Češi marodí více, ale kratší dobu. Nejčastěji jsou nemocní čtyřicátníci, nejdéle padesátníci

V Česku loni přibylo nemocných. Počet ukončených neschopenek dosáhl téměř 1,7 milionu, což bylo meziročně o sedm procent více. V průměru lidé stonali 41 dní, tedy o necelý den méně než v roce 2016. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Česku loni přibylo nemocných, průměrná délka stonání ale klesla.

V Česku loni přibylo nemocných, průměrná délka stonání ale klesla. | Foto: Rawpixel | Zdroj: Fotobanka Unsplash

Nejvíce nemocných bylo stejně jako o rok dříve ve Středočeském kraji a v Praze, nejméně opět v Karlovarském kraji. Na nemocenském, které je mandatorním výdajem státu, vyplatila ČSSZ přes 18 miliard korun.

Ve Středočeském kraji evidoval úřad loni 193 348 ukončených neschopenek a v Praze 190 654. Následuje Moravskoslezský kraj s 184 596 neschopenkami. Nejméně ukončených neschopenek bylo v Karlovarském kraji, a to 47 572. Pojištěnci v tomto regionu prostonali také nejméně dní celkově, bylo to 1 798 432 dní. Naopak nejvíce dnů, 9 158 632, stonali pojištěnci v Moravskoslezském kraji.

Nejvíce dní v dočasné pracovní neschopnosti trávili stejně jako loni lidé ze Zlínského kraje. Jedna neschopenka tu trvala v průměru 50,09 dne. Nejkratší dobu stonali nemocní v Praze, a to 31,63 dne.

Nejčastěji podle ČSSZ stonali lidé ve věkové kategorii 40 až 49 let, což bylo 414 282 případů, přičemž ženy převažovaly nad muži. Naopak v další věkové skupině 20 až 29 let s druhým nejvyšším počtem ukončených neschopenek (394 431) stonali častěji muži. „V počtu prostonaných dnů ovšem pomyslné první místo obsadila věková kategorie 50-59 let,“ uvedla správa.

Výdaje na nemocenské loni podle ČSSZ stouply o více než miliardu na 18 miliard korun. Nemocenské vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti za kalendářní dny. V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy za pracovní dny zaměstnavatel, náhrada mzdy nenáleží za první tři dny.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme