Tři scénáře kauzy Čapí hnízdo: půjdou Babiš a jeho rodina k soudu, nebo vyváznou bez trestu?

Po téměř čtyřech letech vyšetřování se kauza Čapí hnízdo, ve které premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho rodina čelí obvinění z dotačního podvodu, posune do další fáze. Server iROZHLAS.cz proto připravil možné scénáře, jak by se politicky vysoce citlivý případ kolem středočeské farmy mohl dál vyvíjet. Ve hře jsou hned tři varianty.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Babiš | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

1. Padne obžaloba

Státní zástupce Jaroslav Šaroch by mohl vyhovět policejním vyšetřovatelům z pražské hospodářské kriminálky a podat na šestici obviněných obžalobu. Případ by pak převzal Městský soud v Praze.

10 důkazů kauzy Čapí hnízdo: Babišovy e-maily, dohled na staveništi, report banky i platba za akcie

Číst článek

Předseda vlády se k této možnosti naposledy vyjádřil ve čtvrtek pro deník Mladá fronta Dnes. „O tom účelovém stíhání už zazněla spousta věcí. Žádný podvod nebyl, říkal jsem to stokrát,“ řekl. Odmítl i variantu, že by jeho koaliční partner, tedy ČSSD, nechtěla být dál s obžalovaným premiérem v koalici.

Možnou obžalobu svých členů řeší morální kodex hnutí ANO. Podle dokumentu má dotyčný v takovém případě neprodleně opustit stranu i všechny funkce, do kterých byl zvolen. Má to však háček: nařízení se výslovně týká úmyslného či nedbalostního trestného činu spáchaného ve spojitosti s výkonem veřejné funkce. A to kauza Čapí hnízdo není.

V původním textu z roku 2014 se přitom psalo, že k povinné rezignaci stačí, aby byl člen hnutí z trestného činu jen obviněn. V roce 2017 si ale hnutí ANO odhlasovalo změnu a tento článek z morálního kodexu vypadl.

Mezi stíhanými je vedle Babiše také jeho manželka Monika, dcera z prvního manželství Adriana Bobeková, bývalí manažeři Farmy Čapí hnízdo Josef Nenadál a Jana Mayerová a také Babišův švagr Martin Herodes.

Čapí hnízdo | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Pokud by se dodržel srpnový termín, Městské státní zastupitelství v Praze by podle mluvčího Aleše Cimbaly zatím zveřejnilo pouze informaci, že rozhodnutí Šaroch již vypracoval. „K obsahu rozhodnutí se ale nebudeme vyjadřovat do té doby, než budou ukončeny administrativní úkony,“ doplnil.

Cesta na soud

Pokud by se státní zástupce rozhodl obžalobu skutečně podat, její cesta na Městský soud v Praze se může ještě protáhnout. Následovat mohou podle mluvčího pražského státního zastupitelství Aleše Cimbaly zdlouhavé administrativní úkony. Verdikt Jaroslava Šarocha se totiž může pro jednotlivé obviněné lišit, u některých z nich může vyhovět žádostem o zastavení stíhání. „Pokud by u nich třeba došlo k různému rozhodnutí, tak by se musel spis i nakopírovat, co při 23 tisících stran není otázka hodin,“ řekl pro iROZHLAS.cz.

I tak ale nemusí mít státní zástupce vyhráno: soud může na žádost obhajoby přistoupit k předběžnému projednání obžaloby. V této fázi může přidělený senát dojít k závěru, že případ zatím není způsobilý k projednání před soudem a vrátit ho zpátky Šarochovi k dopracování.

Státní zástupce podává obžalobu tehdy, jestliže výsledky policejního vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného člověka před soud. Namísto podání obžaloby může za určitých podmínek, které stanoví trestní řád, stíhání zastavit či přerušit nebo rozhodnout o postoupení věci jinému – třeba přestupkovému – orgánu.

Původně měl Šaroch o návrhu na podání obžaloby rozhodnout do tří měsíců od ukončení vyšetřování, tedy do poloviny července. Později požádal o prodloužení lhůty. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová k tomu řekla, že to nepovažuje za nestandardní a že se nedomnívá, že by Šaroch věc protahoval. „Osobně předpokládám, že do konce léta bychom měli znát odpověď, jak (Šaroch) rozhodne,“ řekla Bradáčová pro Seznam zprávy.

2. Vráceno k došetření

Státní zástupce Šaroch mohl dojít k závěru, že mu vyšetřovatel Pavel Nevtípil případ nepředal ve stavu, aby s ním mohl jít před soud, a musí na něm dále pracovat. Potom by Nevtípilovi uložil, aby doplnil vyšetřování o další úkony.

Spokojen nemusí být s tím, jak se policie vypořádala se sporem o jeden z klíčových důkazů případu, posudek znaleckého ústavu Česká znalecká. Dokument například poukazuje na součinnost koncernu Agrofert při stavbě Čapího hnízda nebo na nesrovnalosti v žádosti o dotace a v tržbách farmy. Obhajoba posudek – který server iROZHLAS.cz popsal v rámci uceleného řetězce důkazů vyplývající z policejních dokumentů – napadla a do spisu založila vlastní.

Žalobcům končí termín pro rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo. Mohou ji poslat k soudu či stíhání zastavit

Číst článek

Státní zástupce proto Nevtípilovi uložil, aby se původní znalec k posudku Babiše a spol. vyjádřil a vypořádal se s ním. Právě spor o posudky uzavření případu oddálil. Šaroch nicméně práci vyšetřovatele kontroloval v rámci prověrky.

„Takovýto postup stanoví trestní řád pro věci, v nichž nebylo v zákonné lhůtě vyšetřování skončeno. V rámci prověrky státní zástupce zejména posoudí dosavadní průběh řízení, jaké úkony je nutné ještě provést, zda ve věci nedochází k neodůvodněným průtahům,“ popsal loni serveru iROZHLAS.cz Cimbala.

3. Stíhání zastaví

Státní zástupce může vyhovět žádostem o zastavení stíhání, které podalo všech šest obviněných po ukončení vyšetřování policejním orgánem letos v červnu.

Z kroku obhájců bylo zjevné, že jde o novou taktiku. Původně se totiž snažili zbavit státního zástupce Jaroslava Šarocha. Většina obviněných si u Vrchního státního zastupitelství v Praze stěžovala, že je podjatý. Loni v únoru ale stížnost bez vysvětlení vzali zpět.

Šaroch krátce potom rozhodl o stížnostech na zahájení trestního stíhání. V případě prvního místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka a dalších třech manažerů společnosti ZZN Pelhřimov, která farmu dříve vlastnila, stíhání zastavil. Podle Filipa Ščerby z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci je však žádost o zastavení trestního stíhání standardní součást obhajoby, jak řekl už dříve pro server iROZHLAS.cz.

Jaké argumenty obvinění na svou obranu aktuálně používají, není zřejmé. Na případ platí informační embargo a není ani jasné, zda a případně jak se změnila důkazní situace od doby, kdy vyšetřovatel kauzy Pavel Nevtípil aktéry Čapího hnízda obvinil. Tehdy server iROZHLAS.cz popsal desetičlánkový důkazní řetězec, na němž obvinění stálo. Především vychází z interní zprávy banky a ekonomického posudku vypracovaného pro policii.

Stíhání státní zástupce zastaví mimo jiné tehdy, jestliže skutek není trestným činem nebo není prokázáno, že jej spáchal obviněný. Dalším důvodem k zastavení stíhání je jeho nepřípustnost – stíhat nelze třeba zemřelého nebo člověka, kterého v daném stíhání omilostnil či amnestoval prezident.

Kauza Čapí hnízdo

  • 2006 — začátek přestavby

    Přestavba statku Dvůr Semtín u rybníka Slavnič na Benešovsku na konferenční centrum Čapí hnízdo začala v roce 2006.

  • Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do holdingu Agrofert Andreje Babiše. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele.

  • 2008 — dotace

    V létě 2008 získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Farma byla dokončena a otevřena v červnu 2010. V médiích byla spojována s Babišem, který ale vlastnictví odmítal. Společnost Farma Čapí hnízdo zanikla v červnu 2014 poté, co zákon zakázal anonymní akcie na majitele. Sloučila se s firmou Imoba, která spravuje nemovitosti Agrofertu.

  • Čapí hnízdo | Foto: Michaela Danelová / Český rozhlas

    Dotaci 50 milionů korun na projekt Čapí hnízdo schválil výbor Regionální rady ROP Střední Čechy v srpnu 2008.

  • 2013 — kauza Čapí hnízdo

    O projekt se později začala zajímat média. V říjnu 2013 Babiš řekl týdeníku Respekt: „S Čapím hnízdem nemám nic společného... Nevím, komu to patří.“

  • V té době Babišovo hnutí ANO mířilo za úspěchem ve volbách do sněmovny, který mu otevřel cestu do vlády. Babiš dodal, že firmě půjčil 400 milionů Kč a má tam pronajatu jednu budovu.

  • 2016 — OLAF

    Okolnosti získání dotace začala v lednu 2016 vyšetřovat policie, vyšetřování okolností poskytnutí dotace zahájil i Evropský úřad proti podvodům (OLAF).

  • Babiš, který byl od ledna 2014 ministrem financí, v březnu 2016 řekl, že zná jméno vlastníka Čapího hnízda z doby žádosti o dotaci, nechce ho ale prozradit. O 20 dní později na mimořádné schůzi sněmovny řekl, že farmu tehdy vlastnily jeho dvě děti a bratr partnerky (nyní manželky).

  • 2017 — vydání Babiše a Faltýnka

    V srpnu 2017 policie zaslala do sněmovny žádost o vydání Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka v souvislosti s kauzou dotací.

  • V září Poslanecká sněmovna Babiše s Faltýnkem vydala, v říjnu je a dalších devět lidí policie obvinila. Společně s nimi si usnesení o zahájení trestního stíhání převzali Babišova dnešní manželka Monika Babišová a její bratr Martin Herodes, Babišova dcera Adriana Bobeková, Andrej Babiš mladší, tehdejší jihlavská politička a exmanažerka Jana Mayerová a Josef Nenadál. Babišova rodina podle policie pomáhala krýt jeho vliv na Farmu Čapí hnízdo, Mayerová údajně pochybnou žádost o dotaci podepsala a Nenadál působil ve Farmě Čapí hnízdo a Mayerovou zplnomocňoval k některým podpisům.

  • Faltýnek a další tři manažeři působili ve firmách, kterým patřila Farma Čapí hnízdo před schválením dotace. Podle policie umožnili Babišovým blízkým firmu převzít.

  • Skupinu policie obvinila z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie, Babiš je ohrožen pěti až deseti lety vězení.

  • V říjnu 2017 hnutí ANO vyhrálo volby a se zvolením získali Babiš a Faltýnek znovu imunitu. Sněmovna na novou policejní žádost oba opět vydala.

  • Státní zástupce poté rozhodl o pokračování trestního stíhání Babiše, který je od 6. prosince 2017 předsedou vlády, a Faltýnka.

  • 2018 — konec kauzy pro Faltýnka

    Letos v květnu státní zástupce zamítl Babišovu stížnost proti obvinění, stíhání Faltýnka a dalších tří osob, členů představenstva společností ZZN Pelhřimov a Farma Čapí hnízdo, zrušil.

  • Andrej Babiš (ANO) | Foto: Michaela Danelová / Český rozhlas

    V prosinci 2017 uzavřel své vyšetřování OLAF. Podle později zveřejněné zprávy byly podány při žádosti o dotaci nepravdivé informace. Babiš dříve řekl, že Agrofert kvůli vyšetřování OLAF podal stížnost k evropskému ombudsmanovi a k Soudnímu dvoru EU.

  • Počátkem května úřad ROP Střední Čechy vyzval firmu Imoba, aby dotaci do 30 dnů dobrovolně vrátila. Později Imobě lhůtu prodloužil do 29. června. Imoba 21. června souhlasila s vrácením dotace, dohodu poté schválil výbor ROP Střední Čechy, který dotaci přidělil. Imoba vrátila padesátimilionovou dotaci, většina peněz skončí ve státním rozpočtu, část dostane kraj.

  • 2019 — ukončení vyšetřování

    Na konci března policie ukončila vyšetřování celého případu a vyloučila z něj premiérova syna Andreje Babiše mladšího. Ten žije ve Švýcarsku a české policii se ho nepodařilo vyslechnout. „Mohlo by to zpomalovat zbylou část řízení,“ zdůvodnil krok mluvčí Městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.

  • Obhájci obviněných se na začátku dubna ohradili proti možným únikům z vyšetřování případu. Pokud by se zveřejněné informace potvrdily, vzniklo podle nich podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. Apelovali proto, aby se věc „neprodleně“ prověřila. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) to ovšem na dotaz serveru iROZHLAS.cz odmítla s tím, že stížnost obhájců je neodůvodněná.

  • V polovině dubna vyšetřovatelé navrhli českého premiéra i další obviněné s výjimkou Babišova syna obžalovat. Spis doručili státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi, který bude o obžalobě rozhodovat.

Kristýna Guryčová, Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme