Jsou dobří státní zástupci a pak ti, kterým říkám zas tupci, říká bývalý ústavní soudce Balík
Mělo Vrchní státní zastupitelství v Praze odhalit nedostatky při řešení kauzy Čapí hnízdo? Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) prohlásila, že úřad Lenky Bradáčové selhal. Bývalý ústavní soudce Stanislav Balík by na neposlušného podřízeného měl řešení − kárnou žalobu.
Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová reagovala, že státní zastupitelství prověrky provedlo a své výtky vůči dozorujícímu žalobci Jaroslavu Šarochovi byly souladné s rozhodnutím nejvyššího žalobce (o pokračování stíhání mj. premiéra Andreje Babiše (ANO)).
Může žalobce ignorovat, co mu říká vrchní zástupce? „V systému státního zastupitelství, potažmo v justici, to funguje tak, že pokud ten, kdo je výš, vysloví nějaký právní názor, tak je pak závazný pro toho níž. Nemělo by se tak stát, že by si ten nižší řekl, že ten nahoře tomu nerozumí, a udělal si to po svém,“ vysvětluje advokát a bývalý ústavní soudce Stanislav Balík v Interview Plus.
„Pokud by dozorující státní zástupce nerespektoval závěry vrchního státního zastupitelství a postupoval by si dál podle svého, pak je ke zvážení, jestli proti němu nepodat kárnou žalobu. Protože to není tak, že by si mohl dělat cokoli,“ tvrdí Balík.
Šaroch nemá roky
Přiznává, že spis Čapího hnízda nezná a ani znát nemůže. „V tomto konkrétním případě si myslím, že se výsledek práce dozorového státního zástupce ukázal být nesprávným. Proto taky zasáhl nejvyšší státní zástupce. Vždy je dobré v rámci profese sledovat, jak s věcí nakládá konkrétní osoba. Jsou dobří státní zástupci a pak ti, kterým říkám zas tupci. Teď jde o to, do které skupiny ten který spadá. Každopádně je vidět, že státní zastupitelství je soustava, v rámci které jsou prostředky k tomu, aby se napravily chyby, které se stanou.“
Jaroslav Šaroch, kterému se na stůl vrátil spis kauzy Čapí hnízdo, pak podle Balíka nemá několik let na další práci, přestože lhůtu od nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nedostal.
„To je asi otázka interního městského zastupitelství. Není to ale tak, že by ho mohl odložit. Nepředpokládám, že by to mělo dopadnout tak, že by dozorující státní zástupce, pod dohledem městského státního zástupce, spis založil co nejhlouběji do šuplíku a nic s ním dál nedělal,“ myslí si Balík.
Demonstrace? Skvělý způsob dohledu
Jak se pak soudce dívá na protesty v ulicích ihned po jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti? Z demonstrací se totiž nesly obavy možných zásahů do práce státních zástupců.
„Obavy se nepotvrdily, ono totiž záleží i na osobnostní integritě těch, co spisy drží. Taky si nemyslím, že by dnes bylo průchodné, aby vláda (třeba i nejvyššího státního zástupce) odvolala. To, že demonstrace byly, je ale dobrý způsob dohledu. Aby vláda nemohla dostat nějaký nápad typu: odvoláme někoho nepohodlného,“ odpovídá Balík.
U nás teď nejde jen o osobnostní integritu státních zástupců, ale i soudců. „Myslím, že jsou soudci velmi kvalitní, taky ti, které jsem si zařadil do množiny justičních trosek, tedy lidé, kteří ve skutečnosti nejsou schopni rozhodnout.“
I na to, jak je rozhýbat, má prý justice lék v podobě kárného řízení. „Se soudcem, který má příliš mnoho neodůvodněných nedodělků. Nebo třeba s tím, který není schopen rozhodovat a který pak může zapříčinit třeba skutečnost, že stát musí nahrazovat škody vzniklé průtahy řízení.“
Změny v justici? Proč?
Před nedávnem se k možné změně struktury justice v Interview Plus vyjádřil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Tvrdil, že naše justice je nastavena ještě na staré územně správní uspořádání a na doby, kdy jsme byli federací.
Na to bývalý ústavní soudce Balík říká: „Soudní soustava není třeba nějak zásadně měnit, ale bylo by na místě, aby fungovala a nebyla zatěžována zbytečnými věcmi. Čím víc je reforem, kterými se každý tak rád ohání, tím víc zmatku to přinese. Zastaví se chod soudní soustavy, která tak, jak jsou na ni všichni zvyklí, běží dobře. Nemyslím si, že by teď bylo nutno činit nějaké razantní změny.“
Advokát a bývalý ústavní soudce komentoval i opakované stesky prezidenta republiky Miloše Zemana, podle kterého jsou soudy nesmírně pomalé.
„Mnohdy se na přetíženosti justice podílí i moc výkonná. Celé správní soudnictví je vlastně o tom, kterak ten který účastník žaluje nějaký veřejnoprávní subjekt. Protože není spokojený s tím, jak rozhodl ve správním nebo daňovém řízení. Když rozhodnutí nejsou přesvědčivá, nebo dokonce nesprávná, musejí soudy zasáhnout. Pak se nedivme, že se naše správní soudnictví dřív nebo později zahltí.“
Pomalost, zahlcenost tak podle Balíka není vždy vina soudců, ale těch, co soudy obtěžují. „Řekl bych, že mnohokrát je to i orgán moci výkonné, protože nezbývá nic jiného než se domáhat u soudu. Protože to prostě v rámci moci výkonné nefungovalo tak, jak mělo,“ dodává.
Jak se dívá na ukotvení státních zastupitelství v naší soustavě? Jsou spíš blíž k moci výkonné, nebo soudní? Nejen na podobné otázky se v Interview Plus ptal Jan Bumba.
