České Švýcarsko na rozcestí: sázet nebo nesázet? ‚Nevíme, jaké bude klima za sto let,‘ říká botanička
Požár v Národním parku České Švýcarsko byl plným právem mediální událostí léta 2022. Aby také ne: zasáhl 1600 hektarů lesa, v době největší intenzity ho hasilo asi 700 lidí, osm vrtulníků a pět letadel. Byl to nejrozsáhlejší lesní požár v historii naší země.
Policie ve chvíli, kdy tento pořad vznikal, konkrétního lidského viníka ještě pořád hledá. Jen málokdo ale pochybuje, že dlouhodobé sucho a kůrovcová kalamita byly, když ne hlavní příčinou, tak určitě faktorem, který hrál rozhodující roli.
A obojí je průvodním projevem klimatických změn, které i naši zemi zasahují stále citelněji. Zhruba dva měsíce po požáru se po Českém Švýcarsku dá projít po znovuotevřené cestě k Pravčické bráně.
Právě tady se bude rozhodovat o tom, jestli nechat obnovu lesa zničeného požárem na přírodě, nebo jí budou lidé obrazně řečeno určovat podobu a charakter tím, že budou stromky vysazovat.
Sázet? Nebo nesázet? Ivana Marková je botaničkou správy národního parku a prosazuje přirozenou obnovu lesa, kdy člověk nechá na přírodě, aby se po ničivém požáru v krajině Českého Švýcarska uchytily stromy a porosty, které budou odolné i měnícím se klimatickým podmínkám.
‚Sázení je nezodpovědné‘
Lidé už vyčerpali zhruba třetinu peněz z podpory turistického ruchu v Českém Švýcarsku
Číst článek
„Budou to břízy, topoly, vrba jíva a jeřáb. To budou dřeviny, které tu budou převládat. Pod nimi se za nějakých pět až deset let objeví dřeviny budoucího klimaxového lesa: buky, duby nebo borovice. Bude to záležet na konkrétním místě a klimatu. Nejsme schopní zodpovědně říct, jakým dřevinám bude vyhovovat klima za sto let. Proto si myslím, že je nezodpovědné cokoli sázet, protože to můžou být vyhozené peníze,“ říká.
Jenže to, co zažívají v Českém Švýcarsku, prožívají s jen malými obměnami lesní hospodáři po celé republice kvůli kůrovci. Klimatická změna je realita a lesní požáry, kalamity způsobené například kůrovcem trápí českou a moravskou krajinu i jinde.
Vykácené lesy se musejí podle platné legislativy obnovit a s tím se snaží pomoct i někteří aktivní spoluobčané. Richard Krajník a Filip Hradil spustili před časem iniciativu „Sázíme Česko“. Za uhrazení nákladů nabízejí lidem, kterým na lesích v naší zemi záleží, aby sami pomohli při obnově lesa (například u obce Pyšel na Vysočině).
Lavinový efekt
„Ty lesy nejsou úplně v pořádku. Když jsme při běhání viděli, jak chřadnou, vznikají vykácené holiny, řekli jsme si, že bychom s tím chtěli něco dělat a pomoct přírodě. A zároveň přispět k povědomí o tom, jak nás zasahuje klimatická změna, proč ty lesy máme.“
Každý rok potřebujeme novou Paříž. Lidská práva na summitu zastínila klima, kritizuje Stupka z OSN
Číst článek
Jenže vysázení kousku lesa někde v Česku jen těžko přispěje k boji proti globálnímu problému. Navíc, proč bychom měli určovat podobu přírodě my lidé? Proč nenechat obnovu na ní samotné? Filip Krajník se zamyslí a odvětí:
„Tady jsou dvě roviny. Samozřejmě, když se bavíme o globální změně klimatu, tak nepomůže, že vysázíme nějaký les tady v Česku. Nic takového netvrdíme. Věříme ale v to, že to může mít lavinový efekt, že by měl každý člověk dělat to, co je v jeho silách, aby pomohl.“
V dokumentu Víta Pohanky pro Český rozhlas Plus uslyšíte mimo jiné také názor profesora Pavla Kindlmanna z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Poslechněte si ho celý v audiozáznamu na začátku článku.
