Češi se již za službu v cizím vojsku nemusí bát vězení
Od začátku letošního roku mohou čeští občané vstoupit bez souhlasu prezidenta do armády libovolné země Severoatlantické aliance. Tuto změnu přinesl nový branný zákon. Ještě donedávna podobné počínání překračovalo zákon a českým občanům sloužícím v zahraniční armádě hrozilo dokonce až osm let vězení.
Novela platí od začátku letošního roku, vztahuje se ale i na vojáky odvedené v minulosti. Jak Radiožurnálu řekl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek, v české armádě budou nově moct sloužit i cizinci.
"Nový branný zákon přímo počítá s tím, že občan jiného stát Severoatlantické aliance může bojovat v české armádě, ovšem pouze za válečného stavu nebo stavu ohrožení státu. Voják z povolání jednoznačně musí být českým občanem," uvedl Čírtek.
Dosud museli čeští zájemci o práci v zahraničním vojsku či cizinecké legii žádat o výjimku u prezidenta republiky. Ten tak mohl učinit na doporučení ministra vnitra a obrany. Podle dostupných informací ale takové povolení nikdy vydáno nebylo, přestože se o ně každoročně ucházelo kolem deseti mužů.
Do střetu se zákonem se tak dostávali především Češi, kteří bojovali v proslulé francouzské cizinecké legii, kde národní původ nehraje v přijímacím řízení roli. Souhlas hlavy státu je nadále nutný v případě, že by zájemci chtěli bojovat v armádě státu mimo NATO. Podle neoficiálních údajů slouží v zahraničních legiích kolem 200 českých občanů.
Francouzská cizinecká legie má šest posádek v samotné Francii a jednu na Korsice. V zámoří sídlí ve Francouzské Guayaně, Polynésii a na ostrově Mayotte u pobřeží Mosambiku. Jediná základna na cizím území je ve východoafrickém Džibuti. Základní platy se pohybují kolem 1000 eur, například po třech letech služby v Džibuti ale mají vojáci nárok na trojnásobný plat.
