Česko a Rakousko ustaví společnou komisi historiků
Společné kulturní dědictví České republiky a Rakouska prozkoumá komise historiků. Na jejím vzniku se v Mikulově dohodli ministři zahraničí Jan Kohout a Michael Spindelegger.
Podle rakouského ministra se komise bude zabývat i takzvanými Benešovými dekrety. Ty jsou podobně jako jihočeská jaderná elektrárna Temelín dlouhodobě spornými body ve vztazích obou zemí.
V Rakousku dosud zaznívají hlasy, které zpochybňují platnost Benešových výnosů, na jejichž základě byla po válce většina německy mluvící komunity odsunuta z Československa a přišla o majetek.
Oficiální rakouská reprezentace nežádá revizi dekretů, ale přeje si prý, aby obě strany sladily svůj pohled na tuto etapu dějin. Přispět k tomu má právě i osmičlenná komise historiků.
Profesor Jan Rychlík z Ústavu českých dějin, který je i členem Fóra pro česko-rakouský dialog, Radiožurnálu potvrdil, že pohled českých a rakouských historiků na legitimitu dekretů je zásadně odlišný.
"Tady je zásadní rozdíl. U nás platí rozhodnutí Ústavního soudu, které říká, že Benešovy dekrety jsou stále platné, nejsou v rozporu s platným ústavním pořádkem. Rakouští historici to zpochybňují."
Jak ale profesor Rychlík upozornil, on sám v této otázce zastává názor, který je mezi českými historiky v menšině. Podle jeho mínění dekrety již neplatí, protože byly vývojem překonány, a mohly by být zrušeny. To by však neznamenalo vyplácení jakýchkoli náhrad odsunutým Němcům.
"Já si myslím, že dnes nic nebrání tomu, aby po stránce formální se řeklo, že Benešovy dekrety již neplatí, ale samozřejmě právní účinky, které nastaly v roce 1945 a 1946, zůstávají v platnosti," uvedl Jan Rychlík ve vysílání Radiofóra.