5 pasáží, jimiž žalobce Šaroch stopl stíhání Babiše za Čapí hnízdo: OLAF, zamlčené údaje i výpověď bankéřů

Proč státní zástupce Jaroslav Šaroch, který dozoroval nejsledovanější kauzu posledních měsíců, zastavil trestní stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO), jeho rodiny i někdejších spolupracovníků? Jak se vypořádal se závěry Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a proč byla výpověď bankéřů zlomová? Server iROZHLAS.cz nahlédl do klíčového rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze a přináší dosud nepublikované detaily.

Exkluzivně Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Co zastavilo stíhání v kauze Čapí hnízdo? Přinášíme pět klíčových zjištění. kterými argumentuje státní zástupce Jaroslav Šaroch. | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Je to přesně devadesát stran textu, na nichž se Jaroslav Šaroch po téměř čtyřech letech vyšetřování vypořádal s ostře sledovaným případem padesátimilionové dotace pro středočeskou farmu Čapí hnízdo. „Důkazy nesvědčily o spáchání trestného činu,“ shrnul svůj verdikt v pondělním rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

V klíčovém dokumentu se Šaroch nejdříve věnuje shrnutí celé kauzy, své zdůvodnění začíná psát až na sedmé stránce. V rozhodnutí vysvětluje, proč nebral v potaz závěry evropských vyšetřovatelů či to, že údaje – kriminalisty označené za hrubě zkreslené – v žádosti o dotaci nebyly důležité.

1. Co šetřil OLAF? Co neměl

Evropskou dotací pro Čapí hnízdo se už před dvěma lety zabýval unijní úřad pro boj proti podvodům. Kontroloři tehdy podobně jako čeští policisté konstatovali, že existuje podezření z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Vycházeli především z rodinných vazeb mezi vlastníky farmy Čapí hnízdo a holdingu Agrofert i působení obou firem na sousedních trzích. Podle úřadu tak tvořily „jedinou ekonomickou jednotku“.

90 stran, které rozhodly o Čapím hnízdě. Šarochovo zveřejněné usnesení je více než z půlky začerněné

Číst článek

Jenže Šaroch závěry evropského úřadu odmítl. „Při vědomí závěru Úřadu OLAF, který dovodil činnost společností FČH a Agrofert na sousedních trzích, je nezbytné zopakovat, že Úřad OLAF učinil tento závěr na základě analýzy skutečné hospodářské (podnikatelské) činnosti společnosti FČH v období od roku 2009. Takovou analýzou však pro činnost obviněných z konce roku 2007 a první poloviny roku 2008 nelze argumentovat(…),“ píše státní zástupce na 78. straně usnesení, s nímž se iROZHLAS.cz seznámil.

Zjednodušeně řečeno: OLAF nezkoumal období, kdy mělo k trestnému činu dojít (tedy když se žádalo o evropskou dotaci). A podle Šarocha ani nemohl. Čapí hnízdo do té doby nevykázalo žádnou hospodářskou činnost, jinou ekonomickou analýzu vztahů tak podle něj nešlo provést.

Server iROZHLAS.cz se na to zeptal přímo v Bruselu. Mluvčí evropského úřadu Jana Cappello ale zatím na dotazy redakce nereagovala. Sám šéf pro vyšetřování Ernesto Bianchi zkraje září Radiožurnálu řekl, že se OLAF bude chtít s rozhodnutím českých orgánů seznámit a případně se z něj i poučit. „Právní rámec Evropské unie se může od toho českého lišit. Někdy taková situace nastane,“ popsal.

2. Zamlčené údaje? Nerozhodovaly

Vyšetřovatelé z pražské kriminální policie ve spojitosti s žádostí o padesátimilionovou dotaci upozorňovali také na zkreslené a zamlčené údaje, které poskytli tehdejší šéf Čapího hnízda Josef Nenadál a manažerka farmy Jana Mayerová. Podle detektivů to udělali, aby vyhověli kritériím požadovaným dotačním úřadem.

„Nejednalo se tedy o údaje, jejichž neuvedení (začernění) nebo nepřesná uvedení (jejich odhad či předpoklad) by měla vliv na rozhodování poskytovatele dotace.“

Jaroslav Šaroch (státní zástupce)

„V projektu bylo uvedeno, že se jedná o dlouhodobý úvěr se splatností devět let, ačkoliv to nebyla pravda. Zamlčeli i informace týkající se ceny za pronájem nemovitostí, v podkladech pro dotační úřad začernili jeho cenu,“ píše se v původním policejním obvinění.

Podobně argumentovali také vyšetřovatelé z OLAF. „Zástupci společnosti žadatele zatajili národním orgánům informace, které měly zásadní význam pro proces ověření kvalifikace žadatele pro podporu malých a středních podniků,“ stálo ve zprávě evropského úřadu. 

Šaroch nicméně dospěl k závěru, že nešlo o podvodný postup. „Sám poskytovatel dotace tyto údaje nepovažoval za podstatné či natolik závažné, aby s nimi spojoval otázku, zda poskytne požadovanou dotaci, či nikoli. Nejednalo se tedy o údaje, jejichž neuvedení (začernění) nebo nepřesná uvedení (jejich odhad či předpoklad) by měla vliv na rozhodování poskytovatele dotace,“ uvedl na straně 21.

3. Propojenost? Nelze prokázat

Tím hlavním důvodem, proč Šaroch stíhání nakonec stopl, bylo ovšem to, že farma Čapí hnízdo byla podle jeho názoru skutečně malým či středním podnikem. A na podporu z unijních peněz měl tudíž areál u středočeských Olbramovic nárok.

Že jde o malou firmu, deklarovali v žádosti o dotaci Nenadál s Mayerovou, a to přímo v čestném prohlášení. Policisté měli za to, že lhali, a proto zahájili trestní stíhání. Podle Šarocha to vyšetřovatelé ale ani po čtyřech letech neprokázali. „Podstatou jejich trestného jednání mělo být předložení Prohlášení, v němž nepravdivě uvedli údaje o kategorii a druhu podniku a společnost FČH nepravdivě označili za nezávislý podnik a nepravdivě uvedli údaje o počtu osob a finančních hodnotách, kterými bylo opodstatněno posouzení společnosti FČH jako malý a střední podnik. Z opatřených důkazů však uvedení těchto nepravdivých údajů nelze prokázat,“ stojí k tomu v usnesení o zastavení trestního stíhání.

Útržek rozhodnutí o zastavení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo | Zdroj: iROZHLAS.cz

Tím, že se policistům nedařilo prokázat, že farma Čapí hnízdo nebyla malý a střední podnik, argumentovali také advokáti obviněných, když žádali o zastavení stíhání. „Byl to jeden z mnoha argumentů,“ reagoval už dříve na dotaz iROZHLAS.cz advokát Josef Bartončík, který v kauze obhajuje Mayerovou.

Sám Šaroch na to podle svých slov policisty upozorňoval už loni v květnu, když rozhodl o stížnostech aktérů kauzy proti obvinění. Tehdy zastavil stíhání druhého muže hnutí ANO Jaroslava Faltýnka a třech manažerů Agrofertu.

4. Analýza banky? Vyloučena pravdivost

V posledních měsících vyšetřování se tak kriminalisté podle Šarocha měli zaměřit hlavně na problematiku malého a středního podniku. Obvinění z dotačního podvodu do té doby stavěli především na ekonomickém posudku a interních dokumentech britské banky HSBC, která farmě Čapí hnízdo poskytla úvěr ve výši 350 milionů korun.

„Z podkladů HSBC Bank bylo zjištěno, že Farma Čapí hnízdo je další společností ze skupiny Agrofert, že se jedná o společnost, která je přímo vlastněna Andrejem Babišem,“ parafrázují policisté report banky.

‚Čapí hnízdo malou firmou jednoznačně nikdy nebylo.‘ Policisté vycházeli z rodinných vazeb, žalobce to odmítl

Číst článek

Vyšetřovatelé v čele s Pavlem Nevtípilem se navíc domnívali, že farma by bez Agrofertu a Babiše úvěr nikdy nedostala. Zlom ale přišel po výpovědích bankéřů, jak upozornil jako první server Seznam Zprávy. Ti se na policii dostavili až na sklonku roku 2018, tedy až rok po sdělení obvinění, a informace uvedené v bankovních dokumentech naznačující propojenost obou firem odmítli.

„Podstatné bylo například to, že výslechem pracovníků, příp. bývalých pracovníků banky HSBC, zejména svědků X. XXXXX a X. XXXXX, které se z důvodu jejich pobytu v zahraničí podařilo vyslechnout až ke konci roku 2018, byla v podstatě vyloučena pravdivost záznamů uvedených v materiálech banky o tom, že společnost Agrofert a FČH byly v době projednávání žádosti o poskytnutí úvěru pro společnost FČH či v následné době čerpání úvěru a jeho splácení v postavení mateřské a dceřiné společnosti,“ uvádí Šaroch na samém konci svého rozhodnutí.

5. Závislý podnik? Bez důkazů

Šaroch v usnesení – jak už upozornil i deník Právo – také uvedl, že premiér Babiš a někdejší manažerka farmy Mayerová jednali „vědomě účelově“, aby Čapí hnízdo na podporu dosáhlo. Podezření se ale nepodařilo podložit takovými důkazy, aby případ došel až k soudu.

„Vzhledem k uvedenému jsem dospěl k závěru, že se v průběhu přípravného řízení nepodařilo opatřit takové důkazní prostředky, které by prokazovaly, že by společnost FČH v době od podání žádosti o poskytnutí dotace do rozhodnutí Výboru RR o poskytnutí dotace, příp. do uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mezi touto společností a Regionální radou nebyla nezávislým podnikem,“ napsal pražský státní zástupce na straně 82.

Akcie farmy Čapí hnízdo

  • 1. prosince 2007 - ZZN AGRO, s.r.o. Pelhřimov z Agrofertu se přeměnila na stejnojmennou akciovou firmu s akciemi na majitele. Jediným akcionářem byla a.s. ZZN Pelhřimov. ZZN AGRO Pelhřimov se později přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo. Akcie získali Andrej Babiš mladší a jeho sestra, a dále partnerka Babiše staršího (nyní manželka) Monika. V únoru 2008 se dalším spolumajitelem stal Martin Herodes, bratr Moniky Babišové.
  • 20. srpna 2008 - Výbor Regionální rady ROP Střední Čechy schválil dotaci 50 milionů korun na projekt Farmy Čapí hnízdo.
  • 17. září 2008 - Za akcie Farmy Čapí hnízdo zaplatil Babiš starší, podle serveru iROZHLAS.cz to byl dar dětem a partnerce.

Detektivové se navíc museli vypořádat i s tím, jestli šéf farmy Nenadál a Mayerová o pochybnostech kolem vlastnické struktury Čapího hnízda věděli. To znamená, zda věděli o tom, že by za farmou stál holding Agrofert. Podle Šarocha ale „nebyly zjištěny žádné důkazy o tom, že by o uvedených skutečnostech obv. Ing. Nenadál nebo obv. Ing. Mayerová, Ph.D. věděli.“

Policisté byli při zahájení stíhání přesvědčeni, že Babišovi spolupracovníci pod jeho dohledem účelově vyčlenili z holdingu Agrofert firmu Farma Čapí hnízdo. Její vlastnickou strukturu zastřeli tak, aby vypadala jako začínající podnik. Společnost díky tomu uspěla se žádostí o evropské dotace pro malé a střední podniky a získala 50 milionů korun z evropských peněz na stavbu luxusního komplexu poblíž Benešova.

Babiš od začátku jakékoli pochybení odmítal. Tvrdil, že je nevinný a že jde o politickou kauzu. Podobně hovořil také šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, který byl původně v případu také obviněn. Jeho stíhání ale skončilo již v květnu.

Rozhodnutí o zastavení stíhání v kauze Čapí hnízdo ale není definitivní. Zasáhnout může ještě nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který rozhodnutí může zrušit, nebo potvrdit. Čas na to má tři měsíce, tedy do 17. prosince. Případ také nyní posoudí Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Kristýna Guryčová, vid Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme