Část živnostenského zákona je podle Ústavního soudu v rozporu s listinou práv
Část živnostenského zákona je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. K takovému názoru dospěl Ústavní soud. Nelíbí se mu pasáž, podle které nesmí podnikat osoba odsouzená v minulosti nejméně k ročnímu vězení. Soud ale kontroverzní paragraf nezrušil.
Ústavní soud, jak vysvětlil jeho mluvčí Michal Spáčil, se na návrh Krajského soudu v Plzni nezabýval nyní platným živnostenským zákonem, ale pouze jeho dřívější verzí, která přestala platit loni v létě. Ustanovení o bezúhonnosti je přitom v obou verzích zákona stejné.
"Ústavní soud nemůže zrušit nic, co navrhovatel ke zrušení nepředkládal. V tomto případě návrh směřoval k verzi živnostenského zákona, která dnes již neplatí. Proti této starší verzi směřoval z toho důvodu, že zase krajský soud může návrh na zrušení zákona k Ústavnímu soudu podat pouze v souvislosti s případem, který posuzuje, a ten se stal před červnem 2008, kdy ta starší verze byla zrušena," uvedl Spáčil.
Sporný paragraf, podle něhož se za bezúhonného nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jakýkoliv trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu v trvání minimálně jednoho roku, se v živnostenském zákonu objevil roce 2000. Podle dnešního nálezu Ústavního soudu je tato podmínka definující bezúhonnost nepřiměřeně široká. Týkat by se měla jen trestního jednání spojeného s vlastní podnikatelskou činností.
Ministerstvo průmyslu a obchodu se podle mluvčího Tomáše Bartovského zatím nemůže k záležitosti vyjádřit, protože nemá k dispozici pravomocné rozhodnutí Ústavního soudu. Bartovský dnes pro ČTK řekl, že až resort rozhodnutí obdrží, provede analýzu možností dalšího postupu.
