Česká vakcína na covid-19? ‚Není urgentní potřeba ve vývoji pokračovat,‘ míní ministr zdravotnictví Blatný
S novým ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO) přišel i nový postoj k vývoji české vakcíny proti onemocnění covid-19. Poté, co tým lékařky Věry Adámkové dokončil první fázi, už ministr podle všeho nechce v projektu pokračovat. „Vzhledem k tomu, že na trhu budou v brzké době k dispozici vakcíny ‚komerční‘, není nyní urgentní potřeba ve vývoji pokračovat,“ reagovala mluvčí resortu Barbora Peterová na dotaz serveru iROZHLAS.cz.
Vývoj vakcíny, která měla zachránit Česko před nákazou koronavirem, podle všeho skončí testováním na myších. Do druhé fáze – klinických testů – ho šéf resortu zdravotnictví Jan Blatný zřejmě nepustí.
„Je to v rukách pana ministra a tento posun je čistě jeho politické rozhodnutí, které je potřeba akceptovat,“ řekla serveru iROZHLAS.cz lékařka a poslankyně za hnutí ANO Věra Adámková.
Česká vakcína proti covidu se po úvodní fázi zasekla. ‚Nemá vůbec smysl,‘ míní biochemik Konvalinka
Číst článek
Co bude s virovou kulturou, kterou třicetičlenný tým vytvořil, není jasné. Podle vedoucí projektu se nejdříve musí domluvit s Blatným na dalším postupu.
Čtyři miliony korun
Na celkem třech fázích vývoje se od konce května podílely tři instituce – Státní zdravotní ústav, Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) a Ústav hematologie a krevní transfuze.
„Chtěl bych především celému týmu, který za vývojem takzvané české vakcíny stojí, velice poděkovat. První etapu vývoje vakcíny se totiž podařilo dokončit úspěšně,“ vzkázal šéf resortu zdravotnictví s tím, že celá záležitost bude projednána i s Vědeckou radou ministerstva zdravotnictví.
Věra Adámková nastínila i dosavadní náklady na vývoj vakcíny. „Patnáct milionů byla nějaká představa, pravda je okolo čtyř milionů,“ řekla. „Pokud vím, tak zatím ale nebylo nic proplaceno. Je také potřeba říct, že celý tým na tom nikdy nepracoval za peníze. Mají úvazky u těch tří ústavů, takže to se do této částky nikdy nepočítalo.“
První vakcína by mohla být v prosinci. U 90 procent lidí dokázala zabránit nákaze koronavirem
Číst článek
‚Vypadá to dobře‘
Vývoj vakcíny si Adámková ještě nedávno pochvalovala. „S radostí musím říci, že to vypadá dobře,“ uvedla pro iROZHLAS.cz.
„Jsem skutečně hrdá na to, že v tomto případě se ukázalo, že se i jako malá země můžeme úspěšně zapojit do řešení současných velmi aktuálních problémů. Splnili jsme zadanou první etapu a odevzdali zprávu,“ pokračovala.
Kritici vyvíjené látky takřka od začátku tvrdili, že nikdo ani nepředpokládal, že by se český tým do této fáze nedostal.
„Je potřeba si uvědomit, že vyrobit vakcínu toho typu, který jsme zkoušeli, není zase tak těžké. Jenže pak by bylo potřeba udělat klinickou studii, jejíž vznik je u nás velice problematický kvůli legislativě a řadě dalších věcí,“ řekl již dříve redakci lékař a člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
„Kdyby se dal Kellner dohromady s ostatními miliardáři, tak tady taky nespustíme kosmický program,“ dodal.
Řada zahraničních firem už se svými vakcínami míří do poslední fáze klinického testování. Například firma AstraZeneca, jejíž vakcíny vznikly díky spolupráci s odborníky z Oxfordské univerzity. Česko už má dokonce podepsanou smlouvu na nákup tří milionů těchto vakcín, což bude podle exministra Romana Prymuly stačit na „naočkování“ 1,5 milionu lidí.
V pondělí oznámila svou úspěšnost americká biotechnologická společnost Moderna. Její vakcína má podle vyjádření úspěšnost až 94,5 procenta. Třetí fáze klinické studie se podle BBC účastní 30 tisíc Američanů.
Podobný úspěch oznámili minulý týden i vývojáři Pfizer a BioNTech. Jejich klinické studie se zúčastnilo 43 500 lidí z různých zemí a zatím nehlásili žádná bezpečnostní rizika.
První dodávka ve výši jedné desetiny celkového objemu by se do Česka měla dostat ještě před koncem roku. Ve hře jsou ale i další výrobci, jejichž vakcíny by mohly být k dispozici na jaře.
