Bytů se staví o polovinu méně než v roce 1989, jsou ovšem větší a komfortnější

Počet dokončených bytů, to je číslo, kterým se komunistický režim těsně před svým pádem rád chlubil, ačkoli množství bylo často vykoupeno nízkou kvalitou. Jak se situace změnila za čtvrtstoletí od listopadu 1989? Odpovědi hledáme v závěrečném dílu seriálu o proměnách české společnosti – a stejně jako v devíti předcházejících po nich budeme pátrat v historických datech Českého statistického úřadu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sídliště Barrandov (ilustrační foto) | Foto: Simona Bartošová

V první polovině 90. let si Češi i Slováci „utáhli opasky“ a málokde je to vidět tak dobře jako právě na počtu dokončených bytů. V prvních letech po změně režimu ještě dobíhaly projekty z dob centrálního plánování, potom se ale stavebnictví téměř zastavilo: z 55 tisíc bytů postavených v roce 1989 se jejich počet propadl až na necelých 13 tisíc v roce 1995. O víc než polovinu ubylo i novostaveb rodinných domů.

Zdroj dat: Český statistický úřad

Ve druhé polovině 90. let se začala ekonomika ze šokové terapie vzpamatovávat a poptávku po nových bytech začali uspokojovat soukromí investoři, v češtině se začalo používat do té doby málo známé slovo „developer“. Zatímco v roce 1989 byla většina (přes 36 tisíc) nových bytů obecních a družstevních, v loňském roce tvořily tyto formy vlastnictví jen asi dvě procenta z celkové výstavby.

Výraznější zpomalení ve stavebnictví nepřinesla ani měnová krize v roce 1997 a poptávka po novém bydlení utěšeně rostla. Růstu pomohl přilív levnější pracovní síly z Východu a také proces suburbanizace, tedy touha mnoha lidí stěhovat z center do zázemí velkých měst. Nejsilněji se projevila v okolí Prahy a Brna, ale například také v Plzni.

Jesenice u Prahy je jedna z nejzastavěnějších obcí v ČR. Nezbyla ani náves

Číst článek

Vidět je to ve statistikách zachycujících migraci obyvatelstva: například Jesenice v okrese Praha-západ, jedna z nejpřekotněji rostoucích českých obcí, měla v roce 1991 tři a půl tisíce obyvatel, loni téměř osm tisíc. Bobtnání předměstské zástavby je dobře vidět na srovnání historických a současných leteckých snímků:

V roce 2007 se v Česku postavilo přes 40 tisíc nových bytů a zdálo se, že se objem výstavby brzo vyrovná se stavem před revolucí. Pak ale přišla celosvětová finanční krize a nejeden nový projekt zůstal bez nájemníků, stavba nových bytů i rodinných domů od té doby klesá.

Porevoluční úbytek v množství nových bytů kompenzuje (alespoň podle statistik) jejich prostornost. Zatímco v roce 1989 měl běžný dokončený byt podlahovou plochu 52 m2, loni to už 77 m2. Zvýšil se i počet místností: podle sčítání lidu měl v roce 1991 průměrný byt 2,66 obytných místností, v roce 2011 už 3,38.

Z toho plyne i větší podlahová plocha připadající na jednoho obyvatele. Ta se mezi lety 1991 a 2011 dokonce zdvojnásobila z 16 na 32 m2. Nesmíme ale zapomínat, že jde o souhrnná čísla za celou Českou republiku a situace v různých regionech, a především ve městech a na venkově, se může dramaticky lišit.

Petr Kočí Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme