Celostátní deníky se věnují terorismu

Většina celostátních deníků se vrací ke zprávě americké zpravodajské stanice ABC, která přinesla informaci o tom, že také Praze měly údajně hrozil teroristické útoky. Na své první straně se tomuto tématu podrobně věnují Hospodářské noviny. Zpráva ABC se podle nich zdá být věrohodná. Připomínají, že jedním ze tří autorů příspěvku je Brian, který patří k nejuznávanějším americkým novinářům.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

domácí tisk | Foto: Marián Vojtek

Ross proslul odhalováním zpráv o tajných věznicích CIA ve východní Evropě či investigativním zpravodajstvím o útocích z 11. září 2001. České úřady informace amerických novinářů neznepokojují. Věří, že by je zahraniční tajné služby včas informovaly.

V komentáři Hospodářských novin se můžete dočíst, že jsme ve čtvrté světové válce. Ta se od těch předešlých, dvou "horkých" a jedné "studené", liší tak podstatně, že ještě nemá jméno. Nebojují tu mezi sebou státy a uniformy vídáme jen na jedné straně.

Deník Právo přináší na titulní straně informaci o tom, že občanští demokraté už mají plán, jak kompenzovat pokles daně z příjmu. Toto snižení daní z příjmů lidí a firem na devatenáct procent, který nad rámec vládního balíčku navrhla koaličním partnerům minulý týden, má nastat už příští rok.

Vládní ODS chce chybějící finance nahradit změnou sazby daně z přidané hodnoty. Z pěti procent by se mohla vyhoupnout na 11, 12 nebo dokonce 13 procent. Do snížené pětiprocentní sazby DPH jsou přitom zahrnuty věci každodenní potřeby - například potraviny, léky, teplo, vodné a stočné nebo hromadná doprava.

Ministr financí Miroslav Kalousek Právu potvrdil, že jeho úřad se návrhem ODS, který obsahuje i zvyšování DPH, už zabývá. Zatím připravuje kalkulaci dopadů. List dále píše o tom, že návrhy na další zvýšení DPH jsou kontroverzní a patří k nejvíc riskantním pro daňovou a sociální reformu.

Navrhovaná úprava je navíc v ostrém rozporu s praxí v Evropské unii. Její členské státy se snaží zboží a služby každodenní potřeby zdaňovat co nejméně. Sedm členů Unie má spodní sazbu nižší než v současné době Česko, tedy od nuly do čtyř procent.

O posilující energetické závislosti Česka na Rusku informují Lidové noviny. Kromě ropy a zemního plynu nám Rusové začnou dodávat i jaderné palivo. Do Dukovan ho dodávají už od roku 1985 a teď vyhrála ruská firma TVEL konkurz na dodávky jaderného paliva pro Temelín, kde v roce 2010 končí americký Westinghouse.

Česko nemá jasno, jak povede Evropskou unii, informují Hospodářské noviny. Za 18 měsíců ČR převezme předsednictví Evropské unie. Podle našich čelních představitelů je vše v pořádku. "Nekulhá to ani personálně, pro rok 2007 máme dostatek lidí," podotýká vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, kterého citují Hospodářské noviny.

Zástupci Evropské komise ale mluví jinak. S přípravou předsednictví sice nemá problémy Vondrův úřad, hůř jsou na tom ale jednotlivé resorty - málo spolupracují s evropskými úřady a nemají jasno v tom, co od předsednictví vůbec očekávají.

Deník Právo se také věnuje americkému protiraketovému štítu. Na závěr dvoudenní neformální schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem včera prohlásil prezident Spojených států George Bush, že Česko a Polsko by měly zůstat jeho součástí.

Naopak Putin dále rozvedl plán, který s výstavbou základen ve střední Evropě nepočítá. Navrhuje vytvořit středisko výměny informací v Moskvě. To by mohlo vzniknout v jedné z evropských metropolí, nejlépe v Bruselu.

Právo cituje Putina: "Šlo by o ucelený systém, který by fungoval v reálném čase. Máme za to, že v takovém případě nebude nijak nezbytné rozmísťovat nové objekty v Evropě, mám na mysli radar v Česku a raketovou základnu v Polsku".

O zvyšování regulovaného nájemného informuje na titulní straně Mladá fronta Dnes. V jižních Čechách porostou v příštím roce nájmy až o čtyřicet procent. Horní hranici pro zvyšování regulovaného nájemného určuje ministerstvo pro místní rozvoj a většina měst nastavených možností beze zbytku využívá, píše Mladá fronta Dnes.

Regulované činže jsou ve velkých městech výrazně nižší než ty tržní. Bytů s regulovaným nájemným je přes 700 tisíc, zhruba polovina patří obcím, zbytek soukromým majitelům.

Pedagogické fakulty připravují podle deníku Právo ostré protestní memorandum proti návrhu poslance ODS Waltera Bartoše. Ten chce prosadit, aby na základních školách mohli vyučovat středoškoláci.

Pedagogické fakulty tvrdí, že nároky na učitele a školu v posledním desetiletí strmě narůstají. Jestliže byla univerzitní příprava budoucích učitelů považována už v roce 1946 za žádoucí, je dnes podle citací v listu mnohonásobně naléhavější.

Podle představitelů pedagogických fakult, které Právo oslovilo, chce návrh poslance Bartoše zdevalvovat to, co Česká republika tak dlouho budovala - tedy vysokoškolskou přípravu učitelů, a tím i české školství.

Všeobecná zdravotní pojišťovna ruší odborné komise, které do teď rozhodovaly o přidělování drahých pomůcek. Podle Lidových novin o tom rozhodl ředitel VZP Pavel Horák. Žádosti o elektrické vozíky, myoelektrické protézy a další finančně náročné pomůcky budou posuzovat krajští revizní lékaři.

Odborníci i zástupci postižených se obávají, že změna naruší objektivnost posuzování případů a může mít negativní důsledky pro žadatele i pro pojišťovnu. Vedení VZP naopak tvrdí, že se systém vyřizování žádostí zrychlí a administrativně zjednoduší, píší Lidové noviny.

Pokud pacient nemůže sehnat praktického lékaře nebo zubaře, měl by se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu. Deník Právo upozorňuje na to, že pojišťovna je povinna pacientovi mezi svými smluvními lékaři odborníka vyhledat.

Lidé to ale většinou nevědí, a tak tuto možnost nevyužívají. Podle informací Práva možnosti využily zatím jen desítky lidí. Pacienti také nemají povědomí o tom, že lékař je povinen ošetřit i klienta pojišťovny, se kterou nemá smlouvu. Pojišťovna mu tuto péči následně uhradí.

Pokud by penzijní fondy měly vyplatit svým klientům zhodnocení vkladů už v polovině roku, velká část zákazníků by nedostala ani korunu, píší dnešní Hospodářské noviny. Výnosy řady penzijních fondů se pohybují okolo nuly, některé jsou dokonce ve ztrátě. Hlavním viníkem jsou ceny dluhopisů, které letos prudce oslabují.

Marián Vojtek, Zuzana Vlčková, Magdaléna Trusinová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme