Čelní střet tramvají zažila jednokolejka v Ostravě už před 39 lety

Už týden jezdí znovu tramvaje po jednokolejce v Ostravě. Obyvatelé města se ptají: Muselo k takovému neštěstí dojít? Radiožurnál přitom zjistil, že času k nápravě měl ostravský dopravní podnik dost. Tramvaje se tam čelně střetly už před 39 lety.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tragická srážka tramvají v Ostravě | Foto: Česká televize

Jednokolejka a systém, který závisí jen na řidičích tramvají. Zdá se, že až děsivá srážka odhalila na 21. století poněkud nemoderní systém. Jenže je to jinak. Nehoda na této jednokolejce nebyla první.

"Najednou jsme pochopili, že je to stejná situace jako s naší švagrovou. Zase se najde jeden viník. Už se dávno mělo něco udělat, vymyslet - signalizace a další věci," uvedla Jarmila Petrovská.

Podařilo se mi získat neuvěřitelné svědectví. Příbuzná této ženy na jednokolejce zavinila prakticky stejnou nehodu, čelní srážku dvou tramvají. I důvod je stejný, nepočkala, až se minou. Úděsné je, že k této srážce došlo už na podzim roku 1969.

"Jezdila jako řidička tramvaje číslo 5 a stalo se, že se tramvaje srazily. Bylo to ráno kolem půl nebo tři čtvrtě na osm. Vím, že tam tenkrát jely i nějaké děti do školy. Byl to čelní náraz. V poslední chvilce se švagrová snažila vyskočit z kabinky dozadu," doplnila Jarmila Petrovská.

Pro objektivnost musím vysvětlit že v roce 1969 měla jednokolejka delší trasu, pokračovala až ke svinovskému nádraží, a ke srážce došlo právě v místech, kde už nyní tramvaje nejezdí. Milena Drastichová udělala stejnou chybu jako řidič, který na jednokolejku vyjel v pátek 11. dubna.

"Přehlédla v jízdním řádu, že má zůstat stát na křižování. Myslela si, že má být křižování až v další stanici, a vyjela," upřesnila Jarmila Petrovská.

Poté, co jsem si vyslechla toto šokující svědectví, mě zajímá jediné: Proč dopravní podnik trať lépe nezabezpečil? "O této nehodě mi v tuto chvíli není vůbec nic známo. V té době mi bylo asi 10 let, tak nechtějte po mně, ať si pamatuji, že k něčemu podobnému došlo," řekl náměstek ředitele dopravního podniku František Kořínek.

Vydávám se proto do Archivu města Ostravy. Trvalo mi pouze jeden den, než jsem zjistila, že soudní spis je právě tady. Vypisuji takzvaný badatelský list a po chvilce mám před sebou objemný zaprášený spis.

Ve spise jsou záznamy o tom, jak celou událost viděli svědci. Jeden z nich tu událost popisuje takto: "Viděl jsem, že oba brzdí. Došlo ke střetu. Ihned jsem pomáhal zraněným. Byly to hlavně děti." Na několika černobílých fotografiích je značně vidět, jak k nehodě došlo. Tramvaje tehdy byly dřevěné, takže kolem není tolik plechů. Je ale vidět, že ze souprav zůstaly jen vraky.

Řidičce bylo v době nehody 28 let, dnes už nežije. "To by jí tchýně pořád nemohla odpustit. Celé okolí se na vás dívá, že něco udělal," svěřila se Jarmila Petrovská.

Hrůza, bolest, smutek, to vše se na jednokolejce odehrálo už v roce 1969, řidička za to šla na rok do vězení. Dlouhých 39 let se ale nic nezměnilo. Staré neštěstí nepřimělo nikoho k tomu, aby zabránil neštěstí novému.

Andrea Čánová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme