manželé z nedalekého údolí pod hradem - Pavel a Libuška.
„Teď ve středu jsem s ním seděl a on mi povídá: ‘My vás sem furt voláme, tady sestra Angelika na to šáhla a ono to vylítlo, tak vám voláme.‘ Já jsem mu řekl, že je pro mě radost to dělat,“ vzpomíná na poslední setkání s Václavem Havlem pan Pavel.
Připomněl, že Václav Havel na Hrádečku strávil v poslední době hodně času. „Po natočení filmu Odcházení tady byl neustále. Odjel třeba na tři dny do Prahy nebo někdy na 14 dní, když měl nějaké pracovní povinnosti. Ale jinak trávil čas pořád tady,“ dodal.
Na Václava Havla vzpomínají dva lidé, kteří zejména v posledních měsících mu byli blízko. Mluvila s nimi reportérka Radiožurnálu Eliška Pilařová.
Co se týče posledních týdnů, pan Pavel si vzpomněl, jak se Václav Havel těšil z prvního letošního sněhu, nebo třeba jak si pochutnal na zvěřině. „Měl rád zvěřinu. Připravili jsme mu srnčí ragú, moc si pochutnal, snědl všechno. Vedoucí jeho kanceláře paní Reichlová i ochranka měli radost, protože u nich prý nikdy nesní takhle do konce,“ zavzpomínal.
Podle pana Pavla byl Václav Havel velice slušný člověk. „Za všechno byl vděčný. A když odjížděl do Prahy, nechal mi vzkaz, co všechno chce zařídit. Z toho mám největší radost, z těch vzkazů, protože si je schraňuju, schovávám a teď to bude v naší kronice,“ prozradil.
Podle paní Libušky si Václav Havel udělal na chalupě spoustu věcí sám, ale obdivoval každého, kdo je manuálně zručný. „Když jsem mu sekal louku, byl úplně nadšený,“ dodal její manžel. „On říkal, že má rád, když je slyšet nějaké ťukání, že se tam něco dělá,“ doplnila paní Libuška.
Oba se shodli, že Václav Havel by si nepřál, aby lidé byli kvůli němu smutní. „On byl veselý až do poslední chvíle. Když jsem s ním seděl v tu středu, byl stále usmívavý,“ potvrdil pan Pavel.
