Celé prohlášení Davida Ratha ze 17. 5. 2012

Připadám si jako politický vězeň. Orgány činné v trestním řízení na mne uvalily vazbu s omezením komunikace s veřejností i blízkými. Odůvodnění je přitom absurdní, abych neprchl a abych nezastrašoval pracovníky kraje a firem z pozice hejtmana Středočeského kraje, ze které jsem přitom rezignoval. Jde jim však o jediné. Ještě více stupňovat jednostrannost mediální štvanice proti mé osobě a dostat mne do situace, kdy se proti tomu nemohu hájit.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Byl jsem přitom připraven rezignovat i na poslanecký mandát, ale chtěl jsem tak učinit osobně před poslaneckou sněmovnou a seznámit ji i celou veřejnost s mojí interpretací celé kauzy. Z toho má nejspíš současná moc strach a tak mi nasadila roubík. Spatřuji ve svém případu paralelu s příběhem Julije Tymošenkové, i ona je ve vězení i ona čelí obvinění z korupce, nebo Vladimíra Hučína, který se spravedlnosti domohl až po řadě let strávených ve vězení. Argumentace ukrajinské, respektive české moci v těchto případech byla, že nejde o politiku, ale o obyčejný kriminální delikt.

Stejné argumenty zaznívají i v mém případě a všichni se předhánějí v tom, aby to tak vypadalo včetně fám o milionech pod podlahou a samopalech. V mém případě byly orgány činné v trestním řízení pouze vhodně nasměrovány a podporovány k nebývalé aktivitě a nestandardnímu postupu. Na základě jednoho podání, když v obdobných chodí na policii tisíce a nic se neděje, zde překvapivě byli okamžitě vybraní lidé sledováni nejmodernější technikou celé měsíce, a to nejspíše v těch nejsoukromějších místech.

Ať si každý teď sáhne do svědomí, zda si je jist, kdyby jej a jeho blízké sledovali v obýváku i ložnici po dlouhé měsíce, zda by se něco, co vypadá nepěkně, také neobjevilo. Toto sledování mohlo bezpochyby posloužit k získání informací pro vhodné nastražení léčky na mou osobu, jak se také stalo. V tom spatřuji politické jádro kauzy. Na základě politického impulzu je použito jakési oznámení k zahájení rozsáhlé akce proti bezúhonným osobám, které žádný trestný čin nespáchaly.

Všichni víme, že policie většinou není schopna vyšetřit kauzy, které se staly a přišly jsme v nich o miliardy. Zde naopak se policie dozví, že se možná něco stane, a to jí stačí, aby nešetřila časem ani prostředky a začala s rozsáhlým sledováním. Pokládám vám otázku, děje se tak ve všech podobných případech? Odpověď znáte všichni. Tady však šlo o nepohodlného Ratha, tam bylo potřeba připravit past, které se mohl jen těžko vyhnout.

Jsem přesvědčen, že takto orgány činné v trestním řízení ve svobodné zemi nemají fungovat. Mají činy vyšetřovat, trestné činnosti zabraňovat a ne účelově a výběrově určité osoby dostávat do situace, kdy jim hrozí trestné stíhání. Toto je právě můj případ.

O svobodu jsem nepřišel jen já. Já jsem se svou situací smířen, má politická kariéra skončila bez ohledu na to, jaká je pravda, ta nikoho nezajímá. Horší je, že o svobodu přichází celá naše společnost. Co dnes potkalo mne a mnozí mi to přejí, tak zítra může potkat kohokoli z vás. A také se určitě najdou lidé, co se z toho budou radovat, jak se v médiích raduje z mého vězení třeba pan Kalousek nebo prezident Klaus.

Autor: David Rath

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme