Část senátorů se pokouší přesvědčit své kolegy, aby souhlasili s podáním žaloby na Klause

Horní komora parlamentu dnes mimořádně hlasuje o žalobě na prezidenta Václava Klause. Osmadvacet senátorů ho chce stíhat pro velezradu. Té se podle nich Klaus dopustil nejen vyhlášením rozsáhlé amnestie, ale i tím, že nepodepsal některé evropské dokumenty nebo téměř rok nejmenoval jediného ústavního soudce.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Místopředseda ČSSD Jiří Dientsbier | Zdroj: ČTK

„V zákulisí se senátoři napříč politickým spektrem shodují na tom, že debata je věcná, poklidná a emotivní projevy byly prý jen okrajové. Jedním z důvodu je i to, že diskuzi nesledují novináři. Během dopoledne mluvili především zastánci žaloby na prezidenta Klause. Podle posledních informací je do debaty přihlášena celá řada zákonodárců,“ říká redaktorka Českého rozhlasu Martina Spěváčková.

Podstatná část, a to 18 z 28 podpisů pod žalobou na prezidenta republiky, patří senátorům z ČSSD. Podepsala ji ale například i nezařazená bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.

I když se pro podporu žaloby pravděpodobně nenajde dost hlasů, smysl podle místopředsedy ČSSD senátora Jiřího Dienstbiera má.

Přehrát

00:00 / 00:00

Názory politiků před hlasováním Senátu o žalobě na Václava Klause shrnuje Věra Masopustová

„Aby se do budoucna předešlo porušováním ústavy a kompetenčním sporům mezi jednotlivými ústavními institucemi. Já myslím, že by to mohlo velmi pročistit situaci do budoucna a vyjasnit vztahy prezidenta a dalších ústavních orgánů,“ míní Dienstbier.

Senátní kluby jsou rozpolcené, v každém vyjma ODS se najde někdo, kdo nepodepsal a kdo ano. Ze senátního klubu občanských demokratů návrh žaloby nepodpořil nikdo. Jeden z mnoha důvodů popsal předseda klubu Jaroslav Kubera.

„Ono to nemá nic společného ani s amnestií, ani s tím, že prezident něco nepodepsal. Oni ho prostě nenávidí a chtějí ho zničit, to je celé cvičení,“ tvrdí.

Příští pátek začne platit novela ústavy, která stanoví, že Senát bude moci podat ústavní žalobu jen se souhlasem sněmovny. Vedle velezrady novela uvádí i „hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku“. K přijetí návrhu žaloby budou nutné hlasy tří pětin přítomných senátorů a tří pětin všech poslanců, tedy 120 členů dolní komory. Pokud sněmovna návrh žaloby nepotvrdí do tří měsíců od žádosti Senátu, bude platit, že souhlas dán nebyl.

Proti autorům žaloby na hlavu státu ostře vystoupil i premiér Petr Nečas (ODS).

„Jsem v politice více než 20 let a za těch 20 let si nevzpomínám, že bych se potkal s tak nízkou politickou a lidskou ubohostí, jako je krok těchto 28 senátorů. Stydím se za ně, hanba jim,“ prohlásil.

Proti žalobě bude také hlasovat místopředseda senátorského klubu Starostové a Ostravak Jaromír Štětina. Podle něj je návrh cítit pomstichtivostí.

S názorem ODS, že jde jen o pokus zneuctít Klause, aby nemohl v budoucnu příliš zasahovat do politického života, nesouhlasí předseda Senátu Milan Štěch:

„Já si myslím, že to tak není. Alespoň řada mých kolegů, se kterými jsem diskutoval, jsou toho názoru, že by bylo dobře do budoucna vymezit pravomoce prezidenta v této oblasti.“

„Tady ale ovšem platí argument, že od 8. března platí změna ústavy. Ta už tam přece jenom šíři možných deliktů přečinů prezidenta proti ústavě vymezuje vícero a lépe je specifikuje. Myslím si, že pokud senátoři chtěli přijít s některými návrhy, měli s nimi přijít už před rokem nebo dvěma lety,“ domnívá se Štěch.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Ranního interview Radiožurnálu byl předseda Senátu Milan Štěch.

Podle něj je otázkou, zda amnestie bude přezkoumána jako velezrada.

„Amnestie je v ústavě upravena tak, že tam nejsou bohužel žádné omezení. Nejraději bych proto do budoucna viděl takové řešení, že možnost amnestie z ústavy vypustíme, nebo ji ještě výrazněji ztížíme. Ukázalo se, že překážka, spolupodpis předsedy vlády nezafungoval. Proto bych byl pro to, řešit to do budoucna zásadním způsobem,“ vysvětluje Štěch.

Úspěchu návrhu žaloby dává šanci padesát na padesát: „Myslím si, že je to otevřené. Možná že ještě bude důležité, s jakými argumenty zastánci toho či onoho návrhu vystoupí. Doufám, že se to bude odehrávat v atmosféře, ve které si budou senátoři a senátorky naslouchat a budou rozhodovat argumenty.“

V kritizovaných krocích prezidenta Klause nevidí žádné prvky velezrady Jiří Hřebejk z Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK v Praze.

„Ne, to můžu říct rovnou. Velezrada tak, jak je definována v paragrafu 96 zákona o ústavním soudu říká, že zradou pro účely tohoto zákona se rozumí jednání prezidenta republiky, směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Po pravdě řečeno, na mě to teda působí hodně účelově,“ říká Hřebejk.

Rozhodne ÚS přednostně?

Ústavní soud, který, paradoxně také v důsledku kroků Václava Klause, není kompletní, by mohl rozhodovat přednostně.

„Byť v zákoně je to myšleno tak, že je to prezident, který je ve funkci. V momentě, kdy ve čtvrtek Václav Klaus končí, předčasnost není nutná tak, jako kdyby ve funkci setrvával," domnívá se Hřebejk.

Z ústavního hlediska je jediným trestem za velezradu ztráta prezidentského úřadu a zákaz na něj znovu kandidovat. Někteří navrhovatelé tvrdí, že smyslem žaloby je, aby ústavní soudci nastavili pravidla pro Klausovy nástupce. Podle Hřebejka pravidla zpřesnit nepotřebují.

Přehrát

00:00 / 00:00

Žalobu senátorů shrnuje redaktorka Martina Spěváčková. Ve vysílání Radiožurnálu se k ní vyjádřil i Jiří Hřebejk z Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK v Praze.

„Já si myslím, že ne. Skutečně ta velezrada je vyvážení odpovědnosti prezidenta republiky a to je jeden ze dvou nástrojů vyvážení. První je kontrasignace. V momentě, kdy všechno selže, tak nastupuje velezrada,“ uvádí Hřebejk.

„Tento institut už přišel do prvorepublikové ústavy z roku 1920 z ústavy Spojených států, kde za více než 200leté období prezidentství byl použit dvakrát. A ani jednou nebyl prezident uznán vinným. V obou případech se obhájil. To je skutečně pojistka pojistek. To není běžný institut, který by se měl využívat takhle, aby si někdo něco ověřil nebo něčemu zabránil. To je skutečně pojistka, kdyby všechno selhalo,“ dodává ústavní právník.

Jednání senátorů je neveřejné. Na debatě by měly zaznít argumenty pro a proti žalobě. O té by pak měli senátoři hlasovat jednotlivě, po jménech, tak jak se to dělá ve sněmovně při hlasování o důvěře nebo nedůvěře vládě.

Pokud návrh Senátem projde, bude Václav Klaus prvním českým prezidentem, který by s obviněním z velezrady před Ústavní soud předstoupil. V případě odsouzení by ztratil nárok nejen na prezidentský plat, ale i na požitky po skončení výkonu funkce.

Martin Křížek, Věra Pfeifferová, Martin Hromádka, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme