Čeští stíhači převezmou od začátku dubna do konce července dohled nad vzdušným prostorem Litvy. Do mise bude nasazeno pět stíhacích letadel JAS-39 Gripen a do 95 vojáků. Mise Air Policing, která poskytuje ochranu vzdušného prostoru státům Severoatlantické aliance (NATO) bez vlastního nadzvukového letectva, se česká armáda zúčastní posedmé. V Pobaltí budou čeští stíhači hlídat počtvrté, informovala ve středu na webu česká armáda.

Praha 22:55 5. ledna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Účelem mise je monitoring a ochrana vzdušného prostoru pobaltských států. Čeští vojáci vystřídají při střežení litevského vzdušného prostotu Poláky. Na letišti v litevském Šiauliai bude český kontingent spolupracovat se španělským letectvem.

Nasazeny budou čtyři letouny a jeden záložní se standardní výzbrojí. Protože boudou létat i nad mořem a spolupracovat s námořnictvem, budou mít čeští piloti k dispozici speciální vybavení, jako je neoprenový izolační oděv.

Čeští vojáci na misích slavili Vánoce mší ve stanu, Pelíšky i třetí dávkou očkování

Číst článek

Česká republika se do střežení vzdušného prostotu členských států NATO zapojuje od roku 2009. Třikrát byli čeští stíhači v Pobaltí a třikrát hlídali nebe nad Islandem. Vždy se jednalo o letecký a pozemní personál 21. základny taktického letectva Čáslav, které doplnili vojáci z dalších útvarů a stroje JAS-39 Gripen. Celkem se na těchto misích vystřídalo už téměř 350 lidí.

První česká mise Air Policing se uskutečnila právě v Litvě, kam se letos na jaře čeští vojáci vrátí. Kontingent působil z letecké základny Šiauliai od května do srpna 2009. Do Litvy tehdy bylo vysláno 75 lidí a čtyři gripeny.

Na stejné místo se čeští vojáci znovu vypravili v září 2012. Kontingent tehdy čítal 110 osob ve dvou rotacích po 64 lidech, z nichž 18 zůstalo na letišti v Šiauliai po celou dobu plnění úkolu, tedy čtyři měsíce. „O vysokém nasazení českých stíhačů svědčí i fakt, že za dobu jejich působení měli 15 ostrých vzletů, nalétali 326 letových hodin při celkových 298 letech,“ uvedl zástupce velitele vzdušných sil AČR Petr Lanči.

V pandemii nyní pomáhá 216 vojáků ve 43 zařízeních. Mandát na 900 vojáků bude stačit, míní generál Vlček

Číst článek

Potřetí střežili Češi vzdušný prostor nad některou z pobalstkých zemí od září do prosince 2019, kdy se čtyřmi letouny operovali z estonské základny Ämari. „Naši piloti strávili stovky hodin ve vzduchu a započítali si 13 ostrých vzletů, kdy zasahovali proti strojům, které nedodržovaly stanovená pravidla mezinárodního leteckého provozu. Na tomto úkolu Češi spolupracovali s dánským a belgickým letectvem, které s letouny F-16 působili z litevské základny Šiauliai,“ doplnil tehdy velitel uskupení Pavel Pavlík.

Vzdušný prostor Islandu čeští stíhači střežili v letech 2014, 2015 a 2016.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít