Česko bude mít nový ústav pro zkoumání éry komunismu a nacismu
V Česku nejspíš vznikne Ústav pro studium totalitních režimů. Rozhodli o tom definitivně poslanci. Zabývat by se měl oproti původnímu plánu komunistickým obdobím i dobou nacistické okupace. Znovu se ale potvrdilo, že vznik instituce poslance ostře rozděluje.
Vznik ústavu byl i tentokrát zdrojem ostrých sporů mezi pravicí a levicí. Samotná diskuze trvala skoro tři hodiny a poslanecké kluby si několikrát vyžádaly pauzu na vlastní poradu.
Nakonec návrh prošel hlasy koaličních poslanců. Ze 118 přítomných poslanců zákon podpořilo 92. Komunisté byli proti a sociální demokracie na protest opustila jednací sál.
Podle místopředsedy jejího klubu je totiž ústav čistě politickou institucí. "Je to takový politický úřad, který bude mít několik set zaměstnanců. Jde z trochou nadsázky o takový ústav marxismu-leninismu naruby," prohlásil Rath.
S tím nesouhlasí ministr vnitra Ivan Langer. Instituce podle něj přispěje k lepšímu poznání totalitní minulosti naší země. Přístup ČSSD ho zklamal. "To, co zde předvedli, rozhodně není důkaz jejich slov, že myslí i oni vypořádání se s totalitní částí naší minulosti vážně," řekl Langer.
Šéf zelených naopak za postojem sociální demokracie vidí jasný cíl. "Já to čtu tak, že sociální demokracie potřebuje poslat silný vzkaz komunistické straně, že rady existuje nadále nějaká forma partnerství a že se na ně mohou spolehnout ve věci zákonů," poznamenal Bursík.
O vytvoření Ústavu pro studium totalitních režimů budou rozhodovat ještě senátoři a prezident. Instituce, která se měla původně podle slovenského vzorem jmenovat Ústav paměti národa, by pak mohla vzniknout ještě letos. Podobné ústavy už existují v sousedních zemích, v Česku vzniká více než 17 let po pádu komunistického režimu.
Zabývat by se měl obdobím od září 1938 do května 1945 a komunistickou érou od února 1948 do prosince 1989. Plán činnosti ústavu a jmenování i odvolání jeho ředitele má mít na starosti sedmičlenná rada, kterou by volil Senát na základě nominací od sněmovny, prezidenta a sdružení odbojářů nebo politických vězňů.
Právě tato rada a podmínky členství v ní byly trnem v oku poslancům ČSSD a KSČM. Do rady a ani do vedoucích funkcí ústavu se totiž ze zákona nebudou moci dostat lidé, kteří byli členy nebo kandidáty předlistopadové komunistické strany či dokonce StB a bezpečnostních složek bývalého režimu.
Novinkou v předloze je Archiv bezpečnostních složek, který má do své správy získat dokumenty komunistického režimu. Materiály z období od dubna 1945 do února 1990 mají ústavu poskytnout ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti a vojenské a civilní tajné služby. Ústav by podle některých informací mohl sídlit v Praze v budově, kterou opouští ministerstvo informatiky.
