České lesy se vrací ke kořenům: Přibývá dubů a buků
Lesy na českém území procházejí výraznou změnou: přibývá listnáčů. Ročně se kolem osmi tisíc hektarů lesní půdy změní z jehličnatých na listnaté druhy. V posledních deseti letech se přechod k listnatým lesům zrychlil.
Okem změnu nezaregistrujete - lesy zabírají třetinu českého území, takže meziroční změna několika tisíc hektarů nevypadá dramaticky. Z dlouhodobého pohledu ale jde o změnu zásadní. Ještě v roce 1950 pokrývaly listnáče pouhých 12,5 procenta lesní půdy (310 tisíc ha), dnes je to 26 procent (673 tisíc ha). Bez dlouhodobé perspektivy se přitom při sledování lesů neobejdeme; doba, za kterou "dozraje" les, se pohybuje kolem 115 let.
Zdroj dat: ÚHÚL
Doba přeje listnáčům
Lesy v Česku se v posledním půlstoletí mírně přiblížily podobě těch původních, které byly zřejmě převážně listnaté. Jen v posledních deseti letech nejvíc přibylo buků (38 tisíc ha), dubů (15 tisíc ha) a javorů (9 tisíc ha). Nejrychleji naopak mizí smrky (-54 tisíc ha) a borovice (-17 tisíc ha).
Důvody jsou jak ekonomické, tak ekologické. "Vzniku nových listnatých lesů nahrává dotační politika," vysvětluje Patrik Pacourek z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). "Kromě toho se v posledních letech zvýšil důraz na ochranu přírody a poptávka po rekreačním využití lesů. Tomu vyhovuje spíše les smíšený," doplňuje.
Česko vyváží nejvíc dřeva v Evropě. Zpět se vrací hotové výrobky
Číst článek
"Jistě - oproti roku 1950 nebo 1980 došlo k pokroku, ale vzhledem k celkové výměře lesů je to kapka v moři," oponuje Jaromír Bláha z Hnutí Duha. "Je pravda, že pozitivní vliv mají dotace. Bohužel selhává legislativa - zákon o lesích dal ministerstvu zemědělství prostor nastavit rozumné podíly původních dřevin při výsadbě, ministerstvo ho ale nevyužilo, jeho vyhláška je v tomto směru velmi slabá."
V následujícím grafu se můžete podívat na nejčastější druhy stromů v lesních oblastech. Velikost koláčového grafu ukazuje rozlohu tamějších lesů.
Zdroj dat: ÚHÚL
Dominantním druhem je tedy stále smrk, pouze v Polabí převažuje borovice a v Jihomoravském úvalu dub. Podíl smrku se sice od roku 1980 snížil z 56 procent lesní plochy (1,46 mil. ha) na 51 procent (1,33 mil. ha), stále mu ale patří šestina plochy Česka.
Podle již citovaného Petra Pacourka z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů smrk dominantní zůstane: "Návrat k původním lesům sice zní pěkně, ale jaké době se chceme vracet? Veškerá dnešní krajina, včetně lesů, je ovlivněná člověkem. Hlavní argument je ale praktický: ze smrku nebo borovice si postavíte dům. Z listnáčů ne, ostatně poptávka zpracovatelů po listnáčích je obecně velice nízká."
Samovýrobci berou obecní lesy útokem. Za dřevo zaplatí zlomek tržní ceny
Číst článek
S tím Jaromír Bláha z Hnutí Duha nesouhlasí: "O jehličnatých monokulturách víme, že nefungují - ekologicky ani ekonomicky. Nevěříme příliš tomu, že by v budoucnu fungoval model jehličnatých lesů vylepšených o 5 až 30 procent listnáčů a jedlí, jak to navrhuje ÚHÚL. A nesouhlasíme ani s tím, že by přirozená druhová skladba znamenala nedostatek stavebního dřeva. Jednak lze nedostatek smrkového dřeva zčásti vykrýt nárůstem množství jedle, která má podobné uplatnění, jen si na to stavební firmy musí zvyknout. Predikovat požadavky trhu na druhy dřeva za sto let absolutně není možné."
Dědictví padesátých let
Nástup listnáčů je pokračováním trendu, který v českých lesích začal někdy v padesátých letech. Tehdy se objevily první pokusy o ochranu lesa. Zavedením národních parků a přírodních rezervací se povedlo zvýšit průměrný věk stromu z 53 let (1950) na 58 let (1980), po rozpadu socialistického zřízení a nápravě ekologických škod až na dnešních 65 let.
Zdroj dat: ÚHÚL
Graf ukazuje, jak se ochrana lesů projevila na vyšším věku stromů. Kategorie nad šedesát let se objevuje teprve v roce 1960 a od té doby nejstarších stromů přibývá.
Socialistické intenzivní zemědělství nedokázalo zabránit trendu, kterým ve dvacátém století prošla celá Evropa: zalesňováním půdy. Mezi oběma válkami přestalo být dřevo hlavním zdrojem energie a lesy se začaly rozrůstat. Nejvýrazněji tento trend zasáhl jihozápad Evropy - Španělsko, Itálii a jižní Francii. Po pádu Sovětského svazu se k nim přidaly i pobaltské země.
Podívejte se na vizualizaci evropských lesů, kterou vypracovala nizozemská Wageningen University. Z jejích dat vychází i detailní analýza, jak se zazelenaly některé části Evropy, kterou přinesl deník The Washington Post.
