Černínský palác hostí debatu o lidských právech. Závěry se možná promítnou i do politiky ČR
Na ministerstvu zahraničních věcí se dnes debatuje o tom, jak by měla v současnosti vypadat politika v oblasti lidských práv. Závěry konference, které se účastní i řada zahraničních disidentů či aktivistů, by podle ministerstva mohly posloužit jako podklady pro novou koncepci české rozvojové a lidskoprávní politiky.
Konference nese název Zahraniční politika lidských práv pro 21. století. Na programu je mimo jiné vystoupení bývalého slovinského prezidenta Danilo Türka nebo běloruského disidenta Alese Bjaljackého.
V České republice otázka lidských práv v poslední době rezonovala zejména v souvislosti s výroky prezidenta Miloše Zemana o lidských právech v Číně nebo s jeho výroky o politických vězních v Rusku, které skončily výpadem proti aktivistkám Pussy Riot. A ozývala se třeba také kritika na adresu vlády, že se prý kvůli důrazu na obchod od ochrany lidských práv odklání.
Svůj pohled na koncepci lidskoprávní politiky nabídl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek
Jedním z účastníků dnešní konference je i Šimon Pánek, ředitel humanitární organizace Člověk v tísni. Ten k tématu v rozhovoru pro Český rozhlas poznamenal, že Česká republika na různých úrovních na prosazování lidských práv už pracuje. Pokud to chce vláda zformulovat jako lidskoprávní politiku, má prý možnost, jen podle něj nesmí ztratit dosavadní důraz na základní lidská práva a svobody.
„To znamená podpory lidí v nedemokratických zemích, kteří tak jako disidenti v bývalých komunistických zemích se snažili držet šanci, že svoboda přijde, usilovat o větší otevřenost, snažit se popohánět vlády k tomu, aby dodržovaly vlastní zákony,“ vyjmenoval.
Tak se to prý nyní děje v desítkách zemí. „A Česká republika je pro mnoho těch aktivistů a skupin příkladem, oporou, inspirací, někým, o kom se ví, že na ně myslíme,“ doplnil.
Podle něj by česká lidskoprávní politika měla stát na třech pilířích – vedle výše zmíněného přístupu také na rozvojové politice, jejíž část se dotýká témat souvisejících třeba s právy ekonomickými, sexuální orientací, právem na vzdělání nebo otázkou přístupu ke zdravotnictví.
„Tam si myslím, že je velký prostor posílit ty projekty, které mají velkou lidskou přidanou hodnotu a nechat infrastrukturu – silnice, přehrady, energetické podniky – dárcům, jako je Německo, Evropská unie, Británie a další, protože náš rozpočet je opravdu malý,“ uvedl Pánek.
Jako třetí piliř pak Pánek zmínil působení České republiky na mezinárodních fórech. Představitelům ČR vytýká třeba přístup k otázce snížení emisí, ke kontrole nadnárodních firem nebo postoj k přijetí uprchlíků.
Na konferenci dnes promluvil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ten během svého vystoupení například odsoudil mučení lidí, ať se děje kdekoliv na světě. Reagoval tak mimo jiné na zprávu o praktikách americké CIA, která brutálně vyslýchala vězně.
„Nemůžeme a nesmíme za žádných okolností mučit lidské bytosti, protože žádná lidská bytost si nezasluhuje utrpení. A utrpením ho budeme nutit, aby si něco jiného myslel, nebo aby nám něco přiznal?“ řekl ministr.
