České děti nebaví matematika, na vině je i způsob výuky
Matematika u českých dětí nepatří k disciplíně, ve které by vynikali. Při srovnání s jinými státy čeští žáci a studenti ve znalostech počtů obsadili spodní příčku. Průzkum PISA, který s tímto zjištěním přišel, provedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zúčastnilo se ho 68 zemí. Českým dětem pro studium matematiky chybí správná motivace. Důvodem může být také nezáživný způsob výuky.
V Česku už ale vznikla metodika pro zábavnou výuku předmětu, který mimo jiné rozvíjí logické myšlení. Klíčem pro výuku by podle profesora Milana Hejného nebylo neoblíbené drilování, ale naopak prostor pro to, aby děti mohly sami matematické principy objevit.
„Vycházíme z dětské zkušenosti. Nejdříve zavedeme myšlenku, pojem a vztahy. Teprve pak do toho přijde ten znak, matematika a termíny,“ říká Milan Hejný.
Proč české děti nemají zájem o matematiku, zjišťovala redaktorka Radiožurnálu Eva Rajlichová
„Učitel nic nevysvětluje. Věří dětem, že všechno objeví. Kolegyně, které tomu nevěřily a zkusily to, jsou po hodině překvapené. Žák, který nikdy nic neví, úkol vyřeší,“ dodává profesor Hejný.
Mnoho lidí při výběru dalšího studia upřednostňuje humanitní obory. Domnívají se, že matematiku nebudou potřebovat.
„Nejlepším příkladem toho, že se hluboce mýlí, je jazykověda. Nemluvě o oborech, jako je sociologie nebo psychologie. Tam se všude dělají výzkumy a dovednost zpracovat nějakým elementárním způsobem data je podmínkou práce,“ myslí si sociolog Petr Matějů.
V mezinárodním srovnání si čeští studenti i žáci vedli v matematických znalostech špatně bez ohledu na věk. Jediné místo, kde znalosti zůstaly na stejné úrovni, jsou speciální školy. Problematický je pro žáky hlavně přechod na druhý stupeň.
Průzkum OECD ukázal, že na hodinu počtů se těší pět procent českých dětí. Například v Dánsku je to 20 procent.
Přesto se i mezi českými školáky najdou takoví, kteří matematiku nezavrhují. „Je to můj nejoblíbenější předmět. Škoda že tam moc nebereme odmocniny,“ stěžuje si Tadeáš, který by chtěl být fotbalistou.
Počty by mu prý posloužily i coby vrcholovému sportovci. „Mohl bych vypočítat, jak rychle míč letí a kam poletí,“ říká Tadeáš.
