Erazím k Čapímu hnízdu: Dotační úřad měl informací o podnikání farmy dost, trestný čin se neprokázal

Po zveřejnění klíčového rozhodnutí státního zástupce Jaroslava Šarocha v kauze Čapí hnízdo se k politicky citlivému případu vyjádřil také jeho nadřízený Martin Erazím. Odpovídá na celkem deset otázek, které mu v uplynulých dnech položila média, a to včetně serveru iROZHLAS.cz. Jeho odpovědi, které zveřejnilo na webu Městské státní zastupitelství v Praze, přinášíme v plném znění doplněné o kontext celého případu kolem údajného dotačního podvodu.

Otázky a odpovědi Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Martin Erazím | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

1. Jaký byl rozsah aprobační činnosti a z jakých podkladů jsem vycházel?
Rozsah aprobační činnosti (proces schvalování nadřízeným státním zástupcem – pozn. red.) nebyl přirozeně omezen pouze na obsah rozhodnutí dozorového státního zástupce. V rámci aprobace byla studována příslušná judikatura a předpisy Evropské unie, včetně části spisu podstatné pro rozhodnutí. Rád bych zdůraznil, že spisový materiál byl v elektronické podobě k dispozici ještě před předložením textu rozhodnutí. V rámci aprobace jsem rovněž vycházel ze závěrů učiněných vedoucím oddělení ekonomické kriminality a první náměstkyně městského státního zástupce.

90 stran, které rozhodly o Čapím hnízdě. Šarochovo zveřejněné usnesení je více než z půlky začerněné

Číst článek

iROZHLAS.cz: Státní zástupce Jaroslav Šaroch dokončil své rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo na konci srpna, tehdy také koncept předal svému nadřízenému, vedoucímu městskému státnímu zástupci Martinu Erazímovi. Ten byl ale v té době na dovolené, přesto se během dvou týdnů zvládl s devadesátistránkovým dokumentem seznámit a verdikt potvrdit.

2. Jaké otázky jsem ověřoval na podkladě spisového materiálu?
Ověřoval jsem především otázku vývoje tvrzení jednotlivých osob učiněných ohledně poskytnutí půjčky ze strany banky. Opatření těchto výpovědí ovlivnilo výrazně i délku řízení, neboť tito svědci z podstatné části nejsou občany České republiky ani v České republice nežijí.

iROZHLAS.cz: Policisté se totiž domnívali, že farma Čapí hnízdo by bez holdingu Agrofert a Andreje Babiše úvěr ve výši 350 milionů korun nikdy nedostala. Zlom ale přišel po výpovědích bankéřů, jak upozornil jako první server Seznam Zprávy. Ti se na policii dostavili až na sklonku roku 2018, tedy až rok po sdělení obvinění, a informace uvedené v bankovních dokumentech naznačující propojenost obou firem odmítli. Více čtete ZDE.

3. Jak dlouho jsem studoval rozhodnutí Jaroslava Šarocha?
Samotným rozhodnutím jsem se zabýval ode dne jeho předložení do dne, kdy došlo k jeho rozeslání oprávněným osobám. Věcí jako takovou jsem se zabýval průběžně. Věc jsem s dozorovým státním zástupcem konzultoval a měl jsem i možnost se seznámit se spisem, respektive jeho elektronickou verzí. Obsahem konzultací byla především informace o zamýšleném postupu a důvodech tohoto postupu. Přesné důvody rozhodnutí mi však byly známy až z předloženého textu.

Samotný text, jeho srovnání s příslušnou judikaturou a konzultace s aprobacemi vedoucího oddělení a první náměstkyně mě vedly k závěru, že předložené rozhodnutí je zákonné a důvodné.

iROZHLAS.cz: Erazím zkoumal, zda je Šarochovo rozhodnutí zákonné a důvodné, přičemž měl jeho tvrzení ověřovat ve spisu. Ten čítá přes 23 tisíc stran. Rozhodnutí o zastavení stíhání v kauze Čapí hnízdo není definitivní. Zasáhnout může ještě nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který rozhodnutí může zrušit, nebo potvrdit. Čas na to má tři měsíce, tedy do 17. prosince. Případ také nyní posoudí Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Farma Čapí hnízdo | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

4. Byly v původně předloženém usnesení Jaroslava Šarocha udělány změny, a jaké?
V textu samotného rozhodnutí byly v rámci aprobace (proces schvalování – pozn. red.provedeny jen drobné úpravy, které neměnily jeho obsah. Jaroslav Šaroch v rámci aprobace tyto návrhy změn akceptoval a vtělil do textu usnesení.

iROZHLAS.cz: Sám Šaroch v pondělím rozhovoru pro iROZHLAS.cz řekl, že šlo skutečně jen o drobné úpravy. „Nedělal jsem v tom žádné úpravy. Kromě nějakých drobnějších překlepů, chyb a nějakých doplnění, ale nic podstatného, pokud jde o to zdůvodnění nebo důvody, proč jsem to zastavil,“ popsal.

5. Proč došlo k názorovému obratu na věc a měl jsem o něm informace?
Jaroslav Šaroch mě informoval o svém úmyslu zastavit trestní stíhání ještě před vydáním rozhodnutí. Informoval mě o důvodech změny svého názoru v rovině obecné, s tím, že konkrétní právní závěry budou uvedeny v předkládané písemnosti, tedy v usnesení o zastavení trestního stíhání.

5 pasáží, jimiž žalobce Šaroch stopl stíhání Babiše za Čapí hnízdo: OLAF, zamlčené údaje i výpověď bankéřů

Číst článek

Důvod změny názoru jsem popsal ve svém tiskovém prohlášení k věci a vyplývá i ze samotného textu usnesení.

iROZHLAS.cz: Městské státní zastupitelství v Praze zkraje září po tom, co Deník N přišel s informací, že Šaroch chce stíhání aktérů kauzy Čapí hnízdo zastavit, informovalo o tom, že státní zástupce na případ „změnil právní názor“. Šaroch však podle svých slov na to, že policisté nemají dostatek důkazů, upozorňoval už dříve. Konkrétně to napsal loni v květnu do rozhodnutí o stížnostech obviněných, tehdy zastavil stíhání druhého muže ANO Jaroslava Faltýnka a dalších třech obviněných.

6. Proč mohl být názor policie jiný a proč navrhla podat obžalobu?
Policejní orgán, stejně jako ostatní orgány činné v trestním řízení, postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy (§ 164 trestního řádu) a důkazy hodnotí podle svého vnitřního přesvědčení (§ 2 odst. 6 trestního řádu). Stává se, že každý z orgánů činných v trestním řízení (policejní orgán, státní zástupce, soud) důkazy vyhodnotí odlišně. Je však třeba zdůraznit, že je to státní zástupce, který nakonec obžalobu podává a zastupuje ji v řízení před soudem. Podání obžaloby či skončení věci jiným způsobem musí tedy vycházet z jeho vlastního (odůvodněného) rozhodnutí, nikoli z návrhu policejního orgánu.

„Pro zahájení trestního stíhání postačuje pouze vyšší míra pravděpodobnosti, že se skutek stal a je trestným činem. Tato míra pravděpodobnosti se v dalším řízení buď potvrdí, nebo vyvrátí. V tomto případě byla vyvrácena.“

Martin Erazím (vedoucí městský státní zástupce)

V případě zastavení trestního stíhání a k vyloučení možné libovůle je zde právě aprobační proces v rámci daného státního zastupitelství, možnost podání opravného prostředku poškozeným a v samém závěru poté v trestním řádu stanovený institut přezkumu již pravomocného rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem.

iROZHLAS.cz: Policisté byli při zahájení stíhání přesvědčeni, že Babišovi spolupracovníci pod jeho dohledem účelově vyčlenili z holdingu Agrofert firmu Farma Čapí hnízdo. Její vlastnickou strukturu zastřeli tak, aby vypadala jako začínající podnik. Společnost díky tomu uspěla se žádostí o evropské dotace pro malé a střední podniky a získala 50 milionů korun z evropských peněz na stavbu luxusního komplexu poblíž Benešova. Babiš od začátku jakékoli pochybení odmítal. Tvrdil, že je nevinný a že jde o politickou kauzu. 

7. Neměla se otázka, zda je kauza Čapí hnízdo malý a střední podnik, řešit hned na začátku a proč tuto otázku nebylo možné posoudit již na začátku?
Tato otázka byla řešena na začátku celé kauzy, ovšem s opačným výsledkem. Názor na řešení tohoto pojmu se vyvíjel společně s objasňováním věci a vývojem přesvědčivosti některých důkazů. Ne všechny skutečnosti rozhodné pro podání obžaloby nebo zastavení trestního stíhání jsou a musí být známy na začátku vyšetřování. Pro zahájení trestního stíhání postačuje pouze vyšší míra pravděpodobnosti, že se skutek stal a je trestným činem. Tato míra pravděpodobnosti se v dalším řízení buď potvrdí, nebo vyvrátí. V tomto případě byla vyvrácena.

iROZHLAS.cz: Farma Čapí hnízdo tak byla podle státních zástupců malý a střední podnik a na padesátimilionovou dotaci z evropských peněz tak měla nárok. To byl tedy hlavní důvod, proč Šaroch stíhání zastavil. Že jde o malou firmu, deklarovali v žádosti o dotaci manažeři farmy, a to přímo v čestném prohlášení. Policisté měli za to, že lhali, a proto zahájili trestní stíhání. Podle Šarocha to vyšetřovatelé ale ani po čtyřech letech neprokázali.

8. Jak se státní zástupce vypořádal se zprávou OLAF, když nevyvrátil její závěry, které tvrdí, že společnost Farma Čapí hnízdo byla propojena se společnostmi koncernu Agrofert?
Zpráva OLAF hodnotila celý případ z jiného pohledu, než jaký je možný pro posouzení otázky viny v trestním řízení. Závěry zprávy nejsou pro orgány činné v trestním řízení závazné. Právě jiný než trestní pohled na věc dovolil hodnocení celé věci týkající se poskytnutí dotace s ohledem na skutečnosti známé v roce 2018, tedy s více než desetiletým odstupem od podání žádosti, a z pohledu ovlivněným vývojem právních názorů na otázku pojmu malého a středního podniku. Takový pohled si však v trestním řízení není možné dovolit, a proto se Jaroslav Šaroch musel zabývat otázkou podmínek pro posouzení pojmu malý a střední podnik k roku 2008, jak blíže vyplývá ze samotného textu usnesení.

Šaroch ke kauze Čapí hnízdo: Pod tlakem Babiše jsem nebyl, důkazy o spáchání trestného činu nesvědčily

Číst článek

iROZHLAS.cz: Evropskou dotací pro Čapí hnízdo se Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zabýval před dvěma lety. Kontroloři tehdy podobně jako čeští policisté konstatovali, že existuje podezření z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Vycházeli především z rodinných vazeb mezi vlastníky farmy Čapí hnízdo a holdingu Agrofert i působení obou firem na sousedních trzích. Podle úřadu tak tvořily „jedinou ekonomickou jednotku“.

9. Jsou i další důvody pro zastavení trestního stíhání?
K naplnění skutkové podstaty trestného činu dotačního podvodu je podstatné prokázat, že v době podání žádosti o dotaci uvedli žadatelé poskytovatele dotace v omyl. Tento omyl měl spočívat v tvrzení, že žadatel je malým nebo středním podnikem. Provedeným dokazováním se však nepodařilo prokázat, že by toto tvrzení bylo nepravdivé. Naopak poskytovatelům dotace byl poskytnut dostatek informací k charakteru podnikání žadatele.

iROZHLAS.cz: Vyšetřovatelé z pražské kriminální policie ve spojitosti s žádostí o padesátimilionovou dotaci upozorňovali také na zkreslené a zamlčené údaje, které poskytli tehdejší šéf Čapího hnízda Josef Nenadál a manažerka farmy Jana Mayerová. Podle detektivů to udělali, aby vyhověli kritériím požadovaným dotačním úřadem. Šaroch nicméně dospěl k závěru, že nešlo o podvodný postup.

10. Zaznamenal jsem během vyšetřování přímé tlaky a od koho?
Jediný avšak enormní tlak byl veden ze strany mediálních prostředků, napříč celým jejich spektrem. A to aniž by bylo respektováno omezení poskytování informací o trestním řízení stanovené zákonem v § 8a trestního řádu, promítnutého i do zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, či institut tiskového mluvčího Městského státního zastupitelství v Praze, zejména formou neustálého kontaktování ať už písemně, telefonicky či vygradovaného až v osobní kontaktování dozorového státního zástupce mimo jeho pracoviště.

iROZHLAS.cz: Podobně mluvil také sám Šaroch. Na dotaz serveru iROZHLAS.cz řekl, že zpočátku cítil tlak ze strany médií. Odmítl ovšem, že by na něj během vyšetřování tlačil některý z veřejných funkcionářů či přímo sám Andrej Babiš.

kno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme