Česko má nejvíc odkladů školní docházky v Evropě. Loni v termínu nenastoupila skoro pětina dětí
Skoro dvacet procent českých prvňáků nastoupilo loni do základních škol s odkladem - tedy v sedmi letech. Ukazují to data České školní inspekce, podle kterých to je nejvyšší počet v celé Evropě. Například na Slovensku mělo v loňském školním roce odklad sedm procent žáků, v Německu pak dva a půl procenta. Podle inspekce vysoké počty odkladů negativně ovlivňují složení tříd a taky samotnou výuku.
Podle Českého statistického úřadu tvořili žáci s odkladem v minulém školním roce zhruba čtvrtinu nově přijatých do první třídy. Týkalo se to přibližně 26 tisíc dětí a asi dvě třetiny z nich byli chlapci. Odklad by přitom měl být jen výjimečným opatřením, které by se podle expertů mohlo týkat asi dvou procent dětí.
O odkladech nástupu do první třídy rozhodují pedagogicko-psychologické poradny. Ze zjištění školní inspekce plyne, že zhruba čtyři pětiny poraden vydávají doporučení odložit nástup do školy kvůli celkové nezralosti dítěte. Logopedické vady se vyskytují v polovině případů, kdy poradna doporučí odklad. Dalším důvodem můžou být obtíže se soustředěním nebo potíže s nácvikem pohybů při psaní nebo kreslení. Tyto důvody uvedly asi dvě pětiny poraden.
Školy si zvykají na nový systém testování a trasování. Má odlehčit hygienám a pediatrům
Číst článek
Pětina případů se týká sociální nezralosti nebo nedostatečných pracovních návyků. V šesti procentech se odklad dává dětem kvůli poruše pozornosti s hyperaktivitou označovanou jako syndrom ADHD. A objevují se i důvody jako je zdravotní postižení nebo nezralost z důvodu sociokulturního zázemí.
Plánované změny
Vysoký počet odkladů ve srovnání s ostatními zeměmi může být způsoben tím, že poradny se neřídí žádným jednotným systémem. Navíc se stává, že odklad zbytečně prosadí rodiče dítěte. Důvody odkladů se tak často netýkají nižší zralosti dítěte, ale například zohledňují typ školy nebo přístup učitele.
„Musíme samozřejmě odlišit ty odklady, u kterých je skutečně reálný a objektivní důvod a kdy tomu dítěti skutečně bude lépe, když bude ještě rok v mateřské škole z pohledu jeho celkové zralosti. A poté ty ostatní důvody, kdy by vlastně dítě mohlo bez problémů s ohledem na svou zralost do první třídy nastoupit, ale rodiče by byli rádi, kdyby si prodloužilo dětství,“ popisuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Podle Andryse navíc různorodost schopností dětí ve třídách pomáhá celkové výuce a přístupu učitelů. Inspekce proto zdůrazňuje, že by se měl sjednotit systém hodnocení v poradnách.
Ředitele škol dlouhodobě přetěžuje administrativa. Pomoci jim má střední článek podpory
Číst článek
Na vysoké počty odkladů se snaží reagovat ministerstvo školství. Rezort už dřív pro snížení odkladů prosadil přesun zápisů do prvních tříd z ledna na duben. To ale příliš nepomohlo. Nyní ministerstvo chystá sjednocení postupu k posuzování zralosti dětí napříč kraji.
Ministerstvo školství připravuje také další změny, které by měly nástup dětí do škol ulehčit. „Jedná se například o systémové snížení nároků na žáky v prvním ročníku, o podporu zjišťování školní zralosti pracovníky poraden přímo v mateřských školách, což dnes provádí opravdu jen část poraden,“ říká mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
Změnit by se měla i forma výuky - učitelé by například podle ministerstva měli využívat víc takzvaného projektového vyučování.
