Vláda se od začátku označovala jako protikorupční. Prosadila ale jen několik z deklarovaných zákonů
Kabinet vedený hnutím ANO po čtyřech letech vládnutí dokázal z deklarovaných zákonů pro boj s korupcí prosadit pouze několik z nich. V legislativě stále chybí zákon na ochranu oznamovatelů korupce i úprava, která by regulovala lobbování. Tedy jedny ze zásadních bodů programového prohlášení, které se týkají strategie boje s korupcí. Připravili jsme inventuru toho, co se vládě podařilo prosadit.
„Zavazujeme se tvrdě bojovat s korupcí, tento boj budeme systémově koordinovat, vyhodnocovat efektivitu již přijatých opatření...“ píše se například ve vládním prohlášení. Řešení korupce má několik dlouhých odstavců. Jak se ale ukázalo, z diskutovaných víc než deseti zákonů, se podařilo přijmout jen několik.
Potřebná legislativa například na ochranu whistleblowerů, tedy oznamovatelů korupce, v Česku stále chybí, hodnotí Karel Škácha, ředitel Nadačního fondu proti korupci: „Snad jediné, co se dokázalo nějakým způsobem dotáhnout, byl zákon proti praní špinavých peněz. Tam nějaký partikulární úspěch je, ale všechny ty ostatní věci, jako je nová struktura úřadů na ochranu hospodářské soutěže, ale i evidence skutečných majitelů a další, tak ty dotaženy nebyly.“
Na schválení také stále čeká zákon o regulaci lobbingu nebo novela o státním zastupitelství.
Ministerstvo spravedlnosti je s výsledky vládní politiky řešení korupce spokojené. Podle něj se dařilo většinu agendy plnit, říká mluvčí resortu Vladimír Řepka: „Některé návrhy, díky tomu, že je Poslanecká sněmovna nestihla schválit, prosazeny nebyly. Jsou ale připraveny v takové podobě, že jakmile vznikne nová Poslanecká sněmovna, je možné zákony urychleně projednat. Bude-li k tomu politická vůle.“
Jak dopadla inventura vládních slibů? ‚Kabinet předává veřejné finance s obrovskou koulí na noze‘
Číst článek
Jak ale připomíná právník Josef Karlický z platformy Rekonstrukce státu, na prosazování jednotlivých návrhů měla zásluhy paradoxně spíš opozice: „Tato vláda, byť se občas prohlašovala za protikorupční, měla v této oblasti velmi malý drive. Vlastně všechny priority, které byly v programu, se z vlády dostávaly do sněmovny velmi pozvolně a většinou v nepříliš silném znění. To vlastně znamenalo, že bez výrazné podpory opozice a řady pozměňovacích návrhů, které ty návrhy teprve nějak vybrousily, by se neprosadilo téměř nic.“
Zákon o lobbingu
Právě k výsledné podobě vládních návrhů jsou protikorupční organizace v mnoha případech skeptické. Třeba u zákona o lobbingu, ze kterého při vládních úpravách vypadl ze seznamu lobbovaných prezident republiky a jeho okolí.
„Vedla se nad tím veliká diskuse. Nakonec se došlo ke shodě v tom, že tyto subjekty mají být zahrnuty do zákona. Následně to schválila i Legislativní rada vlády, ale stalo se to, že někdo přišel na jednání vlády a pravděpodobně argumentoval něčím jiným a bylo to vyškrtnuto. My jsme se bohužel dodnes nedozvěděli čím,“ popisuje Karel Škácha z Nadačního fondu proti korupci, který se na přípravě předlohy podílel.
Inventura vládních slibů: Česko přispělo k obratu migrační politiky unie, říká bruselský zpravodaj Daněk
Číst článek
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka ale namítá, že není potřeba, aby se povinnost vztahovala i na prezidenta: „To zejména z důvodu, že prezident není ze své funkce odpovědný, respektive na něj nedopadá přestupková odpovědnost. Návrh regulace lobbování se měl ale na jeho nejbližší okolí vztahovat. Mimo jiné na vedoucího kanceláře prezidenta republiky a poradce prezidenta republiky, prostřednictvím kterých prakticky k lobbování bude docházet.“
Zákon o lobbování je v Poslanecké sněmovně před schválením a v tomto volebním období už ho poslanci projednat nestihnou. Nová vláda by ho tedy musela předložit znovu.
