Vydařené předsednictví vláda nezvládla prodat lidem. Uplatní teď Česko osvědčené diplomaty?
Historicky druhé české předsednictví v Radě EU naplnilo pět z devíti možných kritérií úspěšnosti, které si stanovili autoři podcastu Bruselské chlebíčky. Česku se podařilo udržet jednotu EU v podpoře Ukrajiny. Předsednictví také úspěšně dojednávalo kroky v řešení energetické krize. Komunikace evropských témat na domácí půdě se ale vládě nedařila, což byla podle autorů podcastu jedna z největších slabin předsednictví.
Předsednictví v Radě Evropské unie od Česka převzalo Švédsko, a přišel proto čas na zhodnocení uplynulých šesti měsíců. Autoři Bruselských chlebíčků si na začátku předsednictví stanovili několik kritérií pro určení jeho úspěšnosti a v tomto vydání podcastu se k nim vrací.
Zdařené předsednictví vláda nezvládla prodat lidem. Uplatní teď Česko osvědčené diplomaty?
Česko převzalo vedení EU v obtížné době války na Ukrajině, energetické a uprchlické krize. A právě krize do velké míry určovala předsednickou agendu.
„Z mého pohledu to udržení jednoty zemí Evropské unie směrem k Rusku je asi to nejpozitivnější, to nejvíc, čeho předsednictví dosáhlo. Je to málo hmatatelné, ale obecně ta jednota zůstává zachována. A to bych přičetl českému předsednictví jako to největší plus,“ hodnotí analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.
Českému předsednictví se dařilo posouvat dopředu návrhy na řešení energetické krize. Státy sedmadvacítky se dohodly na společných nákupech plynu i vzájemné solidaritě. České předsednictví dotáhlo do konce i dohodu na regulačním mechanismu pro ceny plynu při obchodování na burze.
Zato posun v dojednávání legislativy související s migrací jednoznačný není. Evropská unie ani za českého předsednictví nepohnula s migrační reformou. Podle bruselského zpravodaje Českého rozhlasu Viktora Daňka se ale řada věcí přece jen posunula k lepšímu.
Bilance českého předsednictví: mimořádná jednání, posun ‚zelené politiky‘ i problém komunikace
Číst článek
„Podle diplomatických zdrojů rozhodně zavládla během českého předsednictví i za toho předchozího francouzského konstruktivnější atmosféra, než jak tomu bylo v minulosti, kdy se státy hádaly opravdu nesmiřitelně zejména o povinné relokace,“ upozorňuje Daněk.
Největší minus: komunikace
Česku se dařilo i v klimatické politice – a to tak, že možná překvapilo i samo sebe. Zejména úspěšně dojednávalo dohody mezi členskými státy a Evropským parlamentem na jednotlivých částech takzvaného klimatického balíčku.
„Podařilo se dotáhnout do konce devět návrhů z těch původních dvanácti, které Česko dostalo na stůl v té před-trialogové podobě těsně před zahájením předsednictví,“ připomíná reportérka Zdeňka Trachtová.
Největším minusem českého předsednictví však byla komunikace. Vláda podle autorů podcastu rezignovala na vysvětlování výsledků předsednictví občanům.
V čem komunikace předsednictví selhávala? Podaří se vládě udržet šikovné diplomaty a úředníky v evropských institucích i po skončení předsednictví? A co bude s podcastem Bruselské chlebíčky dál? Poslechněte si celou epizodu podcastu. Odkaz na audio najdete na začátku článku.
