Ceny Paměti národa letos obdrží přeživší holokaustu a tři političtí vězni

Ceny Paměti národa, kterými obecně prospěšná společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů minulého století, letos dostanou tři političtí vězni František Suchý, Mária Matejčíková a František Lízna a také Otto Šimko, který byl opakovaně perzekvovaný kvůli svému židovskému původu. Ocenění udělované od roku 2010 převezmou tradičně 17. listopadu, tedy v den výročí listopadové revoluce z roku 1989.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ceny paměti národa (ilustrační foto)

Ceny paměti národa (ilustrační foto) | Zdroj: ČTK

Více informací je dostupných na webu cenypametinaroda.cz. Dva z oceněných jsou z České a dva ze Slovenské republiky, někteří z nich za své postoje strávili roky v komunistických vězeních. Podle společnosti Post Bellum jsou to osobnosti, „které ve svých životech prokázaly, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou jen prázdná slova“. Ceny dostanou v přímém přenosu České televize a Českého rozhlasu.

František suchý | Zdroj: cenypametinaroda.cz

František Suchý (1927) spolu se svým otcem, který byl ředitelem strašnického krematoria, ukrýval popel popravených obětí nacismu a komunismu, aby mohly být jednou pohřbeny důstojně.

Zatčen byl za ukrývání agenta americké zpravodajské služby a protistátních letáků, jeho rodiče navíc pomohli jiné rodině při útěku za hranice. Z trestu vězení 25 let si odpykal polovinu, propuštěn byl v roce 1964.

Mária Matejčíková | Zdroj: cenypametinaroda.cz

Mária Matejčíková (1931) pomáhala ukrývat katolického kněze, který uprchl z vězeňské nemocnice, kam jej komunistická Státní bezpečnost převezla po jednom z brutálních výslechů.

Za vlastizradu byla odsouzena na pět let do vězení. Po pádu komunistického režimu se angažovala při rehabilitaci politických vězňů a nespravedlivě stíhaných.

František Lízna | Zdroj: cenypametinaroda.cz

Duchovní František Lízna (1941) byl pětkrát vězněn za protikomunistickou činnost, třeba za opuštění republiky, šíření samizdatů a tisk letáků o politických vězních. Známý je svými poutěmi, od roku 1984 při nich ušel téměř 8000 kilometrů.

V roce 2001 mu byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva, o dva roky později mu Nadace Charty 77 za jeho práci vězeňského duchovního na Mírově udělila Cenu Františka Kriegla.

Otto Šimko | Zdroj: cenypametinaroda.cz

Otto Šimko (1924) byl opakovaně perzekvován kvůli svému židovskému původu, díky falešným křestním listům se jeho rodina vyhnula koncentračnímu táboru, musela ale do pracovního. Jako partyzán se zapojil do Slovenského národního povstání.

Prodělal brutální policejní výslechy, v 50. letech minulého století v době politických procesů, které byly i antisemitsky motivované, přišel o práci. Stejně tak i během normalizačních čistek, kdy ztratil místo v zahraničním oddělení deníku Smena.

Kandidáty na ocenění vybírají historici a badatelé z příběhů uložených ve veřejně přístupné internetové sbírce Paměť národa, kterou založilo Post Bellum v roce 2001. Sbírka obsahuje kolem 5500 svědectví pamětníků z řady evropských zemí.

Ceny Paměti národa dosud obdrželo 33 osobností, mezi nimi váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři, přeživší holokaustu, perzekvovaní spisovatelé či představitelé undergroundu, skauti a příslušníci církví.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme