České školy se učí, jak vyjít vstříc rodičům
Když rodiče nerozumí tomu, co se jejich dítě učí, jednoduše zavolají do školy. Učitelé je pozvou do kavárny, kde pro ně uspořádají vzdělávací seminář. Stejně tak rodičům stačí jeden telefonát do školní jídelny a kuchařky na přání změní dětské menu. Zatímco v zahraničí je taková praxe běžná, české školy se teprve učí, jak vyjít vstříc rodičům. Certifikát ‚Rodiče vítáni‘ má zatím jen 130 tuzemských škol.
Ředitel pražské Základní školy Kunratice Vít Beran má jasno. Rodiče do školy patří víc, než si učitelé chtějí připustit. Pravidelné rodičovské kavárny jsou výhodné pro obě strany.
„Já si myslím, že čím je rodič vzdělanější a chytřejší, tím se může dostat dál a hlouběji v té pomoci, podpoře a spolupráci. Samozřejmě je potřeba vnímat, že škola je odborná instituce. Nebudu chtít, aby mi rodiče zásadním způsobem zasahovali třeba do řízení školy. Na druhou stranu bych byl hloupý, kdybych nevyslechl různé požadavky, stesky a přání, které si rodiče přejí,“ říká Beran.
Naposledy chtěli rodiče porozumět matematice, kterou s dětmi doma probírají. A tak jim učitelé u kávy vysvětlili základní početní úlohy. Rodiče chodí nahlížet do hodin, společně zdobí školu, účastní se charitativních akcí, školních jarmarků nebo vánočních besídek. Na učitele mají mobilní kontakt, dveře školy jsou pro ně celou dobu otevřené.
„Z roku na rok se zvyšuje podpora rodičů ze strany materiální a finanční. Každý rok částka, kterou nám jsou rodiče schopni dát, narůstá o 50 procent. Jestli se to všechno dobře uzavře, letos dostaneme od rodičů dary skoro za milion korun,“ uvádí ředitel Beran.
Peníze od rodičů tak putují do učebnic, nebo interaktivních tabulí. Před čtyřmi lety dokonce při škole vzniklo rodičovské sdružení Patron, které vede Kateřina Círová. Zkušenosti si přinesla z Velké Británie, kde její dcera chodila do školy.
„Ta škola byla na frekventované ulici ve Wimbledonu, kde byl velkým problémem ranní dopravní provoz. Rodiče pravidelně každé ráno dostali žlutou vestičku, během roku se vystřídali všichni a na tuto dobu je uvolňovali i zaměstnavatelé. Rodiče dělali takovou službu, která se jmenovala ‚kiss and go‘. Rodič přistavil auto před rodiče se žlutou vestou, dítě políbilo rodiče, vyskočilo, rodičovská služba dítě převzala, bezpečně převedla přes silnici a vypravila do školy,“ vypráví Círová.
Rodiče vítáni
I čeští učitelé se teď učí, jak s rodiči lépe komunikovat. Více než 130 základních škol, hlavně v Praze a Brně, už od začátku září získalo certifikát Rodiče vítáni. Značka obecně prospěšné vzdělávací společnosti EDUin rodiče upozorňuje, že učitelé je berou za partnery, popisuje Tomáš Feřtek:
„Ten certifikát vypadá jako zalaminovaná cedule, najdete na ní 23 bodů. Rodič má všechna telefonní čísla, dostane se odpoledne do školy, má informace o tom, co se v té škole kdy děje. Když se jedná o nějakém problému, jedná se za účasti ještě někoho nestranného a za účasti všech, kterých se to týká. Je tam spousta věcí od zápisu do školy, který se chystá jako společenská událost, přes to, že škola pořádá takzvaná kutikulární odpoledne, tedy jakési semináře pro rodiče, až po to, že je škola připravena nabídnout spolupráci psychologa.“
O certifikát může požádat jakákoliv základní škola a víceleté gymnázium. Doporučení posílají také rodiny, které už mají zkušenosti, že s nimi učitelé komunikují přes školní web nebo přes Facebook.
Brzy by se tak i čeští rodiče mohli dočkat toho, že před nástupem dítěte do první třídy, je domů přijde navštívit učitel. Stejně jako třeba v Americe. Změnit ale budou muset svůj přístup.
Nedávný průzkum mezi pěti stovkami českých rodičů ukázal, že jsou spíše pasivními hráči v komunikaci se školou. Jen devatenáct procent z nich by se chtělo aktivně zapojit do dění ve škole.
