Česká republika porušila právo na život, rozhodl soud ve Štrasburku

Česká republika se dopustila porušení práva na život, rozhodl dnes Evropský soud pro lidská práva. Státní orgány podle něj pochybily při vyšetřování úmrtí třiadvacetiletého Roma, který v roce 2002 údajně vyskočil z okna policejní stanice v Brně. Podle jednomyslného verdiktu soudu ho eskorta nedostatečně hlídala.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku | Zdroj: Reuters

Mladík byl na stanici kvůli podezření z krádeže videorekordéru. Když jej eskorta po několika hodinách vedla po schodišti, vyskočil prý oknem a smrtelně se zranil.

Příbuzní ovšem zpochybnili nezávislost vyšetřování a požádali o pomoc Ligu lidských práv. Evropský soud pak konstatoval, že vyšetřování skutečně provázela řada nejasností a příliš se opíralo o vyjádření a svědectví policistů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová se vyjadřuje k verdiktu Evropského soudu pro lidská práva

„Už od počátku tu věc vyšetřovali kolegové policistů, kteří vlastně byli incidentu přítomni, a můžeme tak těžko mluvit o tom, že vyšetřování bylo nezávislé. Řada otázek byla i ohledně důležitého důkazu znaleckého posudku řízení. Ten byl vypracován člověkem, který v té době učil na policejní akademii. A v tom posudku samotném se objevila řada rozporů – že jednou ten člověk dopadl na hlavu, jednou na nohy. Dokonce pod jednou z těch fotografií bylo úplně jiné jméno než jméno tady toho klienta,“ řekl předseda ligy David Zahumenský.

Pozůstalí mají podle soudu nárok na odškodné 20 tisíc eur. Česká republika se teoreticky ještě může odvolat k velkému senátu Evropského soudu pro lidská práva. Vzhledem k tomu, že dnešní rozhodnutí schválil sedmičlenný senát jednomyslně, ale není pravděpodobné, že by uspěla.

Rozsudek štrasburského soudu je podle Zahumenského průlomový. „Je to vlastně poprvé, kdy byla Česká republika odsouzena za porušení práva na život. Soud konstatoval, že samozřejmě nemůžeme dnes říci, co přesně se na té policejní stanici událo. Nicméně souhlasil s právníky Ligy v tom, že při tom vyšetřování se objevila celá řada rozporných skutečností a ta věc nebyla řádně prošetřena,“ vysvětlil.

Stále je co zlepšovat, říká předsedkyně Českého helsinského výboru

Česká republika byla sice za porušení práva na život odsouzena poprvé, říká předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová, případy pochybení policie nebo státních zastupitelstev už se ale v minulosti objevily.

„V případě, že je určitá osoba na policejní stanici předvedena v dobrém zdravotním stavu a později je nalezena mrtvá, je povinností příslušného státu poskytnout důvěryhodné vysvětlení událostí, které vedly k úmrtí,“ cituje Šabatová rozsudek nad Tureckem z roku 1999, který prý velmi dobře ilustruje i situaci v Česku.

Evropský soud pro lidská práva tedy podle ní velmi dbá na transparentnost vyšetřování v případě, že dojde k úmrtí osoby, která byla v moci státních orgánů. Dodává, že vysvětlení v případě úmrtí romského mladíka nebylo důvěryhodné: „Prostě tam byly pochybnosti, jestli se to stalo tak, jak ty české orgány tvrdí.“

Anna Šabatová | Foto: Šárka Ševčíková

Rozsudek bude podle předsedy Ligy lidských práv motivaci, aby Česká republika zlepšila svůj přístup k prošetřování případů, kde je podezření ze zneužití pravomoci policie nebo kde se jedná o oběti trestných činů.

V tomto ohledu je stále co zlepšovat, souhlasí Šabatová, dříve podle ní ale byla situace ještě mnohem horší.

„Je třeba říct, že ta situace ve vyšetřováních podle mého názoru nebo podle mých dlouhodobých pozorování byla ještě horší v devadesátých letech a o něco se zlepšila v tomto směru, řekla bych. Například kdyby někdo podrobil tomu testu Evropského soudu pro lidská práva smrt Tibora Danihela a její vyšetřování, zejména vyšetřování, jak postupně od úplně směšných kvalifikací toho činu se to teda propracovávalo až postupem několika let k odsouzení za nepřímou vraždu, tak to by určitě také uspělo,“ myslí si a vzpomíná na případ Roma, který utonul v roce 1993 poté, co ho trojice skinheadů zahnala do řeky.

Česká republika se podle Šabatové proti rozhodnutí neodvolá, protože nemá naději uspět. Judikatura je prý v těchto případech velmi ustálená a odsouzeny byly už i jiné vyspělé země.

Vlasta Gajdošíková, David Šťáhlavský, krw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme