Část peněz z restitucí dostane i církev, která před rokem 1948 neexistovala, tvrdí teolog
Vládní koalice napodruhé ve sněmovně schválila zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Pro bylo 102 poslanců, což stačilo k přehlasování senátního veta. Podle představitelů církví je navrácení majetku správné, jen záleží na citlivosti postupu. Nesouhlasí ale například s tím, že část peněz dostane alespoň v jednom případě církev, která před rokem 1948 neexistovala.
Římskokatolický kněz, bývalý mluvčí České biskupské konference Miloslav Fiala vyjadřuje spokojenost nad schválením církevních restitucí, přesto má smíšené pocity.
Podle něj bude u 80 procent společnosti, která je proti vrácení církevního majetku, speciálně katolické církvi, nesouhlasná nálada přetrvávat.
O církevních restitucích mluvili v Ozvěnách dne Radiožurnálu římskokatolický kněz, bývalý mluvčí České biskupské konference Miloslav Fiala a religionista a teolog Ivan Štampach
„Bude velice záležet na citlivosti provádění, na proceduře vrácení majetků a vyplácení finanční náhrady, aby se veřejné mínění neobrátilo ještě víc,“ říká Fiala a pokračuje:
„Zároveň ale aby procedura probíhala přesně podle právního řádu, aby diecéze měly skupiny odborníků - ekonomů, právníků a jiných lidí, kteří by zohlednili názory většiny společnosti.“
Podle Fialy by si církve měly uvědomit, a speciálně katolická církev, že prioritou života církve a křesťanství je běžná pastorace.
Poslanci v noci schválili církevní restituce, zákon míří k prezidentovi
Číst článek
„Desatero by mělo být na prvním místě zájmů, činnosti, plánování a všech druhů aktivit. A aby postupně společnost uznávala, že křesťanská církev má určitou společenskou funkci ve prospěch věřících a celé společnosti, zvláště okrajových skupin,“ vysvětluje Fiala.
Projevit by se to mělo na činnosti charity, diakonie, školství a zdravotnictví. Přesvědčovat společnost službou, to je podle římskokatolického kněze důležité.
Peníze nejsou ničím podložené
Podle teologa Ivana Štampacha je v pořádku, když církve dostanou nazpátek pozemky, u kterých je podle zákona nutné prokázat vlastnictví k 25. únoru 1948. Co ale není v pořádku, jsou podle Štampacha obrovské částky peněz, které nejsou ničím podložené:
„Jsou tam církve, které vlastně nevědí, co by se jim mělo vracet, a dostanou miliardy, nebo dokonce alespoň v jednom případě je tam církev, která k 25. únoru 1948 neexistovala.“
Církve mají dostat zpět část majetku zabaveného komunisty po roce 1948 a za ten majetek, který není možné vrátit, jim podle zákona náleží peněžní vyrovnání v hodnotě 59 miliard během 30 let. Stát by naopak přestal vyplácet platy duchovním.
Zákon, na který čeká kromě církví i řada obcí se zablokovaným majetkem, ještě musí podepsat prezident.
