Česká republika patří mezi špičku v transplantaci plic

Transplantace plic se v Česku provádějí jen v nemocnici v Motole. První pacient dostal od dárce plíce v Česku v roce 1997. Byl to muž a po transplantaci žil ještě šest let. Od té doby se doba přežití s darovanou plící neustále prodlužuje. Od roku 1997 do loňského roku se v Česku provedlo 145 transplantací. To znamená 2, 2 transplantace na jeden milion obyvatel, což nás podle předního odborníka v oboru, Roberta Lischkeho z motolské nemocnice řadí mezi špičku ve střední Evropě.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Transplantace jater patří k nejsložitějším

Transplantace jater patří k nejsložitějším | Foto: IKEM

„My jsme pyšní na to, že jsme stále jediné, plně etablované funkční centrum v bývalé východní Evropě. Něco to vypovídá o kvalitě medicíny v České republice,“ říká Robert Lischke.

Velkou měrou za to může nestor české transplantační medicíny profesor Pavel Pafko, který stál u zrodu transplantačního programu v Česku.

„My jsme se chodili učit do Vídně, tehdy pro Prahu nejbližšího transplantačního centra. Večer nám například zavolali, že bude transplantace, tak jsme se tam soukromým autem vypravili, absolvovali operaci a nad ránem se vraceli do Prahy, kde jsme normálně celý den pracovali. Začátky byly takové amatérské. Takto jsme to cvičili od roku 1994 do roku 1997, kdy\ jsme provedli první transplantaci,“ vzpomíná na začátky transplantací plic Pavel Pafko.

Dnes Pavel Pafko poukazuje hlavně na to, že operací záchrana pacienta teprve začíná: „Transplantace není nic tak mimořádného, důležitá je ta následná dlouhodobá péče o nemocné.“

Pafko tak naráží na neustálé, doživotní braní léků, které tlumí imunitní systém pacienta. Jde o neustálý boj mezi snížením imunity a zvýšením rizika infekce. Takzvaná imunosuprese je v současné době klíčová pro to, aby transplantace byly úspěšné.

Doba přežití se prodlužuje

Dnes se doba přežívání pacientů po transplantaci plic díky modernějším imunosupresivům prodlužuje. Do tří měsíců po transplantaci přežívá v Česku 81 procent pacientů, rok po transplantaci žije 78 procent, do pěti let přestává fungovat plíce asi u poloviny lidí. Deset a více let vydrží fungovat plíce od dárce u 35 procent pacientů. A neustále se to zlepšuje.

Čekací doba na transplantaci se ovšem nijak nezkracuje. V současnosti je to v průměru 227 dní. Proto se část pacientů na čekací listině plíce od dárce nedočká.

Problémem je nedostatek dárců, ale také orgán samotný. Plíce jsou velmi křehký orgán, který se po smrti dárce velmi rychle znehodnotí. Od vyjmutí z těla dárce do doby, než se uloží do těla příjemce, nesmí uplynout více než šest hodin.

Podle lékaře Roberta Lischeho jde plíce z mrtvého dárce s úspěchem použít jen v deseti až patnácti procentech případů, což je nesrovnatelně méně než například u srdce. Protože s počtem dárců se asi nic dělat nedá, zkouší lékaři používat při transplantacích i plíce, které nejsou zcela zdravé.

Bez transplantace by nepřežil

Milanu Kopeckému zbývalo v roce 2004 už jen pár měsíců života. Po těžké chřipce se u něj objevila fibróza plic. Na kyslíkovém přístroji byl závislý 24 hodin denně. Před pěti lety podstoupil v pražské motolské nemocnici transplantaci plic a dnes je zcela zdravý muž, který s oblibou peskuje své vrstevníky, že se při chůzi do schodů nějak moc zadýchávají. Zkrátka život před transplantací a po ní se podle něj nedá vůbec srovnávat.

„Ta nemoc tak gradovala, že jsem již nemohl téměř vůbec nic dělat, 24 hodin denně jsem byl připojen na kyslíku. Bez něj jsem se nemohl hýbat ale i tak to bylo velmi limitující,“ popisuje svoji nemoc Milan Kopecký.

Dnes jednapadesátiletý pan Kopecký je jedním ze zatím 145 lidí, kteří v Česku od roku 1997 transplantaci plic podstoupili.

Dana Votýpková, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme