Češi si připomínají 66 let od konce druhé světové války

Češi slaví 66. výročí konce druhé světové války také v hlavním městě. Kolem 11. hodiny skončil nejdůležitější pietní akt u pražského Národního památníku na Vítkově. Představitelé státu tam položili květiny a setkali se s válečnými veterány.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Národní památník Vítkov v Praze. | Foto: Filip Jandourek

Věnce k národnímu památníku na pražském Vítkově, kde jsou uloženy ostatky neznámých českých vojáků ze zahraničních bojišť položil prezident Václav Klaus, premiér Petr Nečas, předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová i pražský primátor Bohuslav Svoboda.

Pietního aktu se zúčastnilo také několik veteránů druhé světové války. Letec plukovník Jaroslav Hofrichter Radiožurnálu řekl, kdy měl za války největší obavy o život. „Útoky na lodě v kanálech byly nejhorší, když jsme je šli bombardovat z malé výšky. Člověk musí mít štěstí. Chytrost nepomáhá, ve válce jedině štěstí.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Z Dejvic se aktuálně hlásí reportérka Lenka Jansová

Prezident ani premiér ale žádný projev neměli. Odsud jede Václav Klaus na Hrad, kde jmenuje nové generály.

Na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích je památník československých zahraničních vojáků. Nyní se zde koná další pietní akt. Věnce položila starostka Prahy 6 Marie Kousalíková a ministr životního prostředí Chalupa, protože když byl starostou Prahy 6 on, s nápadem na tuto vzpomínku přišel.

Jsou tu také lidé z generálního štábu armády České republiky i váleční veteráni. Odsud se všichni přesunou do Technické ulice, kde uctí památku českých parašutistů a pieta na Praze 6 skončí na náměstí Svobody. Tam je památník padlých československých letců za druhé světové války.

Na Klárově začal odpoledne další pietní akt u památníku druhého odboje, jehož se zúčastnili náměstek ministra obrany Blažek, ministr životního prostředí a bývalý starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa, současná starostka šesté městské části Kousalíková, někteří poslanci a senátoři a pražský primátor. Přišli i někteří veteráni a bývalí partyzáni.

Připomínkové akce probíhají také na řadě jiných míst v Česku. Parní vlak Osvobození například zamířil z Českých Budějovic do Netolic. Šlo o rekonstrukci obrněného válečného vlaku, který byl během cesty přepaden americkou hlídkou a partyzány a v Netolicích se pak odehrála bitva mezi sovětskými, americkými a německými vojáky reprezentovanými členy vojenských spolků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Historik Tomáš Jakl připomíná konec války a význam svátku

Jak připomíná historik Tomáš Jakl, 8. května britský ministerský předseda Winston Churchill ohlásil podepsání bezpodmínečné kapitulace Německem, ke kterému došlo již 7. května.

„Sovětské satelity následovaly Stalinův příkaz, protože chtěl z ruského podílu na vítězství proti hitlerovské koalici získat co možná nejvíce politického kapitálu, a proto inscenoval další podpis v Berlíně, který proběhl nad ránem 9. května,“ vysvětluje historik důvod, proč Rusko narozdíl od všech států protihitlerovské koalice, které si konec války připomínají dnes, slaví až 9. květen.

Přesto druhá světová válka 8. května neskončila. „1. dubna se Američané vylodili na Okinawě, čímž válka vstoupila na japonské území. 8. května na Okinawě stále probíhaly těžké boje, v Evropě skončily v noci z 11. na 12. května, kdy německé jednotky, které ustoupily z východní fronty a které Američané nevzali do zajetí, svedly několik posledních střetnutí se sovětskou armádou v Březnici, Milíně, okolo Čimelic a podobně,“ říká Jakl.

V někdejším Československu konec války nebyl státním svátkem a dokonce ani dnem památným nebo významným.

Jak upozorňuje odborník, Rudá armáda přijela do Prahy 9. května a od tohoto data odvozoval také komunistický režim svoji legitimitu, což souhlasilo to i se Stalinovým posunutím dne vítězství.

Výklad svátku se měnil v průběhu let

Výklad významu 8. května 1945 se v průběhu historie Československa a později České republiky měnil. „Byl označován za buržoazní výmysl podle – jak se tehdy říkalo – remešské kapitulace ze 7. května proti ‚skutečné‘ kapitulaci v Berlíně. Po roce 1989 to ještě nějakou dobu bylo vítězství nad fašismem, což bylo trochu posunuté, protože Mussolini na českém území neoperoval. Nyní je konečně vnímán jako den vítězství nad nacismem,“ vypráví Jakl.

K dnešnímu svátku se také vztahovaly různé mýty. Jeden z prvních zahájil podle historika ministerský předseda Fierlinger, když posílal děkovný telegram Stalinovi krátce po osvobození za záchranu Prahy.

„V telegramu popsal bojovou situaci povstalců 8. května a pak přeskočil několik hodin, kdy německá posádka kapitulovala před pražskými povstalci a odešla, a potom popsal, jak přijeli 9. května rudoarmějci,“ říká.

Euforie z konce války opadla u někoho, jak historik Jakl zdůrazňuje, až v 50. letech, kdy byl zatčen a uvězněn, u mnoha jiných euforie okamžitě ještě v květnu 1945 po setkání s velmi drsným chováním sovětských osvoboditelů.

Lenka Jansová, Eva Presová, Mariana Zapotilová, Michal Šenk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme