Zaměstnanci České pošty by se mohli přesunout na přepážky úřadů práce, myslí si politolog Jelínek

Česká pošta v pátek zveřejnila seznam celkem 300 poboček, které zruší po celém Česku. Vedle starostů a primátorů chtějí protestovat i zaměstnanci pošty. „Podstatné je, že v rámci České pošty vedení s odborovými organizacemi komunikuje. Odboráři mají dokonce zastoupení v dozorčí radě, takže mají alespoň informace z první ruky,“ říká politolog Lukáš Jelínek v rozhovoru pro Radiožurnál.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Centrála České pošty v jindřišské ulici (ilustrační foto)

Česká pošta oznámila, že po celém Česku zruší na 300 svých poboček | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Situace je v České poště tam poměrně unikátní. Je tam, tuším, deset odborových organizací a ne všechny se připojily k protestům. Proč podle vás nejsou odbory pošty v tuhle chvíli jednotné?
To nedokážu úplně přesně odhadnout. Ve státních nebo polostátních institucích k tomu často dochází. Českých odborových organizací je více a každá se snaží vyjednat co nejvýhodnější podmínky sama pro sebe. Tady za této situace navíc předpokládám, že některé z těch odborových organizací ještě vyčkávají, jak celý ten proces transformace pošty a rušení poboček bude probíhat.

Od Adamova po Žďár nad Sázavou. Česká pošta chce zrušit 300 svých poboček, zveřejnila jejich seznam

Číst článek

Podstatné je, že i v rámci České pošty vedení s odborovými organizacemi komunikuje. Odboráři mají dokonce zastoupení v dozorčí radě, v pozici místopředsedy, takže mají alespoň informace z první ruky. Druhá věc je, jestli budou mít faktický vliv na to, jakým způsobem se bude dál Česká pošta proměňovat.

V jaké pozici odboráři vůči vedení České pošty jsou ve chvíli, kdy je podnik v těžké ztrátě, hrozila mu insolvence, ta reorganizace je nezbytná? Co mohou oni po vedení pošty požadovat?
Myslím si, že pro ně klíčové je zachování samotné existence České pošty. Navíc jako organizace, která poskytuje veřejnou službu, se nejspíš budou muset smířit s tím, že se Česká pošta bude dělit na komerční a nekomerční část.

Ale podstatné je, aby ta nekomerční část skutečně fungovala a aby byla i dostatečně personálně vyztužená. To si myslím, že je v tuto chvíli rozhodující, co musí Česká pošta zajistit. To znamená za prvé veřejnou službu a za druhé jakýsi standard pro svoje zaměstnance, aby věděli, že s nimi bude nějak férově naloženo.

„Když třeba víme, jak jsou v současnosti personálně podhodnoceny úřady práce, tak speciálně ty, si myslím, by mohly část zaměstnanců České pošty absorbovat.“

Lukáš Jelínek (politolog)

Jde o státní podnik, jak jste zmínil. Jakým způsobem může stát vstupovat třeba do současných jednání, třeba prostřednictvím ministra vnitra? Může třeba pošta nabídnout velkorysejší odchodné, nebo něco podobného?
Asi by to mohla být jedna z těch cest. Slýcháme o tom, že část zaměstnanců České pošty bude přeřazena do jiného typu provozů. Například z běžných doručovatelů nebo lidí na přepážkách se můžou stát doručovatelé balíků. Stejně tak slýcháme, že je poptávka mezi dalšími doručovacími společnostmi po zkušenostech lidí z České pošty, protože přeci jenom mají poměrně slušnou kvalifikaci a navíc se můžou uplatnit i jako přepážkoví zaměstnanci v nejrůznějších státních institucích.

Když třeba víme, jak jsou v současnosti personálně podhodnoceny úřady práce, tak speciálně ty, myslím, by mohly část zaměstnanců České pošty absorbovat. Určitě může hrát svoji roli i vicepremiér Vít Rakušana (STAN) a zástupci celé vlády, aby dokázali šikovně naložit se zaměstnanci, kteří se už jednou rozhodli pro erár pracovat.

Aktivnější odbory za krize

Když se podíváme na postavení odborů celorepublikově. V pátek zástupci Českomoravské konfederace odborových svazu jednali s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) o vládních plánech na změny v penzijním systému. Stalo se tak po tom, co si odbory nedávno stěžovaly, že s nimi vláda vůbec o reformě důchodového systému nemluví. Jak se vůbec dá zatím charakterizovat vztah téhle vlády a odborů? Třeba i v porovnání s tím, jak to bylo za vlády Andreje Babiše, kdy vládla koalice ANO a ČSSD?
Ono se to těžko porovnává, protože odbory bývají samozřejmě aktivnější, když dojde k nějaké ekonomické nebo sociální krizi. A stejně tak bývají aktivnější za pravicových nebo středopravicových vlád, které s nimi nacházejí hůře společné slovo nebo společný tón.

Navíc v případě důchodové reformy si odbory navykly, že byly zastoupeny v minulých důchodových komisích, které vznikaly, ať už to byla Potůčkova komise nebo komise Danuše Nerudové. Zatímco v tuto chvíli se reforma dlouho pekla na ministerstvu práce a sociálních věcí v kuloárech a jak opozice, tak odbory byly přizvány až vlastně v poslední fázi.

Odboráři protestovali proti důchodové reformě u sídla vlády. Premiér Fiala mluví o jejich zneužití opozicí

Číst článek

Z tohoto hlediska se asi ta nespokojenost odborů dá pochopit. Stejně tak je asi celkem logické, že v době, kdy narůstá frustrace obyvatelstva, především ekonomická, sociální, budou odbory mnohem více slýchány a budou mnohem více viděny než v minulosti. Ono to je samozřejmě trend, vidíme to ve Francii, vidíme to v Německu, vidíme to v dalších zemích a tady v tomto mezinárodním srovnání ještě české odborové organizace bývají poměrně krotké.

Ve středu se před sídlem vlády, která zasedala jinde, konala demonstrace svolaná odborovým svazem KOVO na protest proti připravované penzijní reformě a taky unijní emisní normě EURO 7. Sestava na pódiu byla docela zajímavá, stáli tam vedle sebe šéf odboru Josef Středula, bývalý prezidentský kandidát, vedle něj stál expremiér a také bývalý prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO), taky tam byla komunistická europoslankyně Kateřina Konečná a taky předseda současné ČSSD Michal Šmarda. Dá se čekat větší propojování těchto ne zcela sourodých skupin?
Myslím si, že s odbory to propojování asi nějakým způsobem probíhat bude. Protože zatímco politici si můžou vybrat, s kým se postaví na pódium, tak odbory se mají věnovat především tématům, za kterými jdou, a hledat politické spojence napříč politickým spektrem. A to zjevně dělají. Tam si myslím, že asi se není čemu moc divit.

„Umím si představit, že kdyby za Babišovy vlády podobnou demonstraci uspořádala Občanská demokratická strana nebo TOP 09, tak by se odbory účasti rovněž nebránily, protože by se snažily prosadit maximum ze svého.“

Lukáš Jelínek (politolog)

Podstatné je, aby se odbory zapojovaly do takových akcí, které jsou skutečně motivovány sociálně nebo ekonomicky a aby se pokusily odstínit tu další náplavu témat. Z těch demonstrací často slýcháme nejrůznější rasistické, xenofobní, nesnášenlivé nacionalistické tóny. Je vidět, že Českomoravská konfederace odborových svazů se brání propojování těch sociálních a nacionálních témat a nejspíš také proto si bude pečlivě vybírat, na kterých veřejných akcích bude vystupovat.

Ta, o které vy hovoříte před Úřadem vlády, naštěstí nebyla tak konfliktní, tak konfrontační a zatížená tolika dalšími tématy, jako třeba nedávný protest na Václavském náměstí, kde Českomoravská konfederace odborových svazů zastoupena nebyla. Byla tam pro změnu Asociace samostatných odborů, která je přeci jenom v tomto ohledu trochu radikálnější, ale v zásadě si myslím, že budou odboroví předáci velmi pečlivě zvažovat, aby náhodou svými aktivitami nepomáhali dělat politickou kampaň stranám, které jsou, řekněme, až příliš antisystémové.

Nesnižuje se ale přece jen důvěryhodnost odborů to, že demonstrují spolu s předsedou strany, která byla mnoho let ve vedení státu, ve vládě. A jejíž předseda je navíc tedy podnikatel a současně rozhoduje i o nízkých platech, proti kterým odbory protestují?
Možná v očích těch, kteří se necítí být zastupováni odbory, nebo které netíží ta témata, o kterých odbory hovoří. Ale pro samotné řadové odboráře je asi důležité prosadit maximum ze svých zájmů nezávisle na tom, s kým se jejich předáci potkají na demonstraci.

Umím si představit, že kdyby za Babišovy vlády podobnou demonstraci uspořádala ODS nebo TOP 09, tak by se odbory účasti rovněž nebránily, protože by se snažily prosadit maximum ze svého. To je prostě otázka na fungování podobných občanských nátlakových sdružení a iniciativ v parlamentní pluralitní demokracii. Odbory se v tomhle naučily těžit ze své pozice maximum, ať už je u moci vláda pravicová, nebo levicová.

Věra Štechrová, vtk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme