Češi se prý ve srovnání s jinými Evropany málo zajímají o své zdraví

Co se týče zdravotní gramotnosti, Češi jsou na tom podle mezinárodně srovnávacího průzkumu špatně. Z osmi sledovaných zemí Evropské unie skončila Česká republika na sedmém místě a nedosáhla ani průměru. Informace zveřejnil Státní zdravotní ústav. Obdobný průzkum se v Česku konal poprvé.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lékař (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay | Zdroj: Fotobanka Pixabay

„Celková zdravotní gramotnost v Česku je v porovnání s průměrem osmi zemí Evropské unie nižší a zaostává za zeměmi, které v této oblasti představují špičku, což jsou Nizozemsko, Irsko, Německo a Polsko,“ uvedl Státní zdravotní ústav.

V každé z osmi zemí se v loňském roce zapojilo do průzkumu alespoň 1000 lidí starších 15 let. V České republice jich bylo 1037.

Podle průzkumu má nesprávné nebo problematické návyky téměř polovina dospělých Evropanů. V celkové zdravotní gramotnosti uspělo v Česku jen 31,8 procenta respondentů, zatímco v nejlepším Nizozemsku jich uspělo 37,1 procenta. Průměr Evropské unie je 33,8 procenta.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zdravotní gramotnost Čechů je prý špatná. Výsledky průzkumu okomentoval i právník Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál

Při porovnání jednotlivých oblastí zdravotní gramotnosti vyšli Češi nejlépe v porozumění a orientaci v systému fungování zdravotní péče, nejhůře pak ve sféře podpory zdraví, kam spadají například informace o zdravém životním stylu a posilování vlastního zdraví.

Průzkum rovněž ukázal, že úroveň zdravotní gramotnosti klesá s věkem, roste s výší vzdělání a omezuje ji schopnost platit účty, léky, zdravotnické prostředky a návštěvy lékaře.

„Ačkoliv investice do zdravotní gramotnosti jsou relativně nízké, škody z negramotnosti dosahují částky miliard, možná desítek miliard,“ upozorňuje právník Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál.

Nízkou úroveň zdravotní gramotnosti v české populaci si do určité míry vysvětluje samotným nastavením zdravotnického systému.

Zdravotní gramotnost umožňuje správnou volbu zdravého chování. Její nízká úroveň je spojena s rizikovým chováním, horším zdravotním stavem, častější hospitalizací a zvýšenými náklady na zdravotní péči.

„Sice pacient má právo na to, aby mu lékař všechno vysvětlil, ale organizace a financování zdravotnických zařízení dělá všechno pro to, aby s pacientem lékaři spíše nemluvili,“ myslí si Dostál.

Pracný a časově náročný proces vzdělávání pacientů se totiž podle něj nijak neprojevuje na hodnocení zdravotnických zařízení.

„Druhý problém je, že jsme poměrně přísní v reklamě na všechno, co se týká vědecké medicíny, a naopak velmi málo děláme v oblasti regulace reklamy různých nevědeckých metod,“ dodává Dostál.

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme