Česká republika je členem NATO už deset let

Před deseti lety vstoupila Česká republika do Severoatlantické aliance. Spolu s Polskem a Maďarskem se tak NATO poprvé rozšířilo na území bývalého východního bloku. Tři státy někdejší Varšavské smlouvy symbolicky ukončily svoje bezpečnostní vazby na Moskvu a přidaly se euroatlantickému paktu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlajky členských zemí NATO | Foto: Jan Rosenauer

Před sídlem NATO v Bruselu vlají vlajky šestadvaceti členských států aliance. Od 12. března 1999 také ta česká. K samotnému přijetí tří nových států došlo v rodišti Harryho Trumana v městečku Independence a americkém státu Missouri.

Zatímco vystoupení Varšavské smlouvy bylo po pádu komunismu téměř automatické, začlenění tehdejších sovětských satelitů do NATO původně jisté nebylo. Po našem vstupu do aliance se konkrétních změn dočkala česká armáda. I pod tlakem spojenců se v roce 2005 profesionalizovala a dnes se pod hlavičkou NATO účastní zahraničních misí.

Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek Radiožurnálu řekl, která byla zatím nejnáročnější. "Určitě nejnáročnější je ta stávající mise, která probíhá v Afghánistánu. Svým způsobem bych chtěl vyzvednout vojáky a civilní zaměstnance, kteří pracují v Logaru v rámci provinčního rekonstrukčního týmu, protože to je asi hlavní smysl a hlasní potřeba. Ale samozřejmě nemohu zapomenout také na naše speciální síly, které působí v operaci Trvalá svoboda," připomněl Picek. V současnosti pracují čeští vojáci ještě v misích NATO v Kosovu a v Iráku.

Vstup do NATO bývá označován za jeden z největších úspěchů české zahraniční politiky po listopadu 1989. Česká pozice se výrazně zlepšila v období po teroristických útocích z 11. září 2001, kdy Spojené státy i aliance ocenily ochotu a schopnost Česka podílet se na boji proti terorismu. Podle velvyslance České republiky při NATO Štefana Füleho teď už jsme bezpochyby plnohodnotnými členy nejvýznamnějšího vojensko-politického bloku.

"Dnes nikdo nedělá čáru mezi novými a starými členy. Je za tím i naše účast v operacích. Ono těch tisíc vojáků ať už v Kosovu nebo v Afghánistánu zvyšuje velmi kredit České republiky. Je to i naše vůdčí úloha v určitých segmentech transformace aliance na nové hrozby. Například ochrana proti zbraním hromadného ničení je něco, kde Česká republika jde příkladem ostatním spojencům," uvedl Füle.

Velkou proměnu ale prodělal i původně čistě obranná aliance, které už brzo bude šedesát. Od našeho vstupu přijala tucet nových členů a posunula se blíž k Rusku. "Tato aliance je definována zaprvé hodnotově, zadruhé ale i geograficky. Nemůže sahat do nekonečna. Z tohoto hlediska si myslím, že ta hranice by měla končit někde na hranici bělorusko-ruské, ukrajinsko-ruské. Aby mohly existovat dobré partnerské vztahy, tak musí být vědět jeden, kde končí a kde začíná ten druhý," řekl v Ranním interview Radiožurnálu bývalý český prezident Václav Havel. Podle něj bylo dobré, kdyby skončila diktatura v Bělorusku i zmatky na Ukrajině a obě země se staly členy NATO.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Václavem Havlem o Severoatlantické alianci

Čeští i světoví politici, kteří stáli u rozšíření NATO, se dnes u příležitosti výročí scházejí v Praze. Dvoudenní konference pořádaná v Senátu má naznačit další směřování Severoatlantické aliance a možnosti jejího rozšíření. S projevem vystoupí vedle Václava Havla mimo jiné i generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.

Změnila se podle vás česká armáda za 10 let působení v NATO k lepšímu? Hlasujte v naší anketě!

Martin Hromádka, Vojtěch Berger, Jan Herget Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme