Češi pracují příliš dlouho a za málo peněz. Stát na zvýšení platů má, tvrdí šéf odborářů Středula

Patnáct procent pro učitele, deset procent pro ostatní zaměstnance s účinností od 1. listopadu. Takové jsou základní požadavky odborářů veřejného sektoru, kteří vstoupili do stávkové pohotovosti. Zaměstnance podpořil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), naopak ministr financí Ivan Pilný (ANO) k podobným nátlakovým akcím nevidí důvod.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kdy budou odboráři spokojeni s výší platů? „Vždy je co zlepšovat, tématem může být i délka pracovní doby, která je u nás jedna z nejdelších v Evropě,“ říká Středula | Foto: Jana Přinosilová

„Je naprosto jednoznačné, že v koalici není shoda. Začínáme být nervózní, protože koncem měsíce se má do Sněmovny dostat návrh státního rozpočtu,“ upozornil v pátek v pořadu Interview Plus předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Stávková pohotovost se celkem týká asi šesti set tisíc zaměstnanců, kromě ministerstev jde například o Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, ostravskou a olomouckou filharmonii, úřady práce a další instituce. „Je to vyjádření, že nervozita stoupla na maximum. A pokud 11. září vláda nerozhodne, budou odbory jednat o různých typech protestních akcí. Včetně stávky,“ upřesňuje.

Nejhorší situace je podle Středuly v platech pracovníků v sociálních službách, nepedagogických zaměstnanců ve školství, kultuře a technických profesích. Na úřadech na tom jsou špatně zaměstnanci, kteří jsou ve styku s klienty.

Podle statistik je ale průměrný plat ve státní sféře vyšší než v soukromé, kde navíc zaměstnanci nemají tolik jistot. „Ve státní sféře jsou ale mnohem vyšší požadavky na dosažené vzdělání podle zákona o státní službě, navíc zakazuje jakékoli podnikání nebo přivýdělek. A s jistotou je to ošemetné. Není to tak, že by se státní zaměstnanci nemuseli bát o své místo,“ zdůrazňuje.  

Dlouhá pracovní doba

Další rozdíl Středula vidí ve struktuře mezd a platů. Sedmdesát procent ekonomicky aktivních je pod hranicí průměrné mzdy, dobře placení manažeři vedou špatně placené zaměstnance. Naopak ve státní sféře je rozdíl mezi průměrným platem a mediánem poměrně nízký.

Tématem pro odbory ale není jen výše platů, ale také délka pracovní doby a další podmínky zaměstnanců. „Pracovní doba je u nás jedna z nejdelších v Evropě, český zaměstnanec za šest let odpracuje o jeden rok více než ten belgický,“ uvádí Středula. Dalším tématem tak může být růst produktivity práce, změna struktury české ekonomiky i čtvrtá průmyslová revoluce.

Jan Bumba, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme