10 důkazů policie v kauze Čapí hnízdo:
Babišovy e-maily, dohled na staveništi,
report banky i platba za akcie

• Premiéru Andreji Babišovi (ANO) v dotační kauze Čapí hnízdo komplikují situaci čtyři klíčové důkazy
• Policie proti českému ministerskému předsedovi získala zprávu banky, ekonomický posudek, e-mailovou komunikaci a svědectví lidí, kteří asistovali při stavbě komplexu
• Nejde ale o jediné důkazy, vyšetřovatelé mají v rukou další podpůrné materiály
• Rok po obvinění přináší server iROZHLAS.cz ucelený přehled důkazů zmiňovaných v policejním usnesení i usnesení státního zástupce

Praha 6. listopadu 2018 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout

K veřejnosti se dosud dostaly jen útržky, spekulace a informace opřené o nejmenované zdroje. Je to přitom už rok, co policie podruhé požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání poslance Andreje Babiše.

Serveru iROZHLAS.cz se nyní – při roční inventuře sledované kauzy Čapí hnízdo – podařilo shromáždit a prostudovat dva klíčové dokumenty kriminální kauzy: policejní usnesení o zahájení trestního stíhání a usnesení státního zastupitelství, kterým se letos v květnu vypořádalo se stížnostmi 11 obviněných. Poprvé se tak veřejnosti dostává k posouzení ucelený přehled důkazní situace případu, který se stal silnou kartou v politickém boji a mimo jiné komplikoval vznik vlády Andreje Babiše.

Z materiálů vyplývá, že obvinění premiéra, jeho rodiny a spolupracovníků kvůli dotačnímu podvodu stojí na desetičlánkovém důkazním řetězci: především pak vychází z interní zprávy banky a ekonomického posudku vypracovaného pro policii. Právě tyto dva materiály byly rozhodující pro stíhání Andreje Babiše a jeho blízkých. Až poté, co je kriminalisté získali, padlo obvinění. „Tyto důkazní prostředky byly získány až po posledním podání vysvětlení Andreje Babiše,“ stojí v dokumentu pražského státního zastupitelství, který policejní obvinění v klíčových bodech podpořil.

Policie je přesvědčena, že Babišovi spolupracovníci pod jeho dohledem účelově vyčlenili z holdingu Agrofert firmu Farma Čapí hnízdo. Její vlastnickou strukturu zastřeli tak, aby vypadala jako začínající podnik. Společnost díky tomu uspěla se žádostí o evropské dotace pro malé a střední podniky a získala 50 milionů korun z evropských peněz na stavbu luxusního komplexu poblíž Benešova.

Podle policejního obvinění přitom o Farmě Čapí hnízdo celou dobu skrytě rozhodoval Babiš, firma byla navíc propojena s tehdy jím vlastněným zemědělským gigantem Agrofert. Na dotaci tak podle policie – ale i Evropského úřadu proti podvodům (OLAF) – nárok neměla.

„Zcela vědomě a s dokonalou znalostí všech skutečností jednání a jednotlivé kroky ostatních obviněných, směřující k neoprávněnému získání dotace, organizoval, řídil a koordinoval,“ píše policie o Babišovi.

Detektivové a státní zastupitelství průběh vyšetřování citlivého případu téměř vůbec nekomentují. Veřejnost si tak prozatím vyslechla jen Babišova stanoviska. Kauzu komentoval jako „objednávku mafie“, „kampaň jeho nepřátel“ nebo „Kubiceho zprávu číslo dvě“, na konkrétní důkazy zatím veřejně nereagoval. Aktuální reakci Agrofertu najdete v závěru textu.

Na policii pak – opět podle zmiňovaného usnesení o zahájení trestního stíhání – popřel, že společnost Farma Čapí hnízdo skrytě ovládal v době, kdy získala padesátimilionovou dotaci. „Vyloučil také, že by jakákoliv společnost ze skupiny Agrofert v dané době vlastnila akcie nebo měla ve firmě vliv,“ parafrázují detektivové Babišova slova. A rovnou také dodávají, že současnému premiérovi jeho verzi nevěří.

„Na základě objektivně zjištěných skutečností se nezakládá na pravdě. Bylo jednoznačně zjištěno a prokázáno, že opak je pravdou. O tom svědčí výpovědi osob, e-mailová korespondence, dokumentace banky i zpracovaný znalecký posudek,“ vypočítávají policisté v dosud nezveřejněném dokumentu.

Server iROZHLAS.cz sestavil přehled 10 hlavních důkazů, s nimiž policie v kauze pracuje:

1. interní zpráva banky HSBC,
2. ekonomický posudek zadaný policií,
3. výpovědi svědků,
4. e-mailová korespondence týkající se webových stránek Čapího hnízda,
5. výpis z Babišova účtu,
6. dokumenty prokazující, že spolupracovnice Agrofertu se zajímala o podmínky dotace,
7. materiály, podle nichž zemědělské dotace Farmy Čapí hnízdo řešil pracovník Agrofertu,
8. dokumenty úřadů o angažmá firmy Imoba z holdingu Agrofert,
9. spojení Farmy Čapí hnízdo s holdingem Agrofert přes společnost DZV Nova,
10. posudky ukazující na zkreslené nebo zamlčené údaje v žádosti o dotaci.

Úvěr jen díky Agrofertu

Britská banka HSBC, která financovala i stavbu centrály Agrofertu v Praze-Chodově, poskytla Farmě Čapí hnízdo celkem tři úvěry. První ve výši 350 milionů korun, druhý dosáhl 25 milionů a třetí 80 milionů. Policie od bankovního domu získala interní zprávu týkající se úvěrů. Z ní vyčetla, že i banka měla za to, že za Farmou Čapí hnízdo stál Babiš a koncern Agrofert.

„Z podkladů HSBC Bank bylo zjištěno, že Farma Čapí hnízdo je další společností ze skupiny Agrofert, že se jedná o společnost, která je přímo vlastněna Andrejem Babišem,“ parafrázují policisté zprávu banky. Policie se navíc domnívá, že bez Agrofertu a Babiše by Farma Čapí hnízdo nikdy úvěr nedostala. Banka ho poskytla – jak dovozuje policie – jen aby si udržela dobré vztahy s důležitým klientem. A jím nemyslela Farmu Čapí hnízdo, ale Agrofert.

„Vzhledem k vynikajícímu vztahu skupiny Agrofert s HSBC, kdy tato banka úvěruje i další společnosti Agrofertu, byla právě tato banka oslovena za účelem financování Farmy Čapí hnízdo, která je pro Babiše velmi důležitá. Právě vzhledem k důležitosti chce HSBC Bank zůstat klíčovou bankou společnosti Farma Čapí hnízdo, i když to není v souladu s její strategií. Financování projektu poskytlo bance Babišovu důvěru, díky čemuž HSBC Banka byla schopna zvýšit objem obchodů se společností Agrofert,“ píše se v obvinění.

Banka si navíc podle vyšetřovatelů nechala zpracovat znalecký posudek, který linku Farma Čapí hnízdo – Agrofert potvrdil. Jeho výstup zní, že bez zemědělského gigantu by areál nepřežil: „Uvedl, že pokud by zařízení bylo odkázáno pouze na běžný komerční provoz, bylo by velmi problematické zajistit plnění projektovaných parametrů, a to i s ohledem na konkurenci v blízkém okolí.“

Ze zprávy banky také vyplývá, že Agrofert jí potvrdil, že Čapí hnízdo hodlá používat pro firemní akce. „Společnost bance potvrdila, že již nechce platit externím poskytovatelům těchto služeb,“ píšou policisté.

Společnost HSBC nechtěla nyní informace policie rozebírat. „Banka na vaše dotazy nemůže reagovat,“ napsala serveru iROZHLAS.cz její mluvčí Petra Studená.

Nesrovnalosti v žádosti

Druhým stěžejním důkazem v kauze je podle obvinění posudek znaleckého ústavu Česká znalecká, který kriminalisté zadali loni v květnu. I ten objevil spojení Farmy Čapí hnízdo s Agrofertem. Analýza poukazuje na fakt, že většinu přípravných prací projektu dělala společnost Imoba patřící do koncernu Agrofert. Sama Farma Čapí hnízdo pak pouze stavěla.

„Je explicitně patrná vysoce nadstandardní součinnost a zájem koncernu Agrofert pro realizaci projektu. Čerpané úvěry byly podle znalce zajištěny ručitelským prohlášením společnosti Agrofert a dále smlouvou o zástavě nemovitostí, kdy zástavu poskytla společnost Imoba. Bez ručení Imoby s Agrofertem by Farma Čapí hnízdo nikdy od banky peníze nezískala kvůli extrémní rizikovosti projektu a nedostatečné bonity Farmy Čapí hnízdo, která neměla čím ručit,“ konstatuje posudek královéhradecké firmy, která v minulosti vypracovala posudky například v kauze opencard nebo v případu Českého domu v Moskvě.

Jeho autor také zjistil, že v žádosti o dotaci jsou zkreslené údaje: o stamiliony se liší hodnoty majetku nebo výše samotné investice do vybudování areálu. Stavba areálu totiž podle posudku stála mnohem více, než uvádí žádost o dotaci. Dotačnímu úřadu podle posudku policie Farma Čapí hnízdo také zatajila, že stavba byla z velké části zaplacena ze soukromých peněz.

„Zatímco projekt v žádosti o dotaci počítá s financováním ze zcela rozhodující části z bankovních úvěrů, reálně byl projekt financován z velké části ze soukromých nebankovních zdrojů,“ upozorňuje posudek.

Analýza také porovnala tržby areálu plánované v žádosti a skutečné výdělky. A zjistila, že provoz Čapího hnízda vydělával prakticky jen díky reklamě zadané koncernem Agrofert. Bez ní by Farma Čapí hnízdo nedokázala ani zaplatit zaměstnance, natož splácet bance stamilionový úvěr.

„V žádosti o dotaci projekt uvažoval od roku 2011 s hodnotami tržeb na úrovni cca 80 milionů korun. Z toho tržby za reklamu měly tvořit 25 milionů korun ročně. Skutečné tržby za reklamu se však na celkových tržbách za prodej výrobků a služeb podílely v rozmezí 71,5 až 91,25 procenta. Pokud se tržba odečte, v letech 2010 až 2012 tržby nepokryly ani výši osobních nákladů, pouze v roce 2013 tržby za prodej vlastních výrobků a služeb mírně překročily výši osobních nákladů,“ spočítal expert. Vedle toho upozornil na to, že propagace firem z koncernu Agrofert v areálu, kam jezdí klientela z koncernu Agrofert, postrádala „elementární význam“.

Server iROZHLAS.cz Českou znaleckou kontaktoval, o posudku v případu Čapí hnízdo se zástupce společnosti odmítl bavit s odkazem na povinnost mlčenlivosti.

Obhajoba ve svých stížnostech na její posudek zaútočila a přinesla vlastní. Dramatické rozdíly mezi žádostí a konečnými čísly vysvětluje tak, že policejní posudek nerozlišuje mezi „užším“ projektem Čapího hnízda, jehož se dotace týká, a „širším“ projektem, do něhož spadají i objekty, jichž se dotace netýkala.

Právě odlišné posudky jsou jedním z důvodů, proč se uzavření vyšetřování odkládá až na konec letošního roku. Státní zástupce Jaroslav Šaroch policii zadal, aby se „její“ znalec vyjádřil k posudku obhajoby. „Za daného stavu bude nezbytné, aby se policejním orgánem přibraný znalec vyjádřil nejen ke svému znaleckému posudku, ale rovněž k oponentnímu předloženému obhajobou,“ píše ve svém usnesení.

Detektivové se podle něj také musí vypořádat s argumentem „užšího“ a „širšího“ projektu. Z usnesení státního zástupce lze ale dovodit, že v tomto bodě obhajoba nemá příliš velkou šanci na úspěch. Podle Šarocha se totiž téměř neliší. „Odlišnost projektů je dána pouze tím, že část areálu byla označena jako dotační projekt a finanční prostředky z poskytnuté dotace kryly část nákladů, které žadatel označil jako výdaje související s dotačním projektem,“ uvádí.

Svědci viděli Babiše na stavbě

Od února 2008 neměl Agrofert ani Babiš s Farmou Čapí hnízdo nic společného. Alespoň oficiálně. Za firmou, jak po velkém tlaku dnešní premiér přiznal, stáli jeho blízcí. Kriminalistům se však podařilo shromáždit několik svědectví, která tuto verzi zpochybňují. Babiš se podle nich objevoval na stavbě Čapího hnízda i po únoru 2008.

Potvrzuje to například výše zmíněná zpráva banky HSBC, která podle obvinění uvádí následující: „Banka rovněž uvádí, že v říjnu 2009 přišel na stavbu její zaměstnanec společně s Andrejem Babišem.“ To pak u výslechu potvrdil i znalec banky L. Š., který podle svých slov viděl na staveništi Čapího hnízda Babiše „asi dvakrát“.

Na policii vypovídal i V. V., projektový manažer stavební společnosti, která komplex Čapí hnízdo stavěla. Babiš se podle něj na staveništi opakovaně objevoval. „Několikrát se s dcerou účastnil kontrolních dnů, mimo kontrolní dny v areálu také několikrát byli,“ konstatoval muž podle obvinění.

Babišovy návštěvy na kontrolních dnech stavby policii potvrdil také J. M., který měl dohlížet na inženýrské činnosti. „Vyjadřoval se (Babiš) tam k postupům, a hlavně k nedostatkům, například k vícepracím. Sdělil, že Babiš na kontrolních dnech, kterých se účastnil, vystupoval za investora.“

Babišovo angažmá během stavby Čapího hnízda u výslechu potvrdil také ekolog P. K., který měl v areálu za úkol zrekonstruovat hnízdiště čápa a později tam dostal na starost provoz ekocentra. „Uvedl, že s Babišem se setkal v areálu několikrát, několikrát spolu jednali, jednou i v Průhonicích. To bylo již v průběhu výstavby. Předmětem jednání byl hlavně provoz ekocentra,“ předkládá obvinění mužovu výpověď.

Jak policisté sami píšou, považují tato svědectví za klíčová. „Dle názoru policejního orgánu je účast Babiše na této trestné činnosti jednoznačně prokázána na základě zajištěných písemných materiálů i výpovědí jednotlivých osob,“ uvádějí v obvinění.

E-maily a doména placená Agrofertem

Vedle návštěv staveniště spojují Babiše s Farmou Čapí hnízdo také e-maily. V roce 2013 podle obvinění začal areál řešit reklamu a svoji vizuální prezentaci. Policie má k dispozici zprávu společnosti, která pro něj tyto služby zajišťovala. Vyplývá z ní, že úvodních jednání se účastnil Babiš, jeho tehdejší partnerka Monika Herodesová (dnes Babišová) a její bratr Martin Herodes.

„Byla zajištěna e-mailová korespondence, ze které vyplývá, že Babiš se při jednáních osobně angažoval a měl rozhodující slovo při vyjednávání o podmínkách této zakázky jménem společnosti Farma Čapí hnízdo. To v době, o které tvrdí, že společnost Farma Čapí hnízdo nevlastnil a ani neovládal, a rovněž tak ani žádná ze společností holdingu Agrofert,“ konstatuje se v obvinění.

Detektivové dohledali také spojení webové domény capihnizdo.cz s koncernem Agrofert: „Bylo zjištěno, že objednatelem a držitelem této domény je společnost Agrofert, a to již od 27. prosince 2007. Společnost Agrofert pravidelně hradila provoz této domény, přičemž služby jsou uhrazeny až do 26. prosince 2017.“

Babiš zaplatil akcie blízkým

Skupina vedená Babišem podle policie zastřela vlastnickou strukturu kolem Čapího hnízda následovně: krátce před podáním žádosti o dotaci vyčlenila z holdingu Agrofert firmu ZZN Agro Pelhřimov. Dvacet akcií na majitele v hodnotě 2,38 milionu korun poslední den roku 2007 skrytě získali Babišova dcera Adriana Bobeková a jeho syn Andrej, zbylých deset pak Babišova partnerka Monika.

Jak ale dokládá výpis z účtu, akcie 17. září 2008 zaplatil Babiš starší. Policie upozorňuje, že tím porušil smlouvu, podle níž platba za akcie měla proběhnout půl roku od jejího podepsání, tedy do konce června 2008. Podle detektivů se tak nestalo náhodou, Babiš taktizoval: „Kupní cena byla zaplacena opožděně z důvodu vyčkávání na výsledek schvalovacího procesu dotace. Pokud by nebyla schválena, investice do společnosti Farma Čapí hnízdo by byla zcela zbytečná.“ Dotaci firma získala v létě 2008.

Babiš při podání vysvětlení na policii o platbě za akcie mluvil. Zaplatil je prý jako dar svým dětem a nastávající manželce.

Manažerka za Agrofert na dotačním semináři

Kriminalisté propojení Agrofert – Farma Čapí hnízdo dovozují také z angažmá tehdejší manažerky pracující pro Agrofert a donedávna náměstkyně jihlavského primátora za ANO Jany Mayerové. Policie ji považuje za hlavní pachatelku dotačního podvodu, protože údajně zfalšovanou žádost o dotaci podepsala.

Podle zjištění kriminalistů se Mayerová za Agrofert přihlásila na dotační seminář. „Je evidentní, že již od druhé poloviny roku 2007 se zabývala předmětnou dotací s podmínkami pro její poskytnutí. O tom svědčí minimálně její přihlášení na seminář pořádaný úřadem, kam se přihlásila nebo byla přihlášena společností Agrofert,“ konstatuje usnesení státního zastupitelství.

Mayerová ve stížnosti proti policejnímu obvinění argumentovala, že se nakonec semináře nezúčastnila, což doložila absencí podpisu na prezenční listině. I tak to ale podle státního zástupce svědčí o tom, že pro Agrofert informace o dotaci zjišťovala. Její podpis se navíc objevil na prezenční listině jiného dotačního workshopu konaného v lednu 2008, který se týkal programu, z něhož nakonec Farma Čapí hnízdo inkasovala dotaci 50 milionů korun.

Kriminalisté z toho dovozují, že sama manažerka věděla, že za Farmou Čapí hnízdo stojí Agrofert. A když tak podávala žádost o dotaci pro malý a střední podnik, vědomě se dopustila podvodu.

Mayerová tvrdí, že si na tento seminář nepamatuje. „Pracovala jsem na různých projektech i mimo Agrofert v rámci společnosti, která mne zaměstnávala, a navštěvovala řadu seminářů týkajících se dotací. Na tento si ale fakt nevzpomínám,“ napsala minulý týden serveru iROZHLAS.cz.

V žádosti o dotaci podle svých slov neuváděla nepravdivé údaje. „Je to nesmysl, což potvrdilo i mnoho jiných lidí, kteří se v oblasti dotací reálně pohybují, a policie tyto informace již má,“ uvedla Mayerová.

Obvinění z dotačního podvodu odmítá: „Jelikož jsem nic špatného neudělala, tak nemůžu být pachatelka. Věřím, že policie, respektive státní zástupce to v dohledné době na základě informací, které mají k dispozici ze všech možných zdrojů, sami takhle vyhodnotí.“

Dotace řešil pracovník Agrofertu

Farmu Čapí hnízdo s Agrofertem a Babišem spojují i materiály Státního zemědělského intervenčního fondu, které si policisté během vyšetřování vyžádali. Ukazují, že Farma Čapí hnízdo získala milionové zemědělské dotace. „Celkem bylo na dotacích v průběhu let 2009 až 2013 vyplaceno více než 2 miliony korun. Kontaktní osobou pro účely žádostí o dotaci byl pracovník Agrofertu,“ načrtává policejní obvinění další propojení.

Server iROZHLAS.cz si od platební agentury vyžádal přehled všech dotací pro Farmu Čapí hnízdo. Společnost podle něj v letech 2009 až 2013 dostala přesně 2,019 milionu korun. „Je nutné ale také zohlednit ,vratky‘ v roce 2013, které byly ve výši 66 tisíc korun,“ upozornila mluvčí fondu Vladimíra Nováková.

Angažmá firmy z holdingu Agrofert

Klíčovou roli v případu hraje společnost Imoba, která spravuje majetek holdingu Agrofert. Farma Čapí hnízdo pod ni nakonec v roce 2014 přešla a zanikla. Imoba se však, jak popisují detektivové, do dění kolem Čapího hnízda zapojovala mnohem dříve.

A to i v době, kdy oficiálně s Farmou Čapí hnízdo neměla co do činění. Imoba původně měla pro Babiše postavit rodinnou farmu, když ale projekt nabobtnal, ze stavební části se stáhla. Podle obvinění pouze na oko.

Farma Čapí hnízdo díky Imobě získala podle policie peníze na stavbu areálu. Na katastrálním úřadu kriminalisté zjistili, že společnost Imoba pod vedením Babiše získala zchátralé budovy na místě, kde se dnes farma nachází, a v letech 2007 až 2009 skupovala pozemky kolem.

„Tyto nemovitosti poskytla jako zástavu za úvěry ve výši 375 milionů korun čerpané společností Farma Čapí hnízdo poskytnuté společností HSBC Bank, kdy obě úvěrové smlouvy byly podepsány kvůli financování výstavby Čapího hnízda,“ píšou policisté v obvinění.

Imoba se však také podle zjištění detektivů zapojovala do jednání s úřady. Dělo se tak v době, kdy se stavbou Čapího hnízda neměli oficiálně Babiš, koncern Agrofert ani jeho firmy co do činění.

„6. února 2008 Imoba podala žádost o stavební povolení, tedy už v době, kdy formálně existovala společnost Farma Čapí hnízdo. 25. března 2008 žádost doplnila,“ popisuje obvinění. A stejně tak zmiňuje informaci o jednání s obecním úřadem ve Voticích, pod něhož areál stavby spadá.

Imoba tam 1. prosince 2008 ohlásila odstranění stodoly. „Bylo to již v době, kdy výstavbu areálu oficiálně realizovala společnost Farma Čapí hnízdo, která měla objekt původně rekonstruovat,“ uvádějí vyšetřovatelé.

V neposlední řadě obvinění pracuje s informací, že projekční kancelář Imobě posílala faktury za práci na Čapím hnízdě až do 16. listopadu 2008: „Společnost tehdy vystavila fakturu na společnost Imoba za výkon autorského dozoru při stavby farmy v Semtíně. Tedy v době, kdy již společnost Farma Čapí hnízdo formálně existovala a realizovala výstavbu areálu.“

Imobě projekční kancelář vystavovala i další faktury v letech 2011 až 2013. Policejní usnesení v kauze Čapí hnízdo se zmiňuje také o výslechu jejího šéfa, který popisoval přípravu rekonstrukce i její průběh. Popsal, že Babiše přesvědčil, aby přestavbu zchátralého statku pojal velkolepěji, než původně zamýšlel.

„Babiš mu vysvětloval svůj záměr, že by uvedenou nemovitost měl v podstatě jako svoji chalupu. Říkal mu, že by si to představoval jako malou rodinnou farmičku,“ popisoval u výslechu, jak probíhala prohlídka starého statku v Semtíně, který si chtěl miliardář přestavět. Architekt mu podle svých slov nakonec nabídl koncept rekreačního a školicího střediska, s čímž Babiš souhlasil. Což podle policistů opět dokladuje, jak důležitou roli Andrej Babiš v příběhu Čapí hnízdo sehrál.

Podíl ve firmě z koncernu Agrofert

Policisté podle obvinění odkryli také propojení Babiše s Farmou Čapí hnízdo, a to přes zemědělskou společnost DZV Nova. Majoritní podíl v ní vlastnila v roce 2008 akciová společnost ZZN Pelhřimov. Od ní část podílu odkoupila Farma Čapí hnízdo, díky čemuž se podle obchodního rejstříku v listopadu 2008 stala členem vedení DZV Nova (jak lze dohledat v úplném výpisu rejstříku, členství zaniklo v květnu 2010).

A právě tento podíl musel, jak se domnívá policie, odsouhlasit Agrofert.

„Je zjevné, že Babiš musel o tomto kroku vědět, popřípadě udělit přímo osobně souhlas s tímto převodem. Společnost Farma Čapí hnízdo tak získala část základního kapitálu ve společnosti patřící do holdingové struktury společnosti Agrofert Holding,“ uvádí policisté jako další doklad, že farma se z holdingu Agrofert vyčlenila účelově.

Zkreslená žádost o dotaci

Policejní obvinění upozorňuje na zkreslené či zamlčené údaje v žádosti o dotaci. Údajně aby vyhověly kritériím požadovaným dotačním úřadem.

„V projektu bylo uvedeno, že se jedná o dlouhodobý úvěr se splatností devět let, ačkoliv to nebyla pravda. Zamlčeli i informace týkající se ceny za pronájem nemovitostí, v podkladech pro dotační úřad začernili jeho cenu. Dále uvedli nepravdivé informace o financování projektu, kdy uvedli, že projekt počítá s financováním rozhodující části projektu z bankovních úvěrů, přičemž reálně byl projekt z velké části financován ze soukromých nebankovních zdrojů,“ konstatovala policie.

Dozorující státní zástupce Šaroch ale tuto její verzi výrazně seškrtal a dal za pravdu stížnostem obviněných. Ve svém usnesení totiž upozorňuje, že zamlčení nebo zkreslení údajů ještě nutně neznamená trestný čin. Pro rozhodnutí o přidělení dotace totiž nemusely být podstatné.

„Týká se to především údajů, které byly v listinách předávaným poskytovateli dotace začerněny. Je třeba souhlasit se stěžovateli, že v případě, kdy by poskytovatel považoval začerněné údaje za důležité pro posouzení žádosti a pro své rozhodnutí o poskytnutí, či neposkytnutí dotace, nic mu nebránilo v tom, aby od žadatele o dotaci považoval doplnění začerněných údajů. To, že tak neučinil, svědčí o tom, že údaje nepovažoval za důležité, a jednání hlavních pachatelů související s předložením těchto listin proto nemůže být považováno za trestní jednání,“ uvádí usnesení státního zastupitelství.

'Nadhodnocené položky, nejasný žadatel.' Posudky upozorňovaly ROP Střední Čechy na rizika farmy Čapí hnízdo

Číst článek

Server iROZHLAS.cz požádal o reakci na detaily obvinění přímo Andreje Babiše i jeho spolupracovníky. „Živé kauzy nekomentuji,“ odpověděl premiérův advokát Michael Bartončík. Sám Babiš od středy minulého týdne na otázky zaslané SMS zprávou nereagoval, stejně jako jeho mluvčí Lucie Kubovičová a mluvčí ANO Vladimír Vořechovský. Reakci odmítl i v úterý, když jej redaktorka Radiožurnálu zastihla na veřejné konferenci. „Čapí hnízdo rozhodně nebudu komentovat. Děkuji,“ uvedl premiér Babiš. (Celou jeho reakci si můžete přečíst ZDE)

Holding Agrofert jakékoliv porušení zákona popřel. „Ve věci farmy Čapí hnízdo stále probíhá vyšetřování a z toho důvodu nebudeme celou věc nijak komentovat. Trváme na tom, že vše proběhlo dle zákona, a věříme, že ke stejnému závěru dojde i celé vyšetřování,“ reagoval pro iROZHLAS.cz Jan Pavlů z oddělení komunikace holdingu Agrofert. Konkrétní otázky k jednotlivým důkazům nechal bez odpovědi.

Státní zástupce Šaroch se o případu odmítl bavit, mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala pouze potvrdil, že uzavření vyšetřování se posouvá. „Městské státní zastupitelství v Praze nemůže podávat v této fázi bližší informace týkající se jednotlivých dílčích úkonů, neboť by zveřejňování těchto informací mohlo vést k zmaření trestního řízení. Lhůta pro skončení vyšetřování byla prodloužena do 31. prosince 2018.“

Kauza Čapí hnízdo

Čtěte také

Ondřej Golis