Letní čas platí v Česku už 40 let. Zavedl se kvůli úspoře elektrické energie a zefektivnění výroby

Milovníci starých časů si prý na jaře 1979 schovávali nepřeřízené hodinky s původním časem - prý časem od pánbíčka. Venkovanky zase k posunu ze standardního času na letní suše podotýkaly, že kravám nevysvětlí, že mají vstát o hodinu dřív. Povinné každoroční střídání času zavedla československá vláda přesně před 40 lety. V noci z 31. března na 1. dubna.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Letní čas byl v Česku zaveden v roce 1979.

Letní čas byl v Česku zaveden v roce 1979. | Zdroj: Pixnio

Na začátku roku 1979 se ještě posouvaly ručičky hodin z půlnoci na jednu hodinu ranní. To bylo ale spíš anomálií. Později se ustálilo posouvání mezi druhou a třetí ráno. Důvody pro zavedení letního času byly tehdy hlavně ekonomické.

„Prodloužení denního světla po pracovního světla vytvoří lepší podmínky pro využití volného času pracujících a přinese další úspory elektrické energie,“ říká se v záznamu z rozhlasového archivu.

Vláda preferuje zimní čas. ‚Z různých praktických i zdravotních důvodů,‘ vysvětluje Babiš

Číst článek

 „Když se podíváme na ten dobový tisk, tak ho v této souvislosti plnily dvě velká témata. Prvním byla úspora času ve výrobě a obecně v souvislosti s naplňováním pětiletky. A tím druhým byly energetické úspory. Tohle bylo jedno z malých opatření, které mělo přispět k těm velkým proklamovaným úkolům, který si režim kladl,“ dodává k archivnímu materiálu historik Stanislav Bárta z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví brněnské Masarykovy univerzity.

Tehdy, na jaře 1979, bylo navíc pevné zavedení letního času spojené s úsměvnou historkou. „Po celé republice byla velká chumelenice. Napadlo mnoho desítek centimetrů sněhu. Takže ten, kdo psal krátkou glosu, ještě uštěpačně poznamenal, že máme v této době pěkný čas,“ dodává historik Bárta s tím, že střídání času rozhodně nebylo téma, které by hýbalo společností.

Zrušení střídavého času

Teď, čtyřicet let poté, se ale společnost přiklání spíš ke zrušení střídavého času. Podle energetiků už totiž výrazné úspory nepřináší, lékaři zase argumentují tím, že je pro tělo zátěží. I to přispělo k rozhodnutí europoslanců podpořit návrh na zrušení povinného střídání. Na jednotlivých státech, konkrétně na jejich ministerstvech dopravy teď je, aby návrh schválily a rozhodly se, zda si ponechají standardní, zjednodušeně zimní, čas, anebo ten letní.

Právě terminologie se ale lidem často plete. Český rozhlas to ověřil i krátkou anketou v centru Prahy. Ze čtyř dotazovaných si dva mysleli, že zimní, jeden, že letní a jedna dotazovaná nevěděla. „Přehodím a tím to pro mě končí,“ řekla.

Přirozený čas je pro přírodu i člověka ten, který platí v zimě. Jak ale dodává historik Stanislav Bárta, ani pojem „zimní čas“ není historicky úplně nesprávný. „Jednou byl u nás dokonce zaveden, tedy že se hodiny u nás posouvaly o hodinu na opačnou stranu. To bylo na přelomu let 46 a 47 a lidé se tak maximálně snažili využít zimní světlo,“ popisuje Bárta s tím, že se to ale historicky příliš neosvědčilo. Znovu už se o zimní čas v Česku nikdo nepokoušel.

Kateřina Součková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme