Češi mají spoustu nápadů, loni si nechali patentovat nejvíce vynálezů za posledních 20 let

Bezdrátové polohovací pero, dlaha na zlomeninu pánve nebo třeba léčivo ve formě koktejlu. To je výběr několika unikátních nápadů, na které si Češi loni nechali vystavit patent. Úřad průmyslového vlastnictví vydal loni 781 patentových známek, z toho 637 domácím přihlašovatelům, tedy nejvíce za posledních dvacet let. Nejčastěji lidé podávají přihlášky z oboru dopravy, stavby, zdraví a také zábavy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mikroskop | Foto: Felixioncool

Drůbežárny v Česku vyprodukují až 200 tun peří za jediný den. S nápadem, jak tento odpad dál využívat, přišel tým z Ústavu chemických procesů Akademie věd. Zjednodušeně řečeno proměňují peří na kapalinu, která se pak dá využívat třeba v zemědělství.

„Je to možno dodávat do živin pro ostatní hospodářská zvířata, třeba skot nebo prasata. Přímo tento roztok je možno použít jako živiny pro plůdek. Když se to tam nalije, tak si to z té vody vyzobou. Dále se ještě zkouší tento roztok, jestli by tento roztok nebyl vhodný třeba na ochranu a podporu růstu rostlin," popsala Radiožurnálu Olga Šolcová z Akademie věd.

Přehrát

00:00 / 00:00

Češi mají spoustu nápadů, loni si nechali patentovat nejvíce vynálezů za posledních 20 let. Téma pro Zuzanu Švejdovou

Postup zkapalnění peří si proto nechala patentovat. S jedinečnými nápady ale přicházejí i další čeští vynálezci, a nejde jen o vědeckou práci. Třeba Roman Činčara vlastní cukrárnu v Lošticích na Šumpersku. Loni přidal do svojí nabídky zmrzlin i jednu s netradiční příchutí, syrečkovou. Zájem zákazníků byl obrovský, i proto si Činčara nechal světový unikát stvrdit razítkem a pořídil si užitný vzor, tedy obdobu patentu.

„Jsme loštická kavárna a tvarůžky jsou to, co sem táhne všechny turisty. Když jsme se rozhodli, že budeme dělat všechny zmrzliny svoje vlastní, tak dělat tvarůžkovou už byla samozřejmost. Nechal jsem si to patentovat proto, abych tady v blízkém okolí nebo třeba v Olomouci neměl konkurenci," vysvětlil Činčara.

Svůj užitný vzor ale musí udržovat v platnosti, a to není zadarmo. „Je to vlastně maximálně na deset let, což je rozděleno do tří období. První období je na čtyři roky, tam byl vstupní poplatek 500 korun. Pak jsou další dvě období, kdy každé tři roky stojí šest tisíc," dodal.

Pořízení patentu vyjde zájemce ještě dráž. Jen třeba přihlašovací poplatek stojí 600 korun, další tisíce jdou na provedení průzkumu a na udržovací poplatky.

Z fritovacího oleje fólie, která se sama rozloží. O vynález českých vědců mají zájem v Číně a Indii

Číst článek

„Po případném udělení patentu, což je tak v padesáti procentech z podaných přihlášek, se platí udržovací poplatky, které za první roky činí 1000 korun ročně a pak postupně stoupají. V posledním dvacátém roce, protože patent může platit nejdéle dvacet let, činí 24 tisíc korun," upřesnil pro Radiožurnál vedoucí Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Dvornák.

Tohle jsou částky za patent, který platí jen v České republice. Ceny mezinárodní ochranné známky se pak šplhají do desetitisíců.

„Rozdíl je hlavně v tom, kde vlastně patent platí čili jaké teritorium pokrýváte. Pochopitelně čím větší teritorium pokrýváte, tím to bude dražší. Ale to je součástí vaší strategie, kde vlastně chcete, abyste si práva chránili. Kde jsou ti konkurenti, kam chcete expandovat a potřebujete si ta práva chránit," doplnil Dvornák.

Lidé dělají často chybu v tom, když si novinku nechají patentovat jen v Česku. Dávají tak prostor pro zahraniční konkurenci, která nápad zpeněží bez profitu pro vynálezce.

Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme