Bývalé vedení Obecního domu v Praze zanechalo památku v milionových ztrátách

Obecní dům v Praze, který letos slaví sto let, často přepisoval dějiny. V roce 1918 se tady formovala první republika, v roce 1989 byl místem setkání Václava Havla s poslední komunistickou vládou. Tenhle „Maják české státnosti" může být na svoji roli v dějinách hrdý. Ne už tak na svoje hospodaření.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obecní dům | Foto: Obecní dům

Když nový předseda představenstva Obecního domu Vlastimil Ježek nahlédl letos v březnu do účtů hospodaření secesní památky, nestačil se divit. Vloni tato akciová společnost hlavního města Prahy byla ve ztrátě 16 milionů korun a předloni 21 milionů korun. I letos se odhaduje zhruba čtyřmilionový propad. Minusové položky tady zanechalo bývalé vedení.

Vrcholový management si tady totiž podle Ježka žil ve velkém luxusu: „Akciová společnost Obecní dům, jejímž 100procentním vlastníkem je hlavní město Praha, je čtyři roky po sobě v poměrně výrazné ztrátě. Ta je způsobena poněkud rozmařilým životem předešlých statutárních orgánů a vedení společnosti a také některými smlouvami, u kterých, podle mého soudu, lze dosáhnout mnohem lepších výsledků.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Celý příspěvek reportérky Petry Benešové si můžete také poslechnout

Jen vloni si šéf představenstva přišel měsíčně na 92 tisíc korun plus zhruba na 47 tisíc korun na benefitech. V nich se skrývalo například nájem auta a jeho údržba nebo účet za telefon. Měsíčně si pak tříčlenné představenstvo přišlo i s benefity na zhruba 240 tisíc korun. A to není vše.

Bývalé vedení navíc mělo nárok na takzvanou konkurenční doložku, lidově řečeno zlatý padák. Tedy v případě odchodu členové představenstva dostanou dvanáctiměsíční odstupné ve výši 80 tisíc korun. Podle současné členky dozorčí rady Obecního domu a poslankyně ODS Jany Černochové ale nebyl v minulosti ke konkurenční doložce vůbec důvod.

„Opravdu to, že konkurenční doložku mají velké nadnárodní společnosti, je v pořádku. Myslím si, že v případě těchto statutárních orgánů je to nesmyslné,“ poznamenala Černochová.

‚Vše schválilo město‘

Konkurenční doložka a další benefity se proto teď zrušily. Bývalé vedení, pod dohledem magistrátu exprimátora Pavla Béma, obhajovalo propad jako důsledek finanční krize a také nákladné rekonstrukce budovy. Od září 2006 do května 2011, kdy se postupně Obecní dům propadal do ztráty, vedl představenstvo Bohumil Černý.

„Byly zdůvodněny, vysvětleny a schváleny akcionářem. To znamená hlavním městem Prahou. Všechno to bylo v pořádku. Bylo to doložené na závěrečných výročních zprávách o výsledcích hospodaření,“ řekl Černý.

Obecní dům v Praze | Foto: Marián Vojtek

K výši platů a benefitům se nechtěl podrobněji vyjadřovat. K zastižení na telefonu pak nebyl jeho nástupce, bývalý Bémův radní, Radovan Šteiner, který vedl Obecní dům necelý rok. Poslanec TOP 09 František Laudát, který byl od června 2005 zhruba rok předsedou představenstva, žádné takové výhody nikdy neměl.

„Benefity jsem neměl. Když jsem tam končil, což byla polovina září 2006, tak jsem měl za funkci ředitele a předsedy představenstva asi zhruba 80 tisíc hrubého měsíčně,“ upřesnil Laudát.

Nové vedení chce proto v příštích letech šetřit. Nově by se mohly veřejné zakázky na úklid nebo ostrahu Obecního domu zlevnit o desítky procent. „Rozhodně byly drahé a rozhodně to jde pořídit lépe. Každou věc kupuji na elektronickém tržišti, což umožňuje dramaticky snižovat náklady,“ dodává současný pražský radní pro kulturu Václav Novotný z TOP 09.

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme