Česká republika začala předsedat Evropské unii
Úderem novoroční půlnoci začalo české předsednictví Evropské unie. Naši politici budou během nadcházejícího půl roku řídit stovky jednání mezi sedmadvaceti členskými státy.
Předsednická země nerozkazuje, ale hledá dohodu. Její roli experti přirovnávají k pozici moderátora diskuse. Česko tak bude předkládat návrhy, které musejí být přijatelné pro všechny.
Prioritou bude krize
Světová finanční krize a hospodářské problémy většiny evropských zemí - to bude hlavní téma českého předsednictví Rady Evropské unie. Krize zastíní všechny naše ostatní plány. V rozhovoru pro list The Financial Times to připustil premiér Mirek Topolánek. Unie se snaží na finanční krizi i hospodářskou recesi najít koordinovaný recept.
Každá země tak v praxi může činit více méně cokoliv. Nesmí tím ale poškodit své evropské partnery. Česko by mělo ze svého předsednického postu usilovat o to, aby spolu byla jednotlivá opatření v souladu. Praha varuje před cestou nadměrného utrácení. Také k regulaci kapitálových trhů má mírnější postoj než předcházející francouzské předsednictví.
Premiér Mirek Topolánek bude předsedat dvěma pravidelným summitům Evropské rady, tedy setkání lídrů členských států. Kromě toho budou Češi řídit stovky dalších jednání - od těch ministerských, až po schůzky expertních skupin. 1. července nás v pomyslném předsednickém křesle vystřídá Švédsko.
Omezit energetickou závislost
Bezpečné dodávky energií - to je jedna z dalších priorit českého předsednictví Evropské unie. Zásobování energetickými surovinami je totiž podle Česka slabým místem Evropské unie. Praha má na mysli především závislost sedmadvacítky na ruském zemním plynu. Chce přispět například k tomu, aby se členské státy vzájemně propojily sítí potrubí a mohly si tak v případě výpadku dodávek pomoci.
Česko chce také navázat užší vztahy s významnými producenty surovin nebo s tranzitními zeměmi. K tomu má přispět tak zvané Východní partnerství - sblížení se šesti státy bývalého Sovětského svazu.
Východní partnerství
Užší spolupráce se sousedy Evropské unie na východ od jejích dnešních hranic - i to je jedna z priorit českého předsednictví Evropské unii. V Praze nebo jinde v Česku by se tak mohl na jaře sejít zakládající summit tohoto společenství za účasti pěti, možná 6 hlav východoevropských států.
Projekt východního partnerství je společnou iniciativou Česka, Polska a Švédska. Má zajistit těsnější vztahy s Arménií, Azerbajdžánem, Gruzií, Moldavskem, Ukrajinou a možná i Běloruskem. Partnerství by podle usnesení prosincového summitu Unie mělo těmto zemím pomoci v zavádění reforem a přispět k jejich stabilitě. Jde o jakousi protiváhu Unie pro Středomoří, kterou iniciovala Francie a která si klade za cíl budovat lepší vztahy se zeměmi Blízkého východu a Severní Afriky.
Formálně se má "východní partnerství" schválit na březnovém summitu Unie. Po něm by Praha uspořádala vrcholnou schůzku prezidentů zúčastněných zemí. Na ni by možná mohla pozvat i běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, kterého část států označuje za posledního evropského diktátora.
Bude podle vás Česká republika úspěšnou předsednickou zemí EU? Hlasujte v naší anketě!
