Česká biskupská konference odmítá výzvu části duchovních proti restitucím

Třicítka duchovních a teologů se postavila proti církevním restitucím. Bojí se, že církev bude mít sice majetek, ale lidé se k ní obrátí zády. Signatáři proto vyzývají představitele církví, aby se vzdali části nároků. Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub ale výzvu odmítá, autoři podle něj nejspíš nevycházejí z pravdivých informací.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čeští a moravští biskupové jednali na Velehradě

Čeští a moravští biskupové jednali na Velehradě | Foto: ČBK

Signatáři nesouhlasí s tím, aby se církve dostaly majetkovým vyrovnáním do privilegovaného postavení oproti jiným právnickým osobám. Odvolávají se na samotné Kristovo učení - nést kříž a snášet křivdu, ale nedomáhat se starých privilegií.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na výzvu části duchovních a teologů reagoval v Ranním interview Radiožurnálu České biskupské konference Tomáš Holub

„Tady bohužel nemají informace, které se zakládají na pravdě. Zákon v žádném případě nezakládá jakýkoliv náznak privilegovaného postavení,“ odmítl Holub názor autorů výzvy ve vysílání Radiožurnálu.

Výzvu Křesťané proti zákonu o církevním majetku podepsali například religionista Ivan Štampach, biskupka olomoucké diecéze Církve Československé husitské Jana Šilerová, psycholog Jeroným Klimeš či publicista Martin C. Putna. Hlásí se k ní lidé z různých církví.

Podle Holuba jde především o malé církve, které nemají tak velkou odpovědnost.

„Například z katolické církve, pokud jsem počítal, se nejedná ani o jednoho duchovního. To znamená, že jsou to lidé, kteří především mají sociálně velmi intenzivní smýšlení v malých církvích, které nenesou zodpovědnost za velké projekty sociální pomoci společnosti, jako je charita nebo diakonie,“ podotkl sekretář České biskupské konference.

Mnozí křesťané nesouhlasí s podobou církevních restitucí. Sepsali výzvu

Číst článek

Stát by měl podle vládního návrhu, dohodnutého se 17 církvemi, vyplatit od roku 2013 postupně 59 miliard korun navýšených o inflaci a církve mají dostat zpět také 56 procent majetku, zabaveného komunistickým režimem.

„Po celou dobu se hledaly různé možnosti kompromisu, církev tak, jak signatáři žádají, se mnoha věcí vzdala. My se domníváme, že teď, když hrozí soudní řešení, ke kterému vyzývá Ústavní soud, je asi nereálné dál jednat,“ míní Holub.

Debatě o vrácení majetku církvím se dnes bude věnovat Senát. Tam má většinu opozice, která patří k největším kritikům vládního návrhu, proto se dá očekávat, že ho horní komora odmítne. ČSSD u návrhu vadí například údajně nadhodnocená finanční náhrada za nevydaný majetek, tvrdí také, že návrh prolamuje hranici 25. února 1948.

Martin Hromádka, Zuzana Hálová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme