Ani miliardové dotace krizi sportovních klubů nevyřeší, říká předseda České unie sportu Jansta
Přibližně 60 procent českých sportovních klubů se potýká s finanční krizí. V jakém stavu jsou tuzemská sportoviště a která jsou nejohroženější? Jaké kroky lze nyní podniknout a na jaké je naopak příliš pozdě? Za jakých okolností může dojít k uzavření plaveckého bazénu v pražském Podolí? Na otázky Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídal Miroslav Jansta, předseda České unie sportu.
V tomto týdnu jste zveřejnili výsledky průzkumu mezi sportovními kluby, které mají vnitřní sportoviště. Z nich vyplývá, že právě těm stouply náklady na energie v průměru o 135 procent, tedy na více než dvojnásobek. Co to znamená v součtu? Máte spočítáno, kolik navíc sportovní kluby pro nejbližší sezonu potřebují?
My jsme to nepočítali, protože nás zejména zajímalo, jak se kluby vůbec cítí a jak jsou schopny fungovat. Signály o stavu sportu máme dlouhodobé. Neříkáme to teď náhodou, ale v podstatě od roku 2014, že jestli se nestane něco radikálního ve prospěch sportu, tak bude pomalu zanikat, budeme čím dál tlustší a nemocnější.
Členské příspěvky ve sportovních klubech se zvednout nemůžou, rodiny z nižších příjmových skupin je nebudou mít jak financovat, říká předseda České unie sportu Miroslav Jansta
Teď přišla krizová situace a celé se to nahromadilo a vyhrotilo. Není to výsledek této vlády, ale předešlých vlád, které ke sportu tak přistoupily. Nyní je potřeba sportu pomoci, protože sportovní kluby jsou většinou neziskovky, které žijí z dotací měst, obcí nebo státu. V současné době je tu výjimečná situace s energiemi, kluby nemají vnitřní rezervy, protože členské příspěvky už moc zvedat nejde, ačkoliv se zvedat budou.
Když se ale zvednou hodně, nastává takový majetkový cenzus a otázka toho, kdo bude moci sportovat, protože rodinám dětí z nižší nebo střední třídy rostou vlivem inflace a zdražování náklady.
Nemáme tedy přehled, a ani ho nejde pořádně získat, protože pohyb na energetické burze bude. V tuto chvíli tedy zjišťujeme, v jakém stavu sportovní kluby jsou a jakou pomoc potřebují.
Které kluby jsou v tuto chvíli podle vašeho průzkumu nejohroženější?
Nejohroženější jsou ty s vnitřním sportovištěm, to se týká především hokeje a zimních stadionů, plaveckých bazénů, tenisu nebo beachvolejbalu. Také sem spadají halové sporty jako basketbal, volejbal, házená, florbal, případně futsal a další.
Vysoké ceny energií omezují provoz sportovišť. Nejvíce ohrožené jsou zimní stadiony a bazény
Číst článek
Vnitřní sportoviště by na tom byla lépe, kdyby se do nich investovalo. Mají často zastaralá energetická zařízení, která nešetří, nebo nejsou zateplena tak, jak by měla být. Je to dlouhodobý problém, který se teď nakumuloval, a je potřeba s ním něco udělat, ne jen hodit záchranný kruh.
Problém sportu se nevyřeší, kdyby vláda dělala sebevíc a dávala nám desítky miliard. Je důležité se v současné chvíli dohodnout na tom, jakým způsobem je vláda schopná nám pomoci a co jsme schopni pro to společně udělat.
Jako Česká unie sportu provozujete několik sportovišť, mimo jiné plavecký bazén v Praze v Podolí. Zvažujete třeba i jeho uzavření?
Samozřejmě ho nechceme zavřít, protože funguje od roku 1965 a byl by poprvé za tu dobu uzavřen. Obrat bazénu v Podolí je ale přibližně 80 milionů. Jestli budou ceny plynu i nadále tak vysoké, zaplatili bychom jen za něj příští rok 110 milionů.
‚Sport jsou první výdaje, které se v rodině škrtají.‘ Národní sportovní agentura žádá řešení inflace
Číst článek
Pokud nebudeme zařazeni do zastropování cen plynu, budeme ho jednoznačně muset po prvním lednu uzavřít.
Nemůže výrazně pomoci, pokud se na sportovištích bude méně topit a budou se méně používat šatny či sprchy?
To jsou možnosti jenom do určité teploty. Při nízkých teplotách dochází ke zranění nebo nemoci. Když si hráč po zápase zpocený sedne na lavičku a bude tam 15 stupňů, bude hned nemocný.
Tělo je nějak nastavené a teplota 19 nebo 20 stupňů je ještě v pořádku, sportoviště nemusí být přetopené jako kdysi, ale pod 18 stupňů už by se jít nemělo.
Zatím mluvíme o profesionálním sportu, říkal jste ale, že nejvíc by se to dotklo dětí a mládeže.
Ano, profesionální kluby jsou třešničkou na dortu, ale tu masu 61 procent, která je existenčně ohrožena, tvoří neprofesionální sport.
Jaký bude Česká unie sportu zvažovat postup, pokud se sportovním klubům nedostane finanční podpory od vlády? Týká se krize i hokejových či basketbalových soutěží a může dojít k jejich přerušení? Poslechněte si celý rozhovor.
