Šéf Cermatu: Na učebních oborech by neměla být státní maturita, která je vstupenkou na vysoké školy

Výsledky didaktických testů státních maturitních zkoušek ukazují, že by se zřejmě mělo změnit současné nastavení vzdělávacího systému. Shodli se na tom ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiří Zíka a ředitelka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, které ve středu oslovila ČTK.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Cermat Jiří Zíka

Bývalý ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Cermat Jiří Zíka | Foto: Jan Handrejch / Právo / Profimedia | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Učební obory, které nejvíce snižují úspěšnost u maturit, by se podle nich měly zaměřit víc na ověřování odborných a praktických znalostí. Debatu o úpravách státních maturit nevyloučil ani ministr v demisi Robert Plaga (ANO).

U maturity z matematiky propadla téměř čtvrtina studentů, v testu z češtiny neuspěl každý desátý

Číst článek

Podle Zíky by řemeslníkům měla stačit kvalifikace zakončená například maturitou s odborným zaměřením. „Nemuseli by pak mít státní maturitu, která je vstupenkou pro studium na vysoké škole. A kdyby chtěli jít na vysokou školu, tak nechť si dodělají státní maturitu formou nástavbového studia," uvedl. Podobně to podle něj funguje například v Německu.

Státní maturita na učebních oborech podle Zíky ubírá prostor pro odbornou část výuky a zbytečně zatěžuje děti, které nechtějí na vysokou školu a svých znalostí nevyužijí. S tím souhlasí i Schejbalová. „Je otázka, zda mají mít maturitu všechny obory, které ji nyní skládají, zda některým nestačí učňovský list,“ uvedla.

Ministr úpravy v nastavení státních maturit nevyloučil. Uvedl, že by chtěl urychleně diskutovat především o maturitě z matematiky, která má být povinná pro gymnázia od roku 2021 a pro většinu ostatních oborů o rok později. Podle něj je otázkou, zda je povinná maturita z matematiky smysluplná u všech oborů tak, jak je tomu dnes v zákoně a v nařízení vlády.

Větší obtížnost testů

Učební obory a nástavby podle statistik Cermatu dlouhodobě zvyšují průměrnou neúspěšnost maturantů. Naopak pro gymnázia je státní maturita velice jednoduchá, podotkla Schejbalová. Vyšší neúspěšnost v didaktickém testu z češtiny, která stoupla z 2,76 procenta v roce 2014 na letošních 10,4 procenta maturantů, je podle ní dána větší obtížností testů v posledních letech.

Maturanti nezvládají matematiku. Do škol přišly výsledky testů a slohových prací

Číst článek

„Klesla úspěšnost, protože jsou ty testy jinak koncipované. Dřív to bylo na úrovni základní znalosti. V roce 2015 tam byly přidány i literární dovednosti, takže ten test byl ztížen," řekla ředitelka.

Potvrdila to i Veronika Valíková ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury. Testy se podle ní v posledních letech zlepšily, je v nich méně sporných úloh, vytýká jim ale příliš teorie a náročnou délku textů, které údajně nestíhají pročíst ani někteří gymnazisté. Obtížnost by proto už neměla dále narůstat, upozornila.

Podle Zíky jsou pro děti nejobtížnější částí zkoušky v češtině otevřené úlohy, kdy maturanti pracují s textem. „Problém je, že se ve školách málo čte a málo se píše. Nic se neprocvičuje, není čas, protože rámcové vzdělávací programy jsou přeplněné různou látkou," myslí si Zíka. Měl by se tedy změnit už přístup k výuce v základních školách, aby mohli učitelé s dětmi lépe pracovat, domnívá se.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme