Mlčící většina je s Českou televizí velmi spokojená, jen to není slyšet, říká člen rady Luboš Beniak
„Chtěl jsem být sportovní novinář, bavilo mě psát a klást slova vedle sebe. O politice jsem v osmnácti, devatenácti letech neuvažoval,” říká o svém studiu na Fakultě žurnalistiky v době Charty 77 nedělní host Osobnosti Plus a Barbory Tachecí, Luboš Beniak, novinář, manažer a člen rady České televize.
„Charta nebyla událost, která by vibrovala společností. Těžko se to vysvětluje. Zvlášť počátek toho všeho. Mnou vibroval nejdřív strach z maturity, z toho, že nedělám dobře fotbal, že se nedostanu na vysokou,” vysvětluje Beniak, proč se rozhodl v době totality studovat obor žurnalistiky.
„Na fakultě jsem neměl moc kamarádů, chodil jsem tam také jen první semestr, abych nemusel to, co se tam říkalo, poslouchat. Chtěl jsem školu dokončit, abych potom nešel na vojnu na dva roky, ale jako vysokoškolák pouze na rok,” osvětluje celou situaci a vnímání událostí z pohledu mladého člověka.
Česká televize a její budoucnost
Jak vnímá ve své funkci člena Rady České televize obraz veřejnosti mediální instituce, která je podřízená poslancům?
Český rozhlas a Česká televize přijdou až o půl miliardy ročně. Důvodem je vládní novela o DPH
Číst článek
„Mlčící většina společnosti je podle výzkumů a statistik s Českou televizí velmi spokojená, pouze to nekřičí nahlas. Myslím, že politici v čele s Andrejem Babišem si uvědomují, že s pokusy o ovládnutí veřejnoprávních médií by mohli velmi tvrdě narazit,” říká.
„Aby se změnil chod České televize, musel by se změnit generální ředitel. Toho může odvolat jedině Rada České televize a důvod musí být obhajitelný i před soudem,” reaguje novinář a televizní radní na to, proč není nervózní, že o postu generálního ředitele České televize rozhoduje v Poslanecké sněmovně ANO, SPD a KSČM.
„Cesta k razantní změně České televize vede pouze přes razantní změnu zákona, který se televize týká,” dodává.
Babiš jako symptom doby
K celkové společenské situaci Beniak skeptický není, nicméně vnímá politické vlivy. „Majetek Andreje Babiše se od jeho nástupu do politické funkce více než zdvojnásobil v řádu desítek milliard. V roce 2016 poprvé dostal Agrofert na dotacích vice, než zaplatil na daních. Pro naši společnost je to symptomatické. Ale slova o změně režimu pod jeho vládou jsou pro mě příliš silná. Pořád je to parlamentní dermokracie a situace je daleko liberálnější, než se jeví například v Polsku nebo Maďarsku,” uzavírá novinář.
