‚Je to průšvih‘ i ‚nepochopitelná‘ kauza. Jak se o sporu s Diag Human vyjadřuje dvanáct českých premiérů
Investigativní tým Českého rozhlasu oslovil dvanáct premiérů, kteří se v úřadu během kauzy Diag Human vystřídali. Třináctým byl Stanislav Gross, který zemřel v roce v roce 2015. Jak hodnotí, že Česko nyní musí zaplatit více než patnáct miliard korun a jestli podle nich během 30 let trvající kauzy došlo k pochybením české vlády?
- Vlády Václava Klause (ODS) – 7/1992 až 1/1998
- Úřednická vláda Josefa Tošovského – 1/1998 až 7/1998
- Vláda Miloše Zemana (ČSSD) – 7/1998 až 7/2002
- Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) 7/2002 až 8/2004
- Vláda Stanislava Grosse (ČSSD) – 8/2004 až 4/2005
- Vláda Jiřího Paroubka (ČSSD) – 4/2005 až 9/2006
- Vlády Mirka Topolánka (ODS) – 7/2006 až 5/2009
- Úřednická vláda Jana Fischera – 5/2009 až 7/2010
- Petr Nečas (ODS) – 7/2010 až 7/2013
- Úřednická vláda Jiřího Rusnoka – 7/2013 až 1/2014
- Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) – 1/2014 až 12/2017
- Vlády Andreje Babiše (ANO) – 12/2017 až 12/2021
- Petr Fiala (ODS) – 12/2021 až dosud
Vlády Václava Klause (ODS): 1992–1998
Václav Klaus: „Takzvaná kauza Diag Human je a vždy pro mne byla absurdní a nepochopitelná. Její detaily jsem nikdy neznal a tím méně si je mohu pamatovat po více než čtvrt století. Nebyla to záležitost předsedy vlády, nikdy jsem netušil, že se ministr zdravotnictví obrátil na Bezpečnostní informační službu, ale rozumím, že se jednalo o tak neuvěřitelně vysokou částku, kterou by měla Česká republika zaplatit, že se mohl Bezpečnostní informační služby dotázat. Celá tato kauza byla vždy zvláštní, figurovaly v ní podivné subjekty (alespoň podivné v mých očích) a zejména v ní byla velmi podivná angažovanost některých bývalých českých politiků. Nechápu, jak může tato kauza třicet let ‚žít‘ a jak může generovat nároky v desítkách miliard korun. Nevím, na základě jakých ‚rádců‘ z české politiky a z českých lobbistů reagoval zahraniční soud.“
Za vlády Václava Klause – v roce 1995 – začala firma Diag Human po státu požadovat náhradu za ušlý zisk, který vznikl přerušením spolupráce s dánskou firmou Novo Nordisk.
V březnu 1996 zahájila Diag Human řízení proti ministerstvu zdravotnictví u českých soudů. Už v polovině září téhož roku došlo k zásadní události, která celý vývoj kauzy ovlivnila – strany uzavřely smlouvu, v níž se dohodly, že spor nebudou řešit u soudů, ale využijí k tomu rozhodčí řízení.
‚ČR už nic.‘ Tři důvody, proč má stát platit přes 15 miliard firmě Diag Human
Číst článek
Ministr zdravotnictví Jan Stráský (ODS) se zároveň v listopadu obrátil dopisem na Bezpečnostní informační službu (BIS) s žádostí o pomoc. To je věc, kterou nyní Česku vyčítají londýnští rozhodci.
„S ohledem na výši požadované náhrady škody, která činí téměř dvě miliardy korun, a s odkazem na výše uvedený dopis, prosím o poskytnutí dostupných informací v této věci vedených BIS, které by mohla Česká republika – Ministerstvo zdravotnictví v předmětném sporu využít,“ napsal tehdy Stráský šéfovi české zpravodajské služby. Stejný dopis navíc dorazil i na stůl policejního prezidenta.
Dne 19. března 1997 vydal rozhodčí senát mezitímní rozhodčí nález, v němž konstatoval, že společnost Diag Human utrpěla v přímém důsledku dopisu exministra Martina Bojara, který post zastával v letech 1991 a 1992, ztráty a že její nároky na ušlý zisk a omluvu jsou oprávněné.
Úřednická vláda Josefa Tošovského: 1998
Josef Tošovský neodpověděl.
V roce 1998 společnost Diag Human nabídla smír za 50 milionů korun a akcie společnosti Sevak. Stát to nepřijal.
Vláda Miloše Zemana (ČSSD): 1998–2002
Miloš Zeman neodpověděl.
V roce 2000 poskytuje BIS ministerstvu zdravotnictví zprávu, která se týká tehdejších obchodních aktivit majitele Diagu Josefa Šťávy. Hovoří o obvinění z korupce, kterému čelil v Německu, ale také o osobních záležitostech, například že si koupil zámek Bechyně v jižních Čechách.
Strany sporu se zároveň snažily dohodnout. V roce 2001 pozastavily rozhodčí řízení a požádaly znalce, aby vyčíslili, na jakou částku má společnost Diag Human nárok. Jejich odhad zněl 3,914 miliardy korun. Na tom se ale strany neshodly a řízení pokračovalo.
V červnu 2002 předložilo ministerstvo zdravotnictví vlastní zprávu o škodách. Ta ztráty společnosti Diag Human odhadla na 358,1 milionu korun.
Česko podalo podnět ke zrušení nálezu v kauze Diag Human, říká právník firmy
Číst článek
25. června 2002 vydal rozhodčí senát částečný rozhodčí nález, v němž prohlásil, že do konečného vyřešení sporu má stát zaplatit firmě Diag Human 326,6 milionu korun. Částku Česko následně uhradilo.
Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD): 2002–2004
Vladimír Špidla: „K tomu vám nemůžu nic říct. To už je velmi dávno a také se k tomu nemíním vyjadřovat.“
Špidla se ve sporu s firmou Diag Human angažoval i osobně. V květnu 2003 se jako předseda vlády setkal s Jiřím Oršulou, bývalým právníkem Diag Human, jenž se s firmou nepohodl kvůli výši odměn za právní zastupování. Oršula předal premiérovi důvěrné informace o firmě.
„Žalované straně (českému státu) mohlo a mělo být jasné, že takové setkání je vysoce neetické a nevhodné,“ komentovali to ve své zprávě rozhodci.
Oršula to tehdy komentovat nechtěl, nyní ale Radiožurnálu schůzku potvrdil. „To byla moje iniciativa, ne iniciativa českého státu. Zavolal jsem tehdy předsedovi vlády a on řekl: Výborně, přijďte. Tak jsme se sešli kolem sedmé hodiny ráno v Kramářově vile.“
Jaké informace premiérovi Špidlovi předal, ale dál odmítá říct. „To se vztahuje ke společnosti Diag Human, jíž jsem byl právním zástupcem, a přestože to moje právní zastupování skončilo před lety, pořád jsem vázán advokátní mlčenlivostí,“ tvrdil.
Prodat Budvar a zaplatit Diag Human? Nabízí se to, žertuje o prohrané arbitráži novinář
Číst článek
Proč se rozhodl svěřit předsedovi vlády informace o firmě, kterou před tím zastupoval, také nechtěl sdělit: „To bylo moje rozhodnutí a nemám důvod ho vysvětlovat.“
Kromě toho v roce 2003 kauzu začala šetřit policie. Útvar odhalování korupce a finanční kriminality začal věc prošetřovat kvůli podezření, že „některá prohlášení, dokumenty předložené stranami, znalecké posudky vypracované a předložené rozhodčímu senátu v průběhu (obchodního) rozhodčího řízení (...) údajně obsahovaly vědomě nepravdivá tvrzení a skutečnosti a prohlášení týkající se podstatných skutečností“.
10. června 2003 vznikla parlamentní vyšetřovací komise, která měla údajně „objasnit skutečnosti“ v souvislosti s obchodní arbitráží.
„Určení vyšetřovaného případu: Úkolem vyšetřovací komise je objasnit skutečnosti týkající se vedení rozhodčího řízení mezi Českou republikou a společností Diag Human, s. r. o., objasnit postup státu i některých fyzických a právnických osob v této věci,“ stojí ve sněmovním usnesení, kterým byla komise zřízena.
Vláda Stanislava Grosse (ČSSD): 2004–2005
Stanislav Gross zemřel 16. dubna 2015.
Parlamentní vyšetřovací komise vydala zprávu 23. února 2005. Dospěla k závěru, že rozhodnutí českého státu uzavřít rozhodčí smlouvu bylo „nehospodárné a nesprávné“. Zároveň doporučila změnu právních předpisů tak, aby Česká republika využívala k řešení svých sporů pouze soudní systém. Podle poslanců také ministerstvo zdravotnictví dlouho postupovalo chaoticky, korupce se ale neprokázala.
Fungování sněmovní komise kritizovali londýnští arbitři v aktuálním nálezu.
Vláda Jiřího Paroubka (ČSSD): 2005–2006
Jiří Paroubek: „Moje vláda se tím zabývala jen okrajově, posílil jsem právní zastoupení a tím to zvadlo. Zmrskal to někdo jiný přede mnou a ti, co byli po mně, se v tom taky nevyznamenali. Největší chybu česká vláda udělala hned na začátku, když přesunula spor z českých soudů a vsadila na arbitráž.“
Poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka na podzim roku 2005 předložil pozměňovací návrh zákona, který by zakázal státu účastnit se rozhodčích řízení, a to včetně těch, která již běží. Návrh nakonec neprošel, ale i po letech se stal terčem kritiky mezinárodních arbitrů.
„I když pokus o změnu českého zákona o rozhodčím řízení nebyl nakonec úspěšný, ve světle všech ostatních... důkazů se stává dalším příkladem strategie, kterou žalovaná strana (stát) v obchodním rozhodčím řízení použila: využít své svrchované moci k tomu, aby obchodní rozhodčí řízení vyhrála.“
Vlády Mirka Topolánka (ODS): 2006–2009
Mirek Topolánek neodpověděl.
Na začátku srpna 2008 vydal senát v rozhodčím řízení verdikt, podle něhož mělo Česko firmě Diag Human zaplatit přibližně 8,3 miliardy korun jako dodatečnou náhradu škody. Na konci měsíce podalo ministerstvo zdravotnictví žádost o přezkum nálezu a jmenovalo do přezkumného senátu Milana Kindla.
Jeho působení se později stalo terčem kritiky jak některých českých politiků, tak mezinárodních arbitrů. 11. září požádala o přezkum i společnost Diag Human a jmenovala svého rozhodce.
Úřednická vláda Jana Fischera: 2009–2010
Jan Fischer: „Já osobně jsem o žádném úplatku rozhodně nevěděl. Stejně tak ani o žádném zneužití BIS nebo policie. Takový výsledek kauzy je velmi překvapivý a je to průšvih. Ale tehdy nemohl nikdo vědět, jak to dopadne.“
Za vlády ministerského předsedy Jana Fischera proběhlo na začátku prosince 2009 jednání o dalším postupu v kauze Diag Human. Česko bylo tehdy v situaci, kdy firmě mělo zaplatit přes osm miliard korun, proti čemuž se stát odvolal.
Na tomto jednání si tehdejší šéf právního oddělení na ministerstvu financí zapsal, že o jednom z rozhodců, Petru Kuželovi, se hovoří jako o žadateli o „dotace“ s cílem dosáhnout výsledku „ČR už nic“.
Což nedávný verdikt mezinárodních rozhodců interpretoval následovně: „Senát se domnívá, že jediný výklad tohoto pojmu, který dává v kontextu tohoto dokumentu smysl, je, že pan Kužel žádal o úplatek, aby zaručil, že žalovaná strana bude v přezkumném řízení úspěšná,“ píší v nálezu z roku 2022 mezinárodní rozhodci. O jaký úplatek se mělo jednat, ale londýnský soud dále nespecifikuje.
Česko prohrálo arbitráž s Diag Human za téměř 16 miliard. ‚Zatím nic platit nebudeme,‘ řekl Stanjura
Číst článek
Kromě Kužela se londýnští arbitři zabývají i dalším českým rozhodcem, a to Milanem Kindlem. V poznámkách úředníka z jednání je totiž i poznámka: „Kindl - > BIS, PČR drží za kulky“. Z toho arbitři usuzují, že Česko, zejména ministerstvo zdravotnictví, mělo snahu ovlivnit i rozhodce Kindla, aby v přezkumném řízení republika nemusela už nic platit. V roce 2014 čeští rozhodci skutečně takový verdikt vynesli.
Na jaře roku 2010 kvůli údajným pochybením zmíněných rozhodců odstoupil třetí arbitr – Damian Della Ca jmenovaný do rozhodčího senátu firmou Diag Human.
„Ze závažných důvodů jsem odstoupil z funkce rozhodce ke dni 30. března 2010. Spouštěčem mého rozhodnutí byly znepokojující informace o podjatosti rozhodce pana Kindla, odvysílané v České televizi dne 29. března 2010. Hlavní důvody spočívají v protichůdném a nezákonném postupu druhého rozhodce, pana Kužela. Pan Kužel od samého počátku postupoval protiprávně a nedodržoval české právní předpisy,“ napsal Della Ca zbylým rozhodcům.
Vláda Petra Nečase (ODS): 2010–2013
Petr Nečas neodpověděl.
V listopadu 2011 pražský městský soud potvrdil jmenování Petra Kužela rozhodcem přezkumného senátu. Soud odmítl námitky Diag Human proti jeho jmenování. Firma například upozorňovala, že Kužel byl členem ODS, tedy strany, která veřejně vyjádřila názor, že Diag Human „už nedostane ani korunu“. O půl roku později pak soud na návrh státu jmenoval dalším rozhodcem ekonoma Jiřího Swarze, který nahradil Damiana Della Ca.
Úřednická vláda Jiřího Rusnoka: 2013–2014
Jiří Rusnok: „Jelikož k věci nemám žádné relevantní informace, nemohu na Vaše dotazy seriózně reagovat. Omlouvám se.“
Řešila se odměna pro rozhodce přezkumného řízení, tedy Milana Kindla, Jiřího Schwarze a Petra Kužela.
Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD): 2014–2017
Bohuslav Sobotka: „Zcela nepochopitelné a krajně nezodpovědné bylo rozhodnutí ministra zdravotnictví (Jana) Stráského z roku 1996, které umožnilo nahradit spor před obecnými soudy rozhodčím řízením. Tuto chybu již následně nebylo možné napravit. Stát se tak v roce 1996 dobrovolně vydal na krajně nejistou půdu arbitráží, které se následně i vzájemně popíraly. Moje vláda například vycházela z výsledku přezkumné arbitráže, která v roce 2014 nároky Diag Human zamítla.“
Přezkumný senát v roce 2014 podle státu určil, že veškeré právní kroky učiněné v tomto sporu po roce 2002 jsou bez právních účinků. Což tehdejší ministr zdravotnictví za ČSSD Svatopluk Němeček interpretoval tak, že Česká republika spor s Diag Human vyhrála a nebude firmě muset platit požadovaných deset miliard korun.
V létě 2015 pak Česká republika oznámila, že spor skončil v její prospěch, s čímž firma Diag Human nesouhlasila. V roce 2017 vypršela lhůta pro smírné řešení sporu a společnost Diag Human následně zahájila investiční arbitráž, ve které se domáhala, aby jí Česko zaplatilo 52 miliard korun.
Reakce Miroslava Kalouska (TOP 09)
„Komentář pana Babiše není nic jiného než nactiutrhání, pan Šťáva vede právní spor, což je právo každého člověka, a já jsem si naprosto jist, že jsem nikdy neudělal žádný krok, kterým bych Českou republiku v tomto sporu oslabil.“
Vlády Andreje Babiše (ANO): 2017–2021
Andrej Babiš: „Je to tunel pana (Josefa) Šťávy (majitel Diag Human – pozn. red.) spolu s jeho kamarádem (Miroslavem) Kalouskem. Chtějí okrást Českou republiku o 15,5 miliardy korun. Je to nesmyslný požadavek na základě jednoho pochybného dopisu, kde měl údajně mít podnikatelský záměr, kde měl údajně něco vydělat. Za naší vlády jsme řešili jen výši odměny právníků, kteří zastupovali stát a myslím zachraňovali aktiva v Lucembursku. Je to kriminální vydírání a ministr (Zbyněk) Stanjura (ODS) ještě jedná se dvěma zločinci Šťávou a Kalouskem, kteří stojí za tímto tunelem.“ (Expremiér narážel na článek serveru Neovlivní.cz, podle něhož po letošním nálezu mezinárodní arbitráže jednali v červnu Kalousek se Šťávou s ministrem financí Stanjurou – pozn. red.)
Když byl Babiš v úřadu, tak mezinárodní arbitři v Londýně řešili, jestli Česko postupovalo v kauze Diag Human v souladu s dohodou o ochraně investic. Konečný verdikt padl za Babišova nástupce, premiéra Petra Fialy.
Vláda Petra Fialy (ODS): 2021–dosud
Petr Fiala: „Česko s jednomyslným souhlasem vlády podalo 15. června 2022 odvolání, tedy žádost o zrušení nálezu vydaného v investiční arbitráži s Diag Human a p. Šťávou před Vrchním soudem v Londýně. S ohledem na toto probíhající řízení nebude pan premiér věc dále komentovat,“ napsal Radiožurnálu mluvčí vlády Václav Smolka.
V květnu 2022 londýnský tribunál rozhodl, že má Česko společnosti Diag Human zaplatit 15,5 miliardy korun za zmaření obchodu s krevní plazmou. Belgický, německý a americký rozhodce zkoumali důkazy za celých třicet let sporu a vycházeli z řady svědeckých výpovědí. České úřady s nálezem nesouhlasí a podaly proto návrh na jeho zrušení.
