Češi zůstávají na neschopence nejčastěji z celé Evropy

V České republice se rozdá nejvíce neschopenek z celé Evropy. To, že máme nejvyšší procento pracovní neschopnosti, vyplývá z analýzy Českého statistického úřadu za léta 1990 až 2003. Podle statistiků klesá počet případů onemocnění, ale jsme doma delší dobu. Nejdéle chybějí v zaměstnání zemědělci, naopak nejméně učitelé.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

pacienti v hyperbarické komoře

pacienti v hyperbarické komoře | Foto: KHS v Ostravě

Šest procent, to je průměrné vyjádření pracovní neschopnosti v prvním pololetí letošního roku. Před 14 lety to bylo necelých pět procent. Pracovní neschopnost ovlivňují kromě zdraví i zákony. Od letošního roku se snížily dávky nemocenské v prvních dnech marodění a nemocných ubylo o 0,8 procenta.

Prodlužuje se ale délka absence v práci. Zatímco v roce 1990 jsme byli v pracovní neschopnosti kvůli nemoci či úrazu průměrně 18,5 dne, vloni to bylo už 30,5 dne. "Máme jednoznačně vyšší počet dnů hospitalizace v nemocnici na jednoho hospitalizovaného oproti evropské patnáctce," říká místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal.

Zatímco vloni u nás ze sta pracovníků stonalo denně průměrně sedm lidí, ve Slovinsku, Rakousku a Maďarsku to byli jen tři lidé, v Německu čtyři a ve Švédsku, které je známé svým štědrým sociálním systémem, šest lidí. Být na neschopence se u nás vyplatí především lidem s nejnižšímu platy. Také proto je v neschopnosti o dvacet procent více žen než mužů.

Nejdéle v zaměstnání chybějí kvůli nemoci či úrazu lidé, kteří pracují v zemědělství a lesnictví. Naopak nejkratší dobu nemoci mají zaměstnanci v resortech veřejná správa, obrana a školství. Před deseti lety zemědělci a lesníci promarodili v průměru 25,4 dne, loni to bylo již 37,4 dne. Úředníci a lidé z obrany byli loni nemocní 22,5 dne, před 14 lety to bylo o den méně. Kratší dobu stonají i učitelky a učitelé.

Podle statistiků ovlivňuje nemocnost také strach ze ztráty místa či vysoká nezaměstnanost. Nejvíce lidé stonali například na Teplicku, Jablonecku, Šumpersku, Bruntálsku, Ostravsku, Karvinsku, Vsetínsku, Frýdecko-Místecku, Novojičínsku či Uherskohradišťsku. Právě okresy na severní Moravě či v severních Čechách trápí vysoká nezaměstnanost.

Nemocnost pracovníků představuje pro Českou republiku veliké ztráty. Například v roce 2002 je statistici stanovili zhruba na 83 miliard korun. Pokud by pracovní neschopnost klesla přibližně na 4,5 procenta z nynějších 6,8 procenta, mohlo by Česko ztrátu snížit o třetinu.

Jitka Hanžlová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme