‚Čapí hnízdo malou firmou jednoznačně nikdy nebylo.‘ Policisté vycházeli z rodinných vazeb, žalobce to odmítl

  • Čapí hnízdo byla malá a střední firma. Alespoň se tedy pražským kriminalistům nepodařilo prokázat opak. Na padesátimilionovou dotaci z evropských peněz tak měla středočeská farma nárok.
  • S takovou v pátek státní zástupci uzavřeli případ, v němž čelili obvinění premiér Andrej Babiš (ANO), jeho rodina i někdejší spolupracovníci. Jejich stíhání tak po téměř čtyřech letech vyšetřování zastavili.
  • Server iROZHLAS.cz zjišťoval, proč může politicky citlivá kauza spadnout pod stůl. Vychází z policejních dokumentů i z názoru dotačního experta.
  • Na tahu je nyní nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který může rozhodnutí do tří měsíců zvrátit, či potvrdit. Případ posoudí také Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Analýza Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Farma Čapí hnízdo | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

„Po seznámení s obsahem rozhodnutí jsem se ztotožnil s právním názorem dozorového státního zástupce,“ oznámil v pátek dlouho očekávaný verdikt šéf pražského městského státního zastupitelství Martin Erazím. 

Žalobci stopli stíhání Babiše i dalších v kauze Čapí hnízdo. Farma byla malou firmou, zjistili

Číst článek

Vyšetřování stálo do značné míry na tom, že farma Čapí hnízdo nebyla malý a střední podnik a na padesátimilionovou dotaci z evropských peněz tak neměla nárok. Vyplývá to z usnesení policie o zahájení trestního stíhání, které server iROZHLAS.cz prostudoval.

Práce vyšetřovatelů

Co tedy vyšetřovatelé do dokumentu přesně napsali? Odkazují třeba na evropskou legislativu týkající se definice malých a středních podniků z roku 2003. Zmiňují ale i audit ministerstva financí, který na farmě proběhl před třemi lety.

„Policejní orgán se podrobně zabýval definicí malého a středního podniku, ačkoliv z provedeného dokazování je zcela zřejmé, že společnost Farma Čapí hnízdo malým a středním podnikem jednoznačně nikdy nebyla, když bylo prokázáno, že vlastníkem předmětných akcií společnosti byl přímo obviněný Andrej Babiš a společnost Farma Čapí hnízdo patřila do skupiny Agrofert,“ napsali policisté v září 2017.

Vycházeli přitom z rodinných vazeb, které považovali za dostatečný důkaz pro to, že obě firmy byly propojené. „Vzhledem k čestnému prohlášení obviněného Martina Herodese, který držel dle výše uvedeného podíl za nezletilé děti a obviněnou Moniku Babišovou (rozenou Herodesovou), partnerku obviněného Andreje Babiše, mají vůči obviněnému Babišovi rodinné vazby, lze se důvodně domnívat, že tyto osoby jednají ve vzájemné shodě,“ pokračovali kriminalisté.

Jaké další důkazy policie shromáždila, popsal server iROZHLAS.cz už v listopadu 2018Policie proti českému ministerskému předsedovi získala například zprávu banky, ekonomický posudek, e-mailovou komunikaci a svědectví lidí, kteří asistovali při stavbě komplexu.

Nedostatek důkazů

Nicméně státní zástupci nakonec došli k závěru, že pražští kriminalisté pro své tvrzení nezískali dostatek důkazů. „Obviněné osoby jako žadatelé o dotaci deklarovaly Farmu Čapí hnízdo jako malý a střední podnik formou čestného prohlášení. Orgány činnými v trestním řízení bylo toto tvrzení považováno za nepravdivé, a došlo proto k zahájení trestního stíhání. Provedené dokazování však vedlo k závěru, že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala,“ napsal Erazím v tiskové zprávě k rozhodnutí stíhání aktérů kauzy Čapí hnízdo zastavit.

Vedoucí městský státní zástupce dále uvedl, že propojení farmy s holdingem Agrofert skrze akcionáře z řad rodiny „nehrálo při posuzování roli, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu“.

Jaroslav Šaroch | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

To řešilo už v roce 2016 ministerstvo financí, které dělalo na farmě Čapí hnízdo audit. I na něj odkazuje policejní dokument. Podle něj kontroloři měli tehdy pochybnosti, zda farma není s holdingem propojená, a to právě z důvodu rodinných vazeb. Auditoři ale nebyli schopní tuto otázku posoudit.

‚Ztotožnil jsem se s právním názorem.‘ Přečtěte si, jak žalobce vysvětluje zastavení kauzy Čapí hnízdo

Číst článek

„Auditní orgán nemá kompetenci auditovat společnost Agrofert ani společnosti propojené s holdingem tak, aby mohl posoudit, zda byla splněna definice stejného relevantního trhu či sousedního trhu. Auditorský tým je přitom přesvědčen, že ostatní znaky propojení s ohledem na rodinné vazby, obchodní vztahy, hospodářské propojení a přístup k finančním trhům bez typických obtíží malých a středních podniků byly prokázány,“ stojí v dokumentu.

Tím, že se policistům nedařilo prokázat, že farma Čapí hnízdo nebyla malý a střední podnik, argumentovali také advokáti obviněných, když žádali o zastavení stíhání. „Byl to jeden z mnoha argumentů,“ reagoval na dotaz iROZHLAS.cz Josef Bartončík. Podle něj se to přitom policie nesnažila ani prokázat. „Osobně si myslím, že od toho dokonce do jisté míry abstrahovali,“ dodal.

Evropská legislativa

Odborník na dotace Jan Jedlička pro iROZHLAS.cz popsal, jak je problematika společných či sousedních trhů (tedy možná spolupráce v rámci jednoho oboru) a propojení skrze rodinné příslušníky popsaná v evropské legislativě.

Akcie farmy Čapí hnízdo

  • 1. prosince 2007 - ZZN AGRO, s.r.o. Pelhřimov z Agrofertu se přeměnila na stejnojmennou akciovou firmu s akciemi na majitele. Jediným akcionářem byla a.s. ZZN Pelhřimov. ZZN AGRO Pelhřimov se později přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo. Akcie získali Andrej Babiš mladší a jeho sestra, a dále partnerka Babiše staršího (nyní manželka) Monika. V únoru 2008 se dalším spolumajitelem stal Martin Herodes, bratr Moniky Babišové.
  • 20. srpna 2008 - Výbor Regionální rady ROP Střední Čechy schválil dotaci 50 milionů korun na projekt Farmy Čapí hnízdo.
  • 17. září 2008 - Za akcie Farmy Čapí hnízdo zaplatil Babiš starší, podle serveru iROZHLAS.cz to byl dar dětem a partnerce.

Firmy podle něj mohou být propojeny buď skrze vlastnictví akcií, nebo prostřednictvím méně jasných vazeb, které není možné například vyčíst z obchodních rejstříků.

„Když se jedná o rodinné příslušníky, tak doporučení pracuje s tím, že firmy nejsou úplně nezávislé – například když se jedná o manžele nebo otce se synem, tak je to propojení skrze osoby blízké,“ vysvětlil Jedlička.

V takovém případě ale podle něj musí být splněna ještě druhá podmínka. „Dotyčné podniky se podle této definice berou za propojené, pokud podnikají na společném trhu, nebo na sousedních trzích. Takže i když se jedná o lidi, kteří jsou příbuzní, rozhodující je, že každý působí na jiném trhu, ty trhy na sebe nenavazují, nejsou příbuzné, nejsou mezi nimi dodavatelsko-odběratelské vazby,“ dodal s tím, že společné trhy by se neřešily v případě, že firmy vlastní jeden člověk. Stejně jako policie přitom odkazuje na doporučení Evropské komise z roku 2003.

Ta definuje malý a střední podnik jako firmu, která zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jejíž roční obrat nepřesahuje 50 milionů euro (asi 1,3 miliardy korun). Zabývá se právě i problematikou sousedních trhů. Aktuálně se asi nejlépe otázce malých a středních podniků věnuje uživatelská příručka z roku 2015. Ta vychází z rozhodnutí Evropské komise z roku 2012.

Podle příručky Evropské komise „při zjišťování, zda určitý podnik patří do kategorie malého a středního podniku, není velikost podniku, tedy počet zaměstnanců, obrat a bilanční suma, jediným faktorem, který je nutno vzít v úvahu. Ve skutečnosti může být podnik na základě těchto kritérií velmi malý, má-li však přístup k významným dalším zdrojům – například je-li vlastněn větším podnikem, či je s ním propojen nebo je jeho partnerem – nemusí být pro status MSP způsobilý.“

Tereza Čemusová, Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme