I použité bojové vrtulníky české armádě pomohou v modernizaci, říká generál Šedivý
České vládě se daří získávat od západních spojenců zdarma důležité vybavení a zbraně pro armádu. Po německém závazku darovat Česku 15 tanků Leopard se podobně zachovaly i Spojené státy americké. Jde o bojové a přepravní vrtulníky. Česká armáda formou darů sice nezíská zcela nové stroje, přesto jí to pomůže v přezbrojování a modernizaci. V rozhovoru o tom mluví bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Nejprve tedy 15 tanků z Německa, teď osm vrtulníků z USA. Čím jsme si zasloužili, že jsou k nám spojenci tak štědří?
ČR patřila k těm, kteří první dávali zbraně a dokonce těžké zbraně na Ukrajinu a tím Ukrajině významně pomáhala. Čeští političtí představitelé, konkrétně pan premiér, navštívili jako první vysocí představitelé jiných států Ukrajinu a ČR obecně patří mezi čtyři nejvíce angažované státy v podpoře Ukrajiny v boji proti ruské agresi.
Poslechněte si rozhovor s bývalým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR generálem Jiřím Šedivým o stavu české armády
Myslím si, že ono ocenění českého úsilí formou 15 tanků Leopard, a teď momentálně ještě dalších vrtulníků AH-1Z a UH-1Y, jsou zkrátka výsledky toho, že i zároveň česká politická reprezentace je schopná velmi dobře vyjednávat ve prospěch ČR.
Jak náročná bude po technické a finanční stránce modernizace těch vrtulníků? Bude to stále výhodnější než koupit nové?
Určitě to bude výhodné. Zatím ještě pořád neznáme, v jakém rozsahu bude modernizaci nutné provést. Určitě budeme muset provést verifikace těch vrtulníků, to znamená provést jejich ověření, v jakém jsou stavu, co je nezbytně nutné, aby se dostali do úrovně, kdy to budou vrtulníky pravděpodobně ne po generální opravě, protože ta asi nebude nezbytně nutná.
Zároveň se budou muset provést některé kroky k, jak jsem slyšel, bohemizaci. To znamená upravit vrtulníky na to, aby mohly fungovat v českém prostředí, prostředí české armády. Ale myslím si, že mnohem významnější je to, že ČR, česká armáda dostane skutečně velmi výkonné vrtulníky.
Dostanou skutečně unikátní platformu H1, která je vlastně základem pro jak vrtulníky útočné, tak víceúčelové vrtulníky, které jsou shodné s 85 %, což je skutečně unikátní a takový systém na světě neexistuje.
Urychlí toto také odchod od těch strojů z ruské, původně ještě sovětské výroby?
Ano, to byla ta základní myšlenka, aby se co nejrychleji ČR odpoutala od té bývalé sovětské techniky. Vrtulníky Mi-24, některé z nich byly darovány Ukrajině k tomu, aby mohla vést účinnou válku. A samozřejmě budeme muset řešit i do budoucnosti, protože tady ještě je skupina vrtulníků Mi-171, což jsou vrtulníky Mi-171, ale modernizované, které jsme dostali jako úhrady za ještě sovětský dluh.
Šéf armády Řehka o nákupu F-35: Když budeme pořizovat to, co je dobré, cena logicky nebude nízká
Číst článek
Pak jsou tady vrtulníky, Mi-8. Když se bavíme o tom, jakým způsobem se postupuje při této náhradě, tak myslím si, že ČR získává strategického partnera v podobě společnosti Bell, protože ta produkuje skutečně celou škálu nejenom vojenských, ale i policejních a civilních vrtulníků a je na špici v té vrtulníkové technologii.
Myslím si, že to urychlí skutečně, pokud budeme mít dostatek financí na to, abychom co nejrychleji nahrazovali ten zbytek sovětské techniky u vzdušných sil a přišli jsme na ty moderní zbraňové systémy. Víme moc dobře, že se bavíme i o případném nákupu F-35, což jsou nejmodernější letadla. Je to významný krok, který posune naši armádu zase o něco dopředu.
A je tedy stejný záměr armády, i pokud jde tedy o tanky a vozidla bojové pěchoty, tedy odejít od těch ruských strojů k západním strojům anebo tyto masivní nákupy jsou tady i z jiných důvodů?
Já si myslím, že samozřejmě v tom hraje řada aspektů. Jedním z nich je například otázka finanční, která s sebou přináší poměrně hodně otazníků a politického soupeření, protože pokud se bavíme o nových nákupech pro pěchotu, tak vlastně se bavíme o 50 miliardách plus ještě nějaké navíc, což je skutečně hodně.
Týká se to i toho nového budoucího nákupu celého toho spektra tanků, které by měly být nejméně v hodnotě jednoho praporu plus nějaké tanky ještě navíc. Jsou to skutečně hodně velké finance a ten finanční aspekt do toho vstupuje velmi významně
To, co se děje na Ukrajině a následně ten vztah mezi Ruskem a ostatními státy včetně ČR ukazuje na to, že ta sovětská technika nejenom, že je velmi zastaralá, protože například u tanků T-72 je evidentně špatný koncept v jejich konstrukci. Ale samozřejmě, že i ta spolupráce například v udržování provozu je téměř nemyslitelná v této situaci. Je potřeba od sovětské a následně i ruské technologie co nejrychleji odejít.
Česko se tak i v rámci NATO zavázalo, že bude mít do roku 2026 k dispozici jednu těžkou brigádu. Jak jsme v tomto daleko?
My víme, že bylo rozhodnuto o tom, co budou u pěchoty nahrazovat ty sovětské BVP-2, které ještě pořád máme v našich ozbrojených silách.
Jestli obranu myslíme vážně, tak to bude stát peníze. Je to jako s dobrou pojistkou na auto, říká Opata
Číst článek
Doufejme, že se podaří skutečně uzavřít větší smlouvu se společností British Aerospace, která by měla dodávat CV-90. Ale je potřeba také připomenout, že ta brigáda není jenom otázkou těchto bojových vozidel, ale že to je celý systém, který musí být vybudován, to znamená i podpůrné prostředky musí být rovněž modernizovány a vyměněny.
A mimo jiné, pokud jsme se začali bavit o tancích, tak součástí této brigády je i prapor tanků, což znamená nahradit tanky T-72 tanky Leopard. Takže ono to nekončí jenom tím dodáním této bojové pěchoty, ale ten projekt je mnohem širší a samozřejmě také drahý.
Když se podíváme na celkové vyzbrojování a modernizaci české armády, tak kde je třeba, aby armáda přidala v tempu, co je teď nejpotřebnější?
Tak my se bavíme o modernizaci například v sedle mechanizované brigády a letectva. Zapomněli jsme ale na to, že máme ještě pořád čtvrtou brigádu rychlého nasazení, která měla být od počátku profilovou brigádou, ale tam jsme ustrnuli na tom, že jsme zmodernizovali pouze dva mechanizované prapory.
Do současné doby nejsou nahrazeny ta lehká obrněné vozidla, které jsou u toho třetího praporu jindřichohradeckého také vozidly Pandur. Tam se to musí dodělat, protože ta brigáda tím pádem je velmi oslabena a neplní tu roli, kterou by plnit měla.
Nejsou dokončeny implementace těch velitelských a dalších systémů, které jsou postaveny na vozidlech Titus, což je tatrovka. Takže já si myslím, že armáda ještě dnes musí dodělat i projekty, které začala před několika lety, které nejsou do současné doby dodělány.
